Spiegel online oznámil, že z nového evropského průzkumu vyplývá trochu jiná, vlastně ale obdobná informace. Podle ní dostávají v dnešním Německu ženy za stejnou práci v průměru o 22 procent menší platy než jejich mužští kolegové. V Evropě je hodinová mzda žen v průměru o 15 procent nižší, než hodinová mzda pro muže.

Zajímavé je také, že na příklad ve Velké Británii se ten rozdíl zmenšuje, v Německu však oproti r. 2001 do r. 2003 ještě narůstal, z čeho je vidět, že z hlediska platů je to v Německu s rovnoprávností spíše horší než dříve. Stejný dojem vznikne, když se podíváme na zaměstnání na částečný úvazek. V roce 2000 pracovalo ještě 40 procent žen v takovýchto podmínkách, 2005 už to bylo 46 procent. Že to asi není jen otázka dobrovolného rozhodování, dokazuje také skutečnost, že jen 26 procenta míst vedoucích pracovníků je v Německu obsazeno ženami. Tím se Německo řadí až na 21. místo všech členů Evropské unie.

Z vlastního pracovního života dobře vím, že práce je práce a že ženy musejí normálně pracovat daleko lépe a být víc angažovány, aby mohly dělat kariéru, a to zpravidla za menší plat. Diskuse o bezostyšně vysokých platech německých špičkových manažerů by se dala zkrátit tím, kdyby se pracovníci personálních oddělení obraceli na adekvátně vzdělané ženy (a nejen ženy, ale také muže), za jaké platy by byli ochotni převzít jejich místa...

Ale o to zatím nejde, jde o hodinovou mzdu za stejnou práci, jde vlastně o regulaci mzdových tarifů. Že je prý pro takovou věc nutné mít rozhodnutí vlády, to už je vysvědčení duševní chudoby. Ale je to zapotřebí, protože jinak by ženy rovnosti v zaměstnání asi nikdy nedocílily, alespoň ne v Německu...