Rusko a Estonsko se octlo uprostřed dosud nejvážnější kontroverze od rozpadu Sovětského svazu, jde o kontroverzi vyvolanou odstraněním bronzového pomníků sovětským vojákům z druhé světové války z centra Tallinu. Estonsko se stalo terčem kybernetického útoku, který vyřadil z provozu internetové stránky ministerstev, politických stran, novin, bank i firem.

NATO vyslalo své čelné odborníky na kybernetický terorismus do Tallinnu, kteří mají Estoncům pomoci posílit svou elektronickou obranu.

"Je to otázka operační bezpečnosti, bereme to velmi vážně," konstatoval představitel NATO v Bruselu. "Postihuje to provoz organizace NATO v samém jejím ohnisku."

Představitelé EU vyjádří znepokojení nad bezprecedentním rozsahem tohoto internetového útoku na summitu mezi ruskými a evropskými představiteli, který se bude konat v pátek u Samary na Volze.

Pokud by se zjistilo, že útoky způsobuje Rusko, byl by to první případ jednoho státu, který zaútočil na jiný stát prostřednictvím ochromení jeho internetu.

Vztahy mezi Kremlem a Západem jsou na nejhorší úrovni po mnoho let. Rusko má ostré konflikty nejen s Estonskem, ale také s Polskem, Litvou a Českou republikou a Gruzií.

"V současnosti NATO nedefinuje internetové útoky jako jasnou vojenskou akci. To znamená, že ustanovení článku 5 Severoatlantické smlouvy, jinými slovy, kolektivní obrany, automaticky nebudou platit pro zemi, která se stala terčem útoku," uvedl estonský ministr obrany Jaak Aaviksoo.

Estonsko, země s 1,4 miliony obyvatel, kde žije velká ruská menšina, je internetově nesmírně pokročilou zemí. Je průkopníkem při zavádění elektronické vlády. Protože je silně závislá na počítačích, je také silně zranitelná v oblasti kybernetiky.

Ochromeny byly stránky

• estonského prezidentského úřadu a parlamentu
• téměř všech ministerstev
• politických stran
• tří ze šesti hlavních médií
• dvou největších bank a firem specializujících se na komunikace

Estonci reagovali pružně a internetové servery, které se staly terčem útoku, uzavřeli zahraničnímu provozu.

K útokům zjevně došlo v reakci na přesunutí památníku sovětským vojákům dne 27. dubna.

Etničtí Rusové proti tomu uspořádali protesty, během nichž bylo 1300 osob zatčeno, 100 lidí zraněno a jedna osoba byla usmrcena.

Krize vyvolala vlnu tzv. DDoS, neboli Distributed Denial of Service, kdy jsou internetové servery náhle zahlceny desetitisíci přístupy a jejich přehlcením. Útoky přicházejí z celého světa, ale estonští činitelé a odborníci na počítače tvrdí, že zejména v první fázi útoků byli útočníci identifikováni svou internetovou adresu, mnoho z nich pocházelo z Ruska a některé byly z ruských státních institucí.

"Internetové útoky pocházejí z Ruska. O tom není sporu. Je to politika," uvedl Merit Kopli, editor Posttimees, jednoho ze dvou hlavních deníků v Estonsku, jehož internetové stránky jsou stále ještě nepřístupné.

"Pokud naznačujete, že útoky pocházejí z Ruska nebo od ruské vlády, je to vážné obvinění, které musíte dokázat. Internet je všude," uvedl ruský velvyslanec v Bruselu Vladimír Čižov. Dodal: "S útoky nesouhlasím, ale je nutno zjistit, odkud pocházejí a proč."

Jeden činitel NATO uvedl: "Nebudu nikoho obviňovat. Ale tyhle útoky nejsou dílem pár jednotlivců."

Čižov obvinil Polsko, že si udělalo v jednání s Ruskem Evropskou unii svým rukojmím, a dále obvinil Estonsko a další východoevropské země, které byly v minulosti pod ruským vlivem že jsou obětí "neexistující bolesti z minulosti, pocitu historické křivdy vůči Sovětskému svazu a ruskému impériu z 19. století."

K útokům došlo ve třech vlnách: od 27. dubna, kdy vznikly nepokoje kolem Bronzového vojáka, a vyvrcholily kolem 3. května, pak 8. a 9. května, během oslav ukončení druhé světové války, kdy prezident Putin pronesl další nepřátelský projev vůči Estonsku a nepřímo spojil Bushovu vládu s hitlerovským režimem, a pak znovu tento týden.

Estnoští činitelé poukazují na to, že jeden z mozků za tímto internetovým útokem, identifikovaný svým internetovým jménem, má spojení s ruskou tajnou službou. V Tallinnu byl tento týden zatčen devatenáctiletý mladík v souvislosti s tímto útokem.

Mikko Hyppoenen, finský odborník, konstatoval v listě Helsingin Sanomat, že bude velmi obtížné prokázat, že za tímto útokem stojí ruská vláda a že by Kreml mohl způsobit daleko větší internetové škody, kdyby chtěl.

Podrobnosti v angličtině ZDE