Příběh první

Jste se svým sousedem na ostří nože a bytostně se nesnášíte. Tu jednoho dne, když je s celou rodinou na dovolené, zpozorujete před jeho domem dodávku a maskované muže, jak se vlamují skrz dveře a vynáší ven domácí elektroniku, nábytek, z garáže nakládají jeho motorku a odjíždí jeho autem. Zří se ve vás čirá radost až tak, že jdete k plotu a s blaženým výrazem pozorujete, jak to hochům jde od ruky. A před odchodem jim ještě popřejete pěkný den a ať vše dobře a rychle zpeněží. Že byste snad měli volat 158, vás ani nenapadne, a tak pan soused zjistí, co se stalo, až za týden po návratu od moře. Myslíte, že vás kvůli tomu bude policie popotahovat?

Chyba lávky! Netřeba ani ve výpovědi škodolibost zastírat. Můžete popsat vše po pravdě a nikdo vám za váš postoj nezkřiví ani vlas. Podle českého trestního zákona totiž nejenže nemáte povinnost krádež překazit, ale dokonce ji ani nemusíte nikomu oznámit!

Situace druhá, třetí, čtvrtá ...

Sledujete, jak pejsek na chodníku vykoná potřebu a spokojeně od ní i s páníčkem odcházejí. Zastavíte pana pejskaře a vytknete mu, či jej požádáte, aby po svém psovi uklidil, nebo to necháte být a jen si cosi zabrumláte pod vousy? Jdete dál po chodníku a vidíte, jak z auta vystupuje paní, která právě zastavila na zákazu zastavení. Zastavíte ji a vytknete jí, či ji požádáte, aby zaparkovala někde jinde, nebo to necháte být a mávnete nad tím rukou? Pak zajdete do samoobsluhy a u regálů s pečivem vidíte pána s paní, jak se přehrabují holýma rukama v houskách, zkoušejí, která je jak měkká a křupavá, a vybírají ty nejlepší do igelitového sáčku. Stejná otázka - upozorníte je na nehygieničnost jejich chování, nebo se jen v duchu zhrozíte a radši koupíte balenou koblihu? Stojíte na zastávce a solidně vyhlížející pán pár metrů od vás si zapálí. Kouř ale přesto cítíte. On ví, že to je protizákonné, vy to víte taky. Co uděláte? Podřídíte se mu a poodejdete? To je nejsnazší a bezkonfliktní řešení. Nebo k němu přijdete a požádáte ho, aby přestal? To už je potenciálně konfliktní tah. Může přestat, ale také nemusí, a co pak? Jediným legálním nástrojem je zavolat policii. Jenže do té doby on dokouří, vysměje se vám, nasedne do tramvaje a odjede. A vy budete za vola. Nemáte totiž právo jej legitimovat, natož pak jej do příjezdu policie zadržet (to se smí jen při podezření ze spáchání trestného činu, nikoliv však přestupku).

Stěžejní otázka ve všech případech je, jak by se k vaší iniciativě postavili lidé okolo.

1) Přidali by se na vaši stranu a vyžadovali by, aby

- pán uklidil po svém psovi?

- paní přeparkovala?

- manželé přehrabovali housky s rukou v igelitovém pytlíku?

- pán přestal kouřit?

2) Dělali by, že se jich to netýká, že nic nevidí, nebo by dokonce poodešli?

3) Dívali by se na vás jako na vola?

Jak je to jinde

V Německu stačí, že jedete po silnici na kole a vedle sebe vezete druhé kolo, a už na vás každý druhý automobilista při předjíždění zatroubí. Možná ani neví, jestli to je protizákonné, každopádně to je divné a nebezpečné, a tak zatroubí. Nebo stačí jen, že zaparkujete nějak nakřivo, a už se k vám někdo přihrne a upozorní vás, že kvůli vám někdo jiný nebude moci zaparkovat. Lidé v Německu jsou prostě zvyklí a od mala od svých rodičů naučení vytýkat nešvary jiným, i když se jich to osobně netýká. Kdo, který občan, by v Česku dbal, aby ostatní dodržovali normy veřejného práva? Socialismus každého naučil, aby se staral o to svoje, a do věcí veřejných se nemíchal, od toho byli ti nahoře.

Kupodivu, na stejnou notu hrají liberálové tvrdíce, že kolektivní pojetí společenského řádu je prohřeškem proti individuálnímu prostoru svobody jednotlivce, a co je komu do toho, co kdo jiný dělá, když se ho to netýká. Nota bene, když se jedná o protiprávní vztah mezi ním a státem (pokutovat kouřícího kuřáka na refýži smí jen policista). Nebo též tehdy mají ostatní mlčet, když druhý vědomě koná něco, co je pro něj nebezpečné (veze po silnici druhé kolo).

Ač jsem v tomto směru, tedy co se týče odsocialističtění obyvatel ČR a návratu jejich zájmu o věci veřejné, velkým optimistou, řekl bych, že v tomto se stále nelze například s Němci srovnávat. Češi rádi upozorní, že na Baranďáku jsou švestky a kousek dál to vybíraj, dokonce neváhají vytočit číslo a mobilem zavolat na svůj účet do rádia, aby upozornili ostatní řidiče. To je tedy spíše příklad takové polokriminální solidarity. Ale také třeba neváhají upozorňovat, že nemáte v zimě zapnutá světla, že jste je zapomněli při odchodu z vozu vypnout, že vám rajtuje přívěs, přidrží dveře do metra, převedou nevidomého přes přechod, rádi poradí kudy kam, kde je nejlevněji ... prostě Češi si rádi vzájemně a nezištně pomáhají z nesnází, a to je moc dobré znamení pro budoucí vývoj. Ten další krok, tedy vyžadování zákonů a povinností vyplývajících z veřejného práva, jako je třeba zákaz kouření, nás ještě čeká.

Pozn.: Trestné je jen nepřekažení té krádeže, kterou je způsobena škoda alespoň ve výši 5.000.000 Kč. Samotné překažení může spočívat buď v pouhém ohlášení na linku 158, nicméně zákonná oznamovací povinnost neplatí ani zde, a tedy můžete zloděje třeba vyplašit poplašňákem, alarmem nebo vypuštěním psů, a nikomu (ani policii) pak nemusíte nic říkat. Dlužno rovněž podotknout, že soused by se mohl pokusit na vás domoci náhrady alespoň části škody v občansko-právním řízení.