Upozorňovali, že vládní zdravotní reformou by byl zasažen údajně nejen lékař, ale i pacient. Proto dalším jejich heslem bylo „Žádné levné zdravotnictví na úkor pacientů“ a „Červená karta pro ministryni Kdolskou a její zdravotní reformu“. Demonstranti žádali pak jednání s představiteli vlády, ale šéf sociálních demokratů, spolkový kancléř Alfred Gusenbauer jim nevyhověl a jeho spolustranička státní sekretářka Heidrun Silhavy měla na jejich požadavky jen několik minut času.

Nakonec došlo k jednání mezi ministryní zdravotnictví lidovkyní Andreou Kdolskou, která je lékařkou a viceprezidentem lékařské komory Güntherem Wawrovskym. Ten kritizoval postup vlády, protože reprezentantům lékařů neposkytla informaci ohledně nejnovějších plánů na připravovanou reformu zdravotnictví. Vyslovil přitom naději, že velká koalice uzná, že její navrhovaná cesta k ozdravění zdravotnictví není správná. Podle jeho slov by „politici měli přijít na to, že společenství lékařů potřebuje svobodu a ne z nich udělat státní zdravotníky“.

Zdravotnická reforma má zabránit rozpočtovému propadu pojišťoven, s kterým se letos počítá ve výši 130 milionů euro. Hlavní příčinou mají být především stoupající náklady na léky, které v letošním roce zřejmě dosáhnou 3,1 miliard euro, což je oproti loňskému roku další sedmiprocentní nárůst. Cílem reformy má být především sanace zadluženého systému zdravotnictví. Spolu s úsporami zvyšuje příspěvky státu do rozpočtů pojišťoven tak, aby v příštích čtyřech létech to činilo l,4 miliardy euro. Právě o způsobu úspor, které podle lékařů by především postihly je, se vede spor.

Na tiskové konferenci po zasedání vlády šéfové koaličních stran, spolkový kancléř Alfred Gusenbauer a jeho lidovecký vicekancléř Wilhelm Molterer oznámili, že oproti původním záměrům přijali řadu změn. Vláda tak zřejmě pod tlakem lékařské obce, opozice, ale i odborářů poněkud změkčila dopady připravované reformy zdravotnictví. Lékaři mají být uklidněni především zřízením rozhodčí komise, v níž budou zastoupeni reprezentanti komory a holdingu sociálního zabezpečení, přičemž většinu bude mít tříčlenný senát soudců nejvyššího soudního dvora. Ta by měla řešit pro lékaře nejcitlivější část reformy, kterou je možnost pojišťoven vypovědět s nimi uzavřený pětiletý kontrakt. Změkčen má být i původní požadavek o posuzování kvalifikace lékaře pro uzavření nové pětileté smlouvy. Spolkový ministr sociální péče, sociální demokrat Erwin Buchinger se snažil lékaře uklidnit, že se nemusí ničeho obávat, pokud budou dodržovat pojišťovnami předepsané postupy. Zřejmě bude zatím i odsunut požadavek, aby lékaři byli povinni vydávat za každé ošetření pacienta účtenku.

V základě však bude nedotčena podstatná část navrhované reformy, totiž zřízení ústředního holdingu sociálního zabezpečení, který bude mít rozhodující dohledová práva nad jednotlivými zdravotnickými pojišťovnami. V jeho správní radě o osmnácti členech mají zasedat po dvou zástupcích důchodců a zdravotních pojišťoven a polovinu nominovat dělnická (zaměstnanecká) a hospodářská komora. Proti usnesení holdingu je možno podat veto, ale bude mít pouze odkladný účinek do konečného rozhodnutí. Zřejmě i nadále zůstane v platnosti rozhodnutí, že o účinnosti předepsaných léků budou spolurozhodovat lékárníci. Ti pak podle vládního návrhu mohou od roku 2010 vybírat léky podle svého uvážení, což by mělo přinést úspory na výdajích.

Gusenbauer a Molterer prohlásili, že o navrhované zdravotní reformě je možno vést diskusi ještě v parlamentě. Na dotaz, zdali bude ještě v létě zde projednána, pouze odpověděli, že financování zdravotních pojišťoven potřebuje co nejrychlejší rozhodnutí. Předsedkyně Národní rady – dolní komory parlamentu – sociální demokratka Barbara Prammerová ale prohlásila, že vláda nemůže očekávat obdobně rychlé projednání tak závažného zákona, jako byl reformní balík na konci minulého roku. Molterer k tomu podotkl, že pochopitelně je doba k diskusím, ale musí přijít i doba rozhodnutí. Gusenbauer pouze poznamenal, že si nedovede představit, že by reforma nebyla přijata.

Představitelé odborů a sociálních partnerů v prvních reakcích vyslovili souhlas nad dosavadním postupem v návrzích na zdravotní reformu. Jak generální tajemník hospodářského svazu Karlheinz Kopf, tak vedoucí sekretář Rakouského odborového svazu ÖGB Bernard Achitz vyslovili uspokojení, že jejich návrhy vzala vláda v potaz. Opozice je však rozdílného mínění a tvrdí, že ministryně zdravotnictví Kdolská zcela zklamala. Podle Svobodných by měla odstoupit, než s konečnou platností rakouský zdravotní systém zruinuje. Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ prohlásilo, že působí ve své funkci jako slon v porcelánu a je nutno ji odvolat než zdravotnictví klekne do kolen. Zelení vyjádřili naději, že parlament převezme tuto záležitost nyní do vlastních rukou a provede v navrhovaném zákonu potřebné změny. K tomu se připojil prezident lékařské komory Walter Dorner s nadějí, že parlament najde rozumné řešení. Komora na základě toto rozhodla jednomyslně, že pokud vláda bude trvat na své zdravotní reformě, pak dojde 26. a 27. června, jakož i 7. až 9 .července ke stávce lékařů. Kromě toho 7. července, několik dnů před plánovaným projednáním reformy parlamentem, dojde k velké demonstraci lékařů ve Vídni. Za rozhodující přitom považují zasedání sociálního parlamentního výboru 17. června, který má vyslechnout jejich stanoviska. Zatím podle průzkumu 81 procent dotázaných lékařů se obává zhoršení své situace v důsledku reformy.

Rovněž v Německu a ve Švýcarsku jsou obavy ze zdravotnické reformy. V sobotu několik tisíc lékařů a pacientů protestovalo proti ní na mnichovském stadionu. Sjeli se sem jako zástupci iniciativ, aby vysvětlili občanům bavorského svobodného státu jaký bude mít dopad na jejich životní úroveň.