Nejznámější pokus o falšování historie je popírání holocaustu. Existují lidé, kteří tvrdí, že vyvražďování židů v koncentračních táborech je lež vítězů. Nebo alespoň zpochybňují počty obětí. Původně jsem si myslel, že trestání takových hlupáků, kteří nechtějí uznat nezpochybnitelná fakta, není nutné. Po chvíli brouzdání po internetu už vidím, že se nejedná o výstřelky jednotlivců, ale řízenou kampaň za revizi historie. Kampaň je vedena po dvou liniích. Na jedné straně jsou to neonacisté, kteří se snaží "vylepšovat" obraz nacistického Německa. V druhém případě jde o oficielní politiku státu. Začíná to odstraňováním pomníků a hrobů rudoarmějců, kteří zahynuli v boji proti nacismu a končí to instalací pomníků esesáků jako osvoboditelů. Nejhorší na tom je, že se tak děje v Evropské unii za mlčení oficiálních míst.

Noví vykladači historie se činí a plní internet svými výtvory. Podle posledních výzkumů těchto "historiků" na internetu (zatím jen na internetu) v tom Němci byli nevinně. Chtěl bych upozornit na jejich "výzkumy" v oboru historie.

Tyto historiky je možno rozdělit na dvě odrůdy. Ta první je internacionální.

Vzestup Hitlera k moci financovala Bank of England prostřednictvím Schröderovy banky. Politika usmiřování ve skutečnosti měla povzbudit Hitlera k přesvědčení, že Anglie chce, aby se pohnul směrem na východ, do Sovětského svazu. Ve skutečnosti však Halifax spolupracoval s komunisty. Politiku usmiřování dirigovali tak, aby se Hitler chytil do pasti války na dvou frontách, která měla na konci zkázu Německa.

Protože jeho vlastní podporovatelé -- schröderovci - podporovali politiku usmiřování byl Hitler přesvědčený, že k válce s Britanií nedojde. Neville Chamberlain a lord Halifax ho nechávali v přesvědčení, že se může beztrestně pohnout na východ. Lord Halifax oponoval vyzbrojování Britanie, povzbuzoval Hitlera a chválil ho jako "skutečného odpůrce komunismu". Když se s ním v roce 1937 setkal, tak mu nabídl, že zajistí "změny v evropském pořádku" v souvislosti s Gdaňskem, Rakouskem a Československem. "Byl to lord Halifax a ne Hitler, který prvně pojmenoval oblasti, kde by bylo možné opravit Versailleskou smlouvu "ve prospěch Německa" -- píše historik Andrew Roberts.

Politika usmiřování byla směrovaná k povzbuzení Hitlera k akci, která by vedla k vyhlášení války. A Halifax byl zodpovědný za britské garance Polsku, které vedly k tomuto vyhlášení. Stoupenci usmiřování ( tj. ti pro-nacističtí) i jejich oponenti sledovali společný cíl. Celé to drama války a míru byla ve skutečnosti jen šarádou. Současní historici říkají, že Hitler oklamal vyjednavače lorda Halifaxa a Neville Chamberlaina, ale ve skutečnosti Hitler padl do jejich pasti sám. Někteří mocní si mír nepřáli. Ta válka byla v zájmu jiných, což se do dnešních dní zamlčuje. Hitler a nacisté nechtěli válku a do války byli vmanipulováni.

"Hitler nezatáhl Německo do války, kterou musel prohrát. Sám byl frontový voják a měl strach z války, kterou by nemohl vyhrát. Do té války byl přinucen. Rozhodně nechtěl válčit proti Velké Britanii, Francii a vůbec západu. Hitler do poslední chvíle doufal v mírové řešení se západními demokraciemi. Vůbec si nepřál válku na dvou frontách". Taková je teorie druhé skupiny historiků. Ti jsou trochu primitivnější, zato přímočaří.

"Proč dodnes nikdo neobviňuje SSSR za rozpoutání II. světové války? Druhou světovou válku ve skutečnosti naplánoval ruský bolševismus, když se mu nepovedlo vyvézt komunistickou revoluci do Evropy hned po první válce". Takové nové vědecké poznatky poskytuje např. Viktor Suvorov ve své knize "Všechno bylo jinak".

V prosinci 1942 představil šéf gestapa Heinrich Müller sovětskou špionážní síť působící v Británii, která vypadá jako kniha "Kdo je kdo" britské společnosti. Jsou tam všichni od lorda Halifaxa až po Neville Chamberlaina, odborové předáky a vedoucí Labour Party.

Samozřejmě, že na seznamu figurovali i finančníci židovského původu v čele s Victorem Rothschildem, šéfem dynastie centrálního bankovnictví, kteří se podíleli na rozhodnutí Bank of England financovat nacizmus v roce 1934. Je očividné, že tito lidé, když pracovali pro sověty, tak anti-komunisté to nebyli. Tento seznam sovětských agentů je součástí tajných dokumentů Heinricha Müllera, kterého v roce 1948 CIA vyhledala ve Švýcarsku a zaplatila mu za něj milion dolarů. Müller zanechal svoje archivy na mikrofilmu svému synovci, který už z nich velkou část stačil zveřejnit. Šéf Gestapa Heinrich Müller zemřel spokojeně v Kalifornii v roce 1983.

Z tohoto pohledu byla druhá světová válka komunistický komplot. Vítězové si vždy historii přetváří podle svých potřeb. Nyní jsme na začátku "nového pohledu" na dějiny dvacátého století. Neonacisté ruku v ruce s antikomunisty zahájili ofenzivu za očistu nacistů. Začíná to památníky vyhnání. Za takových 30 nebo 40 let už Němci nebudou viníky, ale oběti války. Jedinými viníky budou komunisté. Dobře jim tak.