8. 1. 2007
Přinášejí Otázky Václava Moravce něco nového, nebo jen opakují již někde řečené?Jsou Otázky Václava Moravce skutečně pořadem, který divákům přináší nové informace? Takové informace, které by měly "vykřesnout" z polemických střetů diskutérů a z otázek moderátora, ze kterých se host bez "ztráty květinky" nevykroutí? Obsazení prvních nedělních Otázek Václava Moravce v novém roce 7. 1. ve své prvé polovině (Petr Pithart a Miloš Zeman) i ve své druhé polovině (designované osoby pro zahraniční politiku Alexander Vondra, Karel Schwarzenberg a Lubomír Zaorálek) slibovalo pro "politizující" diváky netuctovou podívanou jak z hlediska hostů, tak i tématikou (sestavování vlády, a poté aktuální otázky zahraniční politiky tj. protiraketová základna, Temelín, vývoj "ústavní" legislativy v EU za německého předsednictví atd. |
Divák se však nedozvěděl víc, než mohl z běžných zdrojů vědět. Z důvodů, které se víceméně opakují. Moderátor Moravec nepříliš skákal diskutujícím do promluvy, a pokud ano, pak hosté neznervóznili a logicky dokončili své sdělení. Odpovědi obecně nenudily, neobsahovaly vatu a nepostrádaly sdělnost. Václav Moravec, obecně vzato, vsadil na to, že diskutéři jsou v obecném povědomí a pořad tak sám o sobě získá patřičnou sledovanost. Debatující pak odříkali, to co již někde v mediích uvedli. Pro nejsledovanější a také nejdražší medium a jeho prestižní televizní diskusní politický pořad je to málo, nestačí diskusní pořady tohoto typu tzv. držet bez "instruktivních" chyb (tj. takových, které je možné jako exemplární příklady použít při přednáškách ze žurnalistiky), je třeba vyžadovat více. Bohužel V. Moravec je spíše "hýčkán" jak pozitivními (přesněji řečeno spíše oslavnými) nezávislými hodnoceními diskusních pořadů firmou InnoVatio, tak i deníky, které v drtivé většině také "klouzají po povrchu" referováním o jeho pořadu ve stylu:
Neurčitost v obou případech. Dobrý novinář se ale pozná podle třetí otázky. Prvou umí položit každý. I blbec. Z odpovědi na prvou musí následovat otázka, která prozradí, jak tázající porozuměl odpovědi. Teprve třetí otázka se věnuje klíčovému tématu. Prvou částí Otázek Václava Moravce byl duel Pitharta a Zemana zprostředkovaný jako telemost, kde moderátor a hosté neseděli na jednom místě, vyzníval spíše pro Zemana. Pithart v podstatě s Milošem Zemanem souhlasil a Zeman zopakoval své názory známé z médií (14.12.2006 DOKUMENT Zeman: "Kdo vymění svůj program za koryta, přijde nejenom o program, ale nakonec i o ta koryta," www.blisty.cz/art/31786.html) a široce publikované v předvánočním tisku jak tištěném, tak i internetovém (překlenovací vláda nestranických odborníků, která by připravila nový volební zákon s posílením většinových prvků a poté by se provedly předčasné volby). Pithart většinou souhlasil - s jedinou výjimkou, kdy se vyjádřil, že přeběhlík není jen osobou, která zradila program své strany. Václav Moravec se zde nepokusil pro diváky získat další než jim již dříve známé informace. Přímo se nabízely dvě otázky:
I prvé reakce mých přátel na diskusi, byly právě z tohoto soudku:
Pithart jen minimálně oponoval Zemanovi, že většinový systém uplatňovaný v senátních volbách vede k problémům, což Zeman snadno odrazil tím, že senát řeší jiné úkoly. To již mělo zaktivizovat Václava Moravce k otázkám.
Ba navíc - Moravec ani nepoložil v Zemanovi přirozeně zvědavou "kolegiální" otázku:
Ve druhé části pořadu přišli před kamery 3 potencionální kandidáti na post šéfa resortu zahraničí:
Problematika protiraketové základny byla nadhozena tak lehkým způsobem, že evidentně nemohla nikoho zaskočit. Vondra sdělil, že by to mohlo dopadnout tak, že v Polsku budou rakety a v Česku radary. Na nesmělý Moravcův dotaz, zda má o tom Vondra nějaké informace, jakoby mimochodem "odtušil", že nikoliv, že si jenom dělají takové analýzy na ministerstvu. S přirozeností, že běžného diváka ani nenapadlo, zda mluví "upřímně" či "diplomaticky". K. Schwarzenberg "suše" sdělil, že je si třeba počkat na návrh písemné smlouvy. I "běžného" diváka asi napadlo, že "nabídkové smlouvy na protiraketové základny" se dělají asi jinak než nabídkové smlouvy třeba na kancelářský nábytek na ministerstvo zahraničí. Příslušník starého šlechtického rodu, ve kterém byli i diplomaté, se ani nemusel aktivizovat ze svého lehce "ospalostního" image, neboť z předchozího vývoje Moravcova pořadu mu bylo i tak dostatečně jasné, že otázka typu:
nepřišla. Zaorálek nezapřel původní profesi vysokoškolského učitele a téma pojal komplexně. A dlužno říci, že asi tak minimálně o třídu lépe než ostatní diskutéři. Poukázal na to, že jakékoliv vojenské obranné systémy jsou z větší, či menší části i vojenskými útočnými systémy. Snad i díky tomu, že i on korektiv moderátora nijak neočekával, vzápětí "podběhl" jím nastavenou laťku kvality pořadu výrokem: Občané pracují s neúplnými informacemi.. Postačilo by ze Zaorálkovy strany poukázat např. na konferenci Fontes Rerum z 5. 10. , mimo jiné obsáhle referovanou Britskými listy . Moderátor Moravec Zaorálkovu větu vůbec nereplikoval, natož aby zmínil internetové periodikum, které se cílevědomě a obsáhle problematice protiraketové základny věnuje. Moravec opakovaně Britské listy nezmínil. Ani nezmínil jakýkoliv jiný zdroj, běžně dostupný občanům. Ostatně proč by měl. Moderátor Václav Moravec je opakovaně se svým pořadem velmi dobře hodnocen. Nyní je na serveru ČT čerstvá Analýza diskusních pořadů ČT za 3. Q. 2006: ...
Václav Moravec naopak častěji pracovat s přesnou citací, doslovným odkazem na konkrétní zdroj, což bylo následně doplněno vizuální formou přepisu teze na obrazovce. Kombinace slovní a obrazové specifikace externího pramene tvrzení vedla ke zvýšení důvěryhodnosti moderátora v očích hostů, ale zejména diváků u obrazovek. ...(pro autentičnost převzato jak napsáno) Druhým "podběhnutím" Luboše Zaorálka v dalším tématu k evropské ústavě bylo zploštělé a u špiček české sociální demokracie nekriticky převzaté "mainstreamově" nekritické stanovisko k euroústavě, zkratkovitě parafrázované sloganem Radostně prohlasovávat to, co z EU přichází... Po větším "páru" špatně vyjednaných podmínek, kdy kritickou pozici někdy už začíná zaujímat i europoslanec za ČSSD Falbr, se u vysokoškolského učitele, majícího vychovávat ke kritickému myšlení, jedná o vypadnutí z role dost znatelné. Obecně vzato, při "představování" šéfů diplomacie, anglosasky orientovaný Moravec opomněl v anglosaských zemích užívaný postup, kdy moderátor designovaným šéfům diplomacie pokládá otázku, týkající se jakési jejich "třinácté" komnaty. Což už v případě Schwarzenberga nadhodil prezident Klaus (nečeské kořeny a původ, nejasná ekonomická a majetková angažmá v Rakousku), v případě Vondry jeho "jednorozměrná" americkost, v případě Zaorálka pak jeho role při obhajování bombardování Jugoslávie, poplatné tehdejšímu postoji "hradního" křídla, jeho role při vnitrostranickém boji proti Miloši Zemanovi a role nezvolení kandidáta vlastní strany prezidentem. Obávám se, že tento způsob publicistiky v dominantním médiu a v prestižním pořadu stává se spíše než pořadem pro širokou veřejnost, pořadem o elitách. Pořadem pro elity. To proto, že popisuje realitu pro elity spíše idylicky, byť rafinovaněji než v běžných telenovelách. Pořadem pro lidi, pořadem antiestablishmentově demokratickým není a být ani nechce. Na akademické půdě by se dalo poněkud akademičtějším jazykem poznamenat, že nadbytečné odpovědi a chybějící otázky nahrazují informaci entropií. |