V názoru na průměrnou mentální úroveň příslušníků žurnalistické profese je totiž ovlivněna peprnými dikty Jana Wericha ("Hned jak 'ste řekl, že by to 'MOHLO ZAJÍMAT NAŠI ČTENÁŘOVÉ', tak 'sem věděl, že 'ste vod novin..."), Miroslava Horníčka i předních polistopadových politiků. V Česku zkrátka do značné míry platí schéma: co novinář, to blbeček. Tím lze vysvětlit, že román britského spisovatele Iana McEwana AMSTERDAM, který zachycuje mimo jiné dění v novinářské branži natolik pronikavě a mistrně, že byl v roce 1998 ověnčen prestižní literární cenou, se o rok později dostal na český knižní trh změněný k nepoznání. Česká verze příběhu o tom, jak Vernon Halliday, šéfredaktor seriózních novin, jde s buldočí houževnatostí po krku britskému ministrovi zahraničí, jako by byla výše uvedenému schématu poplatná. V tomto rozboru se snažíme uvést pár vybraných odchylek z české verze na pravou míru, a tak 1) nepřímo skrovným dílem přispět k rehabilitaci pověsti novinářské profese v české kotlině, leč příležitostně rovněž 2) nastavit kritické zrcadlo českým novinářům.

Velmi zmatená porada

Ale dosti již suchopárných a povšechných výkladů, vraťme se zpět na redakční poradu konzervativního britského deníku THE JUDGE (v české verzi ze záhadných důvodů přejmenovaného na TRIBUN, ačkoli názvy konkurenčních deníků INDEPENDENT, TELEGRAPH, GUARDIAN, MIRROR a SUN jsou převzaty beze změny)! Šefredaktorův prapodivný výrok (ze s. 30) zní v originále (s. 34) takto: "On this paper 'hopefully' is not a sentence adverb, nor will it ever be, especially in a leader FOR GODSAKES." (zvýrazňujeme) Šéfredaktor prostě na konci souvětí zakleje. Zaklení použije místo vykřičníku, vlastní sdělení končí slovy "in a leader (v úvodníku)". "Úvodníky pro Proboháře" se netisknou v Británii ani v Česku, neboť v Británii ani v Česku žádní "Proboháři", HIMMEL NOCH MAL (jak zaklení převedl překladatel německý), neexistují! Zato v Česku, v Británii, v Německu i kdekoli jinde na světě může patřit k projevu šéfredaktora na pracovní poradě občasné jadrné zaklení -- zejména ve vypjatých okamžicích. (Snad jenom periodika internetová by mohla být této profesní reálie prosta.)

Vernon si povšimne, že na titulní stranu připravovaného čísla hodlají jeho kolegové zařadit článek o "washingtonském triumfu" ministra zahraničí, jemuž nemůže z více důvodů přijít na jméno. Podle české verze (s. 29) uvažuje takto: "To přece mělo znít skepticky nebo nepřívětivě. A pokud jde skutečně o triumf, pak ho KLIDNĚ MOHLI NECHAT na titulní straně." To postrádá logiku resp. odpovídá to myšlenkovým pochodům nefalšovaného novinářského blba. V originálu (s. 32) stojí pravý opak: "That would need to be a sceptical piece, or a hostile one. And if it really was a triumph it could STAY OFF THE FRONT PAGE." Pasáže, které jsme zvýraznili, se liší v tom, že dle anglické verze by se článek právě na úvodní stranu DOSTAT NEMĚL! (Šéfredaktorova logika v originále nekulhá, od etiky odhlížíme.) V dalším průběhu porady Vernon skutečně prosadí, aby článek zůstal na vnitřních stranách novin. Chaotické úvahy šéfredaktora v české verzi lze nicméně vnímat jako bezděčnou výčitku: Nepůsobí snad titulní strany českých deníků nejednou bezkoncepčně?

Šéfredaktor dále chce, aby se deník věnoval příběhu o tom, že na "MÍSTNÍM ÚŘADĚ VLÁDY" (s. 29 české verze) kdesi v Middlesbrough pracují neoddělená siamská dvojčata, která se mezi sebou občas pohádají. Výrazně lokální náplň činnosti dvojčat ovšem zjevně nemá nic společného s agendou jakéhokoli centrálního orgánu většího státu, byť detašovaného kamsi na venkov. Běží totiž o "LOCAL GOVERNMENT" (s. 33) čili o orgán místní, komunální správy! (Ruku na srdce: Nehemží se snad český tisk zkomoleninami a názvy neexistujících institucí?) Diskusi na dané téma zakončí Vernon výkřikem. Podle české verze (s. 33): "NIC VÍC NECHCI SLYŠET." Podle originálu (s. 37): "NO ONE ELSE IS ON TO THIS YET." (Tj: Nikdo to ještě nedělá..) V anglické verzi zaznívá strategický argument o tom, že konkurence z jiných listů doposud po daném šťavnatém tématu nepase. Pro takové myšlení jako by v Česku jaksi nebyl prostor. No bodejť, vždyť tu za normalizace psaly všechny oficiální deníky podle zásady: Dočkej času jako Četka Tassu! Ani dnes nelze říci, že by si např. Lidové noviny s MF Dnes v honbě za sólokapry zrovna konkurovaly...

Mezi slepými jednooký králem, zejména v novinařině!

Ještě před redakční poradou, jejíž nejvypjatější momenty jsme sledovali, shrnuje britský autor Vernonovu novinářskou kariéru resp. to, jak postupně odpadali předchozí šéfredaktoři. Přitom jako by v české verzi oproti originálu docházelo daleko většího uplatnění přísloví o jednookém králi mezi slepými. Povšimněme si alespoň dvou odchylek.

Když Vernon pobýval jako dopisovatel ve Washingtonu, děly se vám v londýnské redakci věci! "Mezitím v Londýně padal jeden šéfredaktor za druhým v krvavých bitkách s UMÍRNĚNOU radou vydavatelů." (s. 28, zvýrazňujeme) Rozum zůstává stát, vždyť umírnění jedinci ani umírněné rady obvykle krvavé bitky nesvádějí. Vše vysvětlí až nahlédnutí do originálu: "Meanwhile, back in London, one GIFTED editor was failing to another in bloody battles with a MEDDLESOME board of directors." (s. 31, zvýrazňujeme) Rada vydavatelů tedy vůbec nebyla umírněná, byla naopak dotěrná, vlezlá, šťouravá. Za pikantnější a příznačnější však považujeme vynechání přívlastku "GIFTED (NADANÝ, SCHOPNÝ)" v české verzi. Do příběhu o blbečcích podobná pochvalná epiteta nepatří, a basta! (Proti takto hrubě paušální koncepci by, troufáme si tvrdit, jistě protestoval i sám Miloš Zeman.)

"Jack Mobey, jejich člověk, zklamal, protože nedokázal vetknout úctyhodné REKLAMNÍ LETÁKY Tribunu dostatečně hluboko do srdce trhu. Nezbyl nikdo, kromě Vernona." (s. 28, zvýrazňujeme) Zde je rozpor mezi překladem a originálem snad ještě příznačnější: "Jack Mobey, the board's own placeman, had failed to take the venerable BROADSHEET far enough down-market. There was no one left but Vernon." (Překlad: Jack Money, kterého do vedení listu jmenovala sama správní rada, selhal ve snaze tento ctihodný kvalitní list dostatečně zbulvarizovat. Nezbyl už nikdo jiný než Vernon) "BROADSHEET" jako opak slůvka "TABLOID" je v Česku stále velkou neznámou! V tomto smyslu chybí jak ve slovnících papírových, tak internetových. To přece také o něčem svědčí! Pro definici musíme jít do slovníku britského: "a newspaper that is printed on large sheets of paper. Broadsheets are generally considered to be more serious than other newspapers." Příkladem takových seriózních novin, tedy novin většího formátu, jsou THE FINANCIAL TIMES. A tak tedy znovu ruku na srdce: Nepředstavuje vlastně pro českou veřejnost spojení "seriózní noviny" přece jenom určitý protimluv v přívlastku (contradictionem in adiecto)? Nebulvarizuje se veškerý papírový český tisk? Vzhledem k majetkovým poměrům v odpovídajících vydavatelstvích nahlédněme ještě do verze německé: "Jack Mobey, der von den Herausgebern selbst dazu auserwählte Posteninhaber, hatte es nicht vermocht, das angesehene Qualitätsblatt hinreichend auf den Massenmarkt auszurichten..." (s. 41) Vida, vida! Qualitätsblatt! Obvyklé výmluvy nejsou namístě. Němci na daný problém takříkajíc mají anténu, my ji však nemáme!

Šéfredaktora BROADSHEETU Vernona Hallidaye, který je v české verzi rytířem daleko smutnější postavy než ve verzi originální, na tomto místě opustíme. Potrvají-li však příznivé podmínky (a především trpělivost čtenářů i osazenstva Britských listů), ještě se k němu vrátíme. Na dalších stránkách slavného románu se mu totiž splní sen všech investigativců. Na nenáviděného politika získá kompromitující fotografie. A potom nastane fičák! Podle originálu, a což teprve podle české verze!

Odkazy:

McEwan, I.: Amsterdam, Jonathan Cape London 1998

McEwan, I.: Amsterdam. Aus dem Englischen von Hans-Christian Oeser, Diogenes Taschenbuch 1999

McEwan, I.: Amsterodam. Přeložila Markéta Cukrová, Volvox Globator Praha 1999

Collins COBUILD Advenced Learner's English Dictionary, HarperCollins Publishers Glasgow 2006