18. 5. 2007
POZNÁMKA NA OKRAJ:Víra, vědomí a pravda, aneb Hádka o císařovy vousyDiskuse o křesťanské víře a o autoru Janova evangelia je zajímavá nejen pro porozumění bibli, ale také vůbec dějin a dokonce i naší přítomnosti. Proto bych dnes chtěl dnes něco dodat ke všem těm slovům Miloše Dokulila v článku 'Nesmí vadit, že jednotlivá závažná svědectví se vzájemně významně liší?', Borise Cveka v článku 'Adekvátní obraz o svědectví evangelií' a Martina Škabrahy v textu 'Je autorem evangelia apoštol Jan?'... |
Víme, že ten, kdo je věřící, si může dokonce být vědom toho, že jeho víra nemusí být pravda. On ale věří... Víme z prací psychologů, že si lidé často myslí, že něco viděli, co vůbec nemohli vidět, že si někdy myslí, že se opravdu něco stalo, co se objektivně ale ani nemohlo stát. Takoví lidé věří... Víme, že ten, kdo chce někoho přesvědčit, si může rozmyslet různé postupy, aby docílil svého účelu. Vlastně se někdy děje, že takový člověk u toho začne lhát, a jen někdy je to z nouze. To všechno víme. To ale, co bychom se mohli dovědět, a to nejen ze Spiegel Online od Gerda Lüdemanna, profesora dějin a literatury raného křesťanství na teologické fakultě Georg-August-University v Göttingenu, je toto: V Novém zákone nenajdeme spolehlivý obraz rané historie křesťanství, protože ti čtyři evangelisté, od kterých se neví, kdo byli, nepatřili k první generaci raných křesťanů. Z toho asi vyplývá, že evangelisté psali, protože věřili, nebo psali pro někoho, kdo věřil a chtěl přesvědčit jiné lidi. A tak jsme u toho, na co jsem ukázal už ve své poznámce 'Dějepis není pohádkářství, aneb Jen pohádkám můžeme klidně věřit, protože víme, že jim nemůžeme věřit'. Je jedno, jestli víme, kdo něco napsal, když nevíme, proč to vlastně napsal právě tak, jak to napsal. Proto to vlastně nemá cenu se hádat jen o osobu, která psala Janova evangelia, tak jako nemá cenu, zjišťovat, v jaké funkci Klaus říkal něco o ekologii. Otázka by měla být, proč to ten evangelista napsal nebo proč to Klaus řekl, a to proč to učinili, ačkoli mohli vědět, že to není pravda. Evangelisté to věděli, když citovali doslovně někoho, koho neznali. A Klaus? Klaus by to měl vědět, ale možná nevěří na to, co by měl vědět a co vědci vědí nebo si alespoň myslí, že to vědí... Víra, vědomí a pravda. Ve své poznámce 'Něco je, co není, aneb Co je pravda?' jsem poukázal na to, že pravda jedince, ačkoli může být velkým omylem, má vliv na něho, na jeho jednání a tím taky na světové dění. A když ta jeho pravda je věci víry, tak je to víra. Ale jestli ten, kdo mluví o své víře, věří nebo svou řečí o víře jen chce něčeho docílit, to se někdy ani nedá dokázat. Tam, kde se to ale dá dokázat, se často jedná o trapné příklady, o kterých dokonce ani v té souvislosti 'nevěřící' radši nemluví... |