Olmert již dal najevo, že by proti stranickým primárkám nic nenamítal. Jeden z poslanců Knesetu za opoziční Likud chystá zákon, který by vedl k rozpuštění parlamentu. Rabíni ovládající ortodoxní sefardskou stranu Šas nařídili svým zákonodárcům, aby návrh podpořili.

Výzkum Institutu Dahaf pro list Jediot Achronot zveřejněný 29. května ukázal, že devětačtyřicetiletá Livni je jasným favoritem na lídra vládní strany Kadima. Volilo by ji zhruba 39% členů, zatímco další kandidát, ministr dopravy Šaul Mofaz, by získal jen 25% hlasů.

Na první pohled se zdá, že Livni je pro Kadimu špatnou zprávou. Strana totiž potřebuje získat levicové i pravicové voliče -- a vypadá to, jako by se Livni odcizila oběma táborům. Podezření na levici vyvolává její víra v právo židovského národa na biblickou zemi Izrael a její hluboké rodinné kořeny na pravici. Pravicoví voliči zase nechápou nadšení pro program "území za mír" a mnozí ji považují takřka za zrádkyni.

Izraelská společnost je ovšem v tak složité situaci, že se voličské chování výrazně mění. Voliči projevují menší ochotu hlasovat podle tradiční kmenové loajality vůči pravici nebo levici. Místo toho se ohlížejí po politicích, kterým by mohli důvěřovat, i když jim jejich ideologie není blízká.

"Ačkoliv podle normálních kritérií není příliš populární, považují ji za střízlivou osobu uprostřed bláznivého světa, a to jí dává jistou přitažlivost," říká Tamar Hermann z Izraelského institutu pro demokracii. (A Livni nejspíš střízlivá opravdu bude. Vloni měla na uzavřených zasedáních kabinetu opakovaně hájit názor, podle nějž íránský jaderný program nepředstavuje pro Izrael existenční hrozbu. Jak napsal list Haaretz, Livni Olmerta obvinila, že vyvolává přehnaný strach hlavně proto, aby získal podporu veřejnosti založenou na nejnižším společném jmenovateli -- KD.)

Livni byla poslankyní Knesetu za Likud od roku 1999 a od roku 2005 v něm zasedla za Šaronovu stranu Kadima. Výzkum listu Haaretz zveřejněný 1. června ukázal, že ji veřejnost vnímá jako čestnou a upřímnou.

Už před rokem vyzvala svého šéfa Olmerta k rezignaci, když byl Winogradovou komisí kritizován za způsob, jakým vedl válku v Libanonu. Nyní postupuje jemněji. "Každý potřebuje svůj sen, páteř a morální kompas," řekla 15. května na konferenci.

Livni patřila k prvním politikům, kteří vyzvali k rezignaci bývalého prezidenta Moše Kacava, obviněného mimo jiné i ze znásilnění. Osm měsíců po její výzvě Kacav skutečně rezignoval.

Nalevo od středu Livni nikdo nemiluje, nicméně v současné situaci má přesto šanci získat levicovou podporu. "Je považována za racionální a zásadovou osobu a vzhledem k nedostatku jiných politiků s těmito kvalitami to pro ni může být výhodou," řekla Forwardu Hermann. Ben Mollov z univerzity Bar-Ilan s tím souhlasí a dodává, že vzhledem k tradiční bezskrupulóznosti izraelské elity může Livni nabídnout lepší vládu, než jakou kdy země zažila. Slabé preference Izraelské strany práce (kolem 15 procent) naznačují, že levicoví voliči by mohli usilovat o zvolení Livni proto, aby zabránili návratu "jestřába" Benjamina Natanjahu. Toho i část pravice považuje za osobu, o jejímž charakteru je třeba pochybovat. I když Netanjahu verbálně nabízí pravicovější agendu, existují pochybnosti o tom, že za ni ručí. O Livni se ví, že je připravena na ústupky Palestincům - ale pouze takové, k nimž bude mít mandát z voleb.

"V těchto neobvyklých časech jsou poctivost a integrita považovány za důležitější než v dobách normálních, a možná získá popularitu mezi lidmi pravicových názorů, kteří Netanjahuovi nedůvěřují," říká o Livni Michael Kleiner ze strany Herut, pravicové formace odštěpené od Likudu. "Její integrita mi bude překážet při útoku na ni, až se pokusí vrátit Izrael do hranic před rokem 1967."

Celý článek v angličtině naleznete ZDE.