Klaus vstoupil do protiútoku a ztratil smysly, bůh se hněvá: považuje to, že by nějaký "přeběhlík" dal druhé Topolánkově vládě možnost vládnout, za důkaz politické korupce -- ale je-li tomu tak, je přece zřejmé, že politická korupce je v ČR běžná a držela tu u moci už dvě vlády: Klausovu i Špidlovu. Proč se Klaus najednou rozhořčuje? Vždyť je jako obžera, který křičí na druhé, že pojedli z pečené husy také. Ano, politický systém, jak dlouhodobě opakuji v Britských listech, postavený na křehké vládní většině, na různých přeběhlících a opozičních smlouvách je zásadně špatný, nefunkční, prokorupční, ale člověk by si měl vždy vidět do pusy, zejména prezident republiky.

Politická korupce je v Česku určitě běžný a standardní jev, pochybuje o tom asi málokdo. Boj proti ní je bezvýsledný. Proč? Na konci Klausovy éry se zdálo, že by se divoká privatizace a její provázanost s politikou mohly stát tématem veřejné očisty, veřejného procitnutí z hrůzného snu, že "ruka trhu" vládne bez zákonů (čili ruka trhu = ruka zločinu), že podnikání je pouhá zlodějina a že ke kapitalismu patří vše jiné kromě slušnosti, důvěryhodnosti a průhlednosti. Dvě věci ovšem tento proces definitivně zvrátily: 1. Klausovo zmrtvýchvstání po Sarajevu, kdy se jasně ukázalo, že pro ODS a její voliče není naprosto podstatné to průhledné vědomí bezúhonnosti jako pro CDU-CSU a její voliče (čímž se ČR posunula na Balkán), 2. opoziční smlouva sociální demokracie Miloše Zemana s Klausovou ODS, v níž Zeman podal ruku těm lidem, jichž politiku "spálené země" sliboval nekompromisně prošetřit (čímž se z tzv. "akce čisté ruce" stala fraška). Tím se na české politické scéně vytvořilo jedno velké spiknutí korupčníků proti občanu, jeho budoucnosti, jeho důstojnosti a jeho penězům.

Klause i ostatní příslušníky ODS ze starých časů velmi irituje Strana zelených, která prý ODS rozkládá a vede stejným, zavrženíhodným směrem, jímž už vykročila britská Konzervativní strana. Tito lidé by asi chtěli, aby politika zůstala navěky v době železné lady, jako by se, a to už po stovky let, politické myšlení přirozeně nevyvíjelo a nereagovalo na aktuální problémy veřejného života. Podle nich je ČSSD přirozenější partner pro dohodu než SZ a KDU-ČSL. Člověk žasne! Paroubkova, zastydle levicová, osmi lety vládnutí opotřebená ČSSD, ČSSD, tulící se ke komunistům a spoluhrající s nimi, ČSSD Zákoníku práce -- ta ČSSD je vhodnější partner pro vyjednávání o budoucí vládě? Koryta ale táhnou a snaha o to, aby se nikdy nic nemohlo vyšetřit, také. Klausova "kožená" i "po-kožená" éra trvá dál.

Na druhou stranu musím upřímně říci, že druhá Topolánkova vláda těžko něco změní, ať už tu důvěru získá, nebo ne. Je slabá, nemá jasnou podporu nejsilnějšího koaličního partnera, těžko bude vzdorovat korupci a marasmu... naopak v nich s téměř 100%ní jistotou sama uvázne. Co zůstává? Jen naděje v jasnou vládu se silným mandátem a v jasnou opozici -- třeba za 10 let.

Topolánek, který ODS probudil k velkým úspěchům ve všech posledních volbách, je po svém odvážném útoku na Klause -- bez ohledu na úspěch či neúspěch nastupující vlády -- na šikmé ploše těžkých sporů uvnitř ODS. Jak už jsem řekl: ODS se bouří, tedy především bafuňáři a stará, klausovská garda. Nejzajímavější otázka dnešní české politiky zní takto: kam se kloní členská základna ODS a dá svou vůli najevo? Upevní se v Klausově druhém Sarajevu pozice prezidenta, nebo se naopak staří vyčerpaní ještěři začnou stahovat? Jedinou útěchou pro nás občany je to, že jednou přece jenom klausismus, jeho Bém, jeho Bürgemeister, jeho Tlustý, jeho Zahradil, jeho Bendl, jeho Topolánek (současný Topolánkův spor s Hradem není ještě jasným vykročením z hřiště klausismu, je to jen jakési nakročení tím směrem) a jiní jeho muži budou muset z politiky odejít -- přinejmenším až zestárnou a umřou.

Mimochodem: nejstupidnější realitu české politiky výborně ilustruje vůbec to přirovnání roku 1997, Klausova pádu, a roku 1918, vraždy následníka trůnu velké evropské mocnosti s následkem rozpoutání do té doby nejhorších, světových válečných jatek.