Překážky stojící v cestě k vyjednávání mezi Ruskem a Evropskou unií jsou především historické. Polsko a Litva se zapřísáhly, že budou vetovat oficiální rozhovory EU s Ruskem ohledně obchodu. Obě země považují Rusko za agresivní - Polsku se nelíbí, že Rusko uvalilo embargo na polské masové výrobky a Litvě, že jí Rusko přestalo dodávat ropu. A když v dubnu estonská vláda přesunula válečný památník ze sovětské éry z jedné části Talinnu do jiné, Kreml si ostře stěžoval, že Estonsko nerespektuje ruské oběti v bojích proti nacismu. Premiér Abdrus Ansip uvedl, tak s vědomím historie: "Nepovažujeme za nutné hluboce vyjednávat s ruskými úřady o vnitřních záležitostech Estonska."

Ruského prezidenta Vladimíra Putina také rozhněval americký plán vybudovat blízko ruských hranic - v Polsku a v ČR - systém protiraketové obrany.

Putin sdělil Steinmeierovi, že problémy s východními členskými státy EU jsou bezvýznamné. "Toto nejsou konfliktu mezi EU a Ruskem," údajně řekl v úterý, "ale jsou to jen různé názory na top, jak řešit problémy obchodní a energetické nerovnováhy."

Německý tisk však tomu nevěří a ve středu Rusko kritizovaly:

"Vinu za stále studenější styky s Ruskem nese Moskva, kde se ruský prezident a jeho vláda pokoušejí provokovat EU u vyjednávacího stolu přehnaným chováním vůči Litvě a Estonsku a čistě politicky motivovanou blokádou proti Polsku. Rok před vypršením svého funkčního období ukazuje Putin ruskou sílu tak, jak jí rozumí," napsal středolevicový list Süddeutsche Zeitung.

"Rusko systematicky popírá právo svých satelitů ze sovětské éry jednat nezávisle. Využívá každé příležitosti, aby je oddělila od ostatních členských zemí EU a využívala jich proti západním členským zemím," napsal středopravicový Frankfurter Allgemeine Zeitung a dodal: "Kdyby například přesunulo podobný válečný pomník Rakousko, anebo kdyby pomoc s protiraketovým štítem nabídlo Norsko, nebo Dánsko nedokázalo přesně zdokumentovat, odkud pocházejí jeho masné výrobky, tyto problémy by byly pro Rusko minimální prioritou.

Zde nejde o vztah Ruska k Estonsku, k Polsku či k České republice. Je to zkouška síly Evropské unie, její politické vůle a především její soudržnosti. Pokud tato ruská strategie ukáže, že v Evropě existuje mocenské vakuum, pak bude budoucnost Evropy problematická."

Hospodářský list Handelsblatt argumentuje:

"Představa oboustranné závislosti - kterou v poslední době tak často opakuje Berlín - je pohádka. Závislost je naprosto jednostranná. Ani Německo by nepřežilo přes zimu bez ruského zemního plynu. Samozřejmě, že Rusko má zájem na dobrých vztazích se zákazníky. Ale zákazníky si může vybírat a jestliže se Evropané budou chovat drze (což nebudou), Rusko může přesměrovat své dodávky ropy a plynu do Asie. Kreml nemá důvodu, proč by měl podepisovat s Evropou energetickou dohodu - to by jen omezilo svobodu Ruska v jeho nejvýznamnějším hospodářském sektoru."

Levicový Berliner Zeitung míní:

Steinmeierova cesta do Moskvy zjistila, že Moskva nemá důvodu, proč by ustupovala. Ruská nynější strategie je důsledkem jeho zkušeností za posledních dvacet let. Kreml si udělal analýzu a zjistil, že Jelcinova pružnost a Putinova solidarita s válkou proti terorismu nepřinesla Rusku žádné výhody, jen povinnosti. Rusko je zase silné a je v situaci, kdy může své zájmy prosazovat agresivně. Evropská unie je touto změnou překvapena a nemá dosud proti tomu žádnou strategii."

Zdroj: ZDE