26. 2. 2007
USA podporují teroristické skupiny, které mají "rozsévat chaos" v ÍránuAmerika tajně podporuje militantní etnické separatistické skupiny jako součást svých snah o zvýšení tlaku na tamější islámský režim, aby se vzdal svého jaderného programu, píše týdeník The Sunday Telegraph. Tento krok odráží rostoucí znepokojení Washingtonu nad neúspěchy diplomatických iniciativ. CIA prý pomáhá opozičním organizacím mezi početnými etnickými menšinami seskupenými v pohraničních oblastech Íránu. Shrnutí článku připravil Martin Hora. |
Tyto operace jsou kontroverzní, neboť zahrnují jednání s hnutími, které se uchylují při svém odporu proti íránskému režimu k teroristickým metodám. V posledních letech docházelo v etnických minoritách v pohraničních oblastech Íránu k neklidu a proti vojákům a pracovníkům státní správy organizovali tamější aktivisté bombové atentáty. Kurdové provádějí takovéto atentáty na východě, Azeři na severozápadě, ahwazští Arabobé na jihozápadě a Balochové na jihovýchodě. Neperšané tvoří téměř 40 procent ze 69 milionů obyvatel Íránu. Azerů je 16 milionů, Kurdů 7 milionů, Arabů 5 milionů a Balochů jeden milion. Většina Balochů žije u hranic s Pákistánem. Peníze pro jejich separastické snahy plynou přímo z utajovaného rozpočtu CIA, což už podle jednoho bývalého vysokého úředníka CIA ve Washingtonu, který to řekl anonymně týdeníku Sunday Telegraph, "není velkým tajemstvím". Jeho tvrzení byla podpořil Fred Buton, bývalý protiteroristický agent ministerstva zahraničí Spojených států, který uvedl: "Poslední útoky v Íránu souhlasí s pokusy USA poskytovat zásoby a výcvik iránským etnickým menšinám a tak destabilizovat íránský režim." Ačkoli Washington oficiálně odmítá, že by něco takového dělal, Teherán již dlouho tvrdí, že odhalil americké a britské úsilí v útocích partyzánských skupin na jeho vnitřní bezpečnostní síly. Minulé pondělí Írán veřejně popravil Nasrollaha Shamne Zehiho, za jeho účast při bombovém útoku, který usmrtil 11 revolučních gardistů ve městě Zahedan v Sistan-Buchistánu. Nejmenovaný místní úředník řekl polooficiální tiskové kanceláři Fars News Agency, že zbraně použité v útoku byly vyrobeny v Británii a v Americe. Ve Washingtonu vznikla kontroverze také kvůli tomu, zda dát zelenou militantnímu křídlu organizace Mujahedeen-e Khalq (MEK), v Iráku sídlící íránské opoziční skupiny s dlouhou a krvavou historií ozbrojeného odporu vůči íránskému režimu. Tuto organizaci sice má dosud americké ministerstvo zahraničí na seznamu teroristických skupin, ale podle zpráv jí chce Pentagon dát volnou ruku. V současné době by nedokázala žádná opoziční organizace svrhnout teheránský režim, avšak američtí analytici se domnívají, že by byla situace jiná, kdyby na Írán zaútočily USA nebo Izrael. To začalo vypadat minulý týden pravděpodobnější, poté, co vypršela lhůta Rady Bezpečnosti OSN, do níž měl Írán zastavit svůj program obohacování uranu a k námořním silám USA shromažďovaným poblíž jižního pobřeží Íránu se připojila druhá americká letadlová loď. USA také přemístily šest těžkých bombardérů z britské základny na tichomořském ostrově Diego Garcia do letecké základny Al Udeid v Kataru, což jim umožňuje zaútočit na Írán bez nutnosti žádat o svolení z Downing Street. Zatímco Tony Blair minulý týden znovu opakoval, že si Británie stále přeje diplomatické řešení krize, více-prezident Spojených států Dick Cheney naopak v sobotu zdůraznil, že vojenská akce je reálnou možností. "Bylo by vážnou chybou, kdyby se národ jako Írán stal jadernou mocností," varoval Cheney během své návštěvy Austrálie. "Všechny možnosti jsou ještě otevřené." Pět stálých členů Rady Bezpečnosti OSN a Německo se v pondělí sejde v Londýně k jednání o dalších represivních opatřeních vůči Íránu. ZDE |