|
9. 6. 2008
POZNÁMKA NA OKRAJ:Do války, k smrti, a to ne rukou nepřítele, anebo Vinna nejsou antidepresiva, vinni jsou politikovéPodle informace poradního týmu americké armády pro duševní zdraví bere dost velká část vojáků, bojujících v Iráku a v Afghánistánu před službou nebo během ní antidepresiva, aby mohli vykonávat svou nervy zatěžující práci. Podle Spiegel Online je to v Iráku oficiálně 12 procent amerických vojáků a v Afghánistánu dokonce 17 procent tamějších vojsk. A podle amerického týdeníku Time se prý ukazuje, že antidepresiva používá zřejmě daleko více vojáků, protože kvůli existujícímu tabu mnoho vojáků vůbec nepřizná, že z psychologických důvodů potřebují pomoc lékaře. Psychologové se ptají, zda toto používání léků může způsobovat, že se v poslední době zvýšil počet sebevražd amerických vojáků. |
|
Válka je něco jiného než mlsání medu. Že tohle pochopila část americké veřejnosti asi nějak později, nebo toto povědomí aspoň nějaký čas potlačovala, to možná záleží taky na tom, že americká média o počtech zabitých, tělesně poraněných a duševně postižených vojáků dlouho neinformovala. Teď si to uvědomili nejen novináři, ale také politikové a voliči v USA. Dokonce se informuje o tom, že 20 procent vojáků má po návratu domů přechodně duševní problémy a že 10 procent z nich vážně psychicky onemocní. V roce 2007 si 115 vojáků vzalo život. Prý bralo 40 procent těch sebevrahů před svým usmrcením antidepresiva. To přivedlo Josepha Glenmullena, profesora psychiatrie na Harvard Medical School, k vážným obavám nikoliv z války, ale z používání antidepresív. Není to ovšem nic nového, že se u lidí, kteří mají sklony k sebevraždě, tyto sklony při používání antidepresiv ještě zvětší. Proto mám taky dojem, že pan profesor Glenmullen by mel raději varovat před všeobecným rizikem válčení pro psychikiu vojáků a nikoliv jen před používáním léků, nebo myslíte, že ne ? |
