Nejedno médium vícerozměrně profituje z toho, že dodává zprávy o tom, co se nového přihodilo známým aktérům ve světě šoubyznysu, politiky, sportu či kultury. Lidský život je kupodivu do té míry pestrý a plný nečekaných nahodilostí, že když hrozí zklidnění do "šedivého" normálu, vždy se něco vděčného pro zvědavé publikum k jeho chytlavému pobavení najde. Skoro jako ta hůl na psa, má-li být výchovně vzdělán jaksi "natvrdo".

Ne, nebudeme teď bilancovat, kolik nových tzv. manželských či partnerských trojúhelníků a dalších vztažných útvarů mezi našimi mediálně proslulými osobnostmi vzniklo. Někdy ovšem taková zpráva má úroveň pikantní, na nejedno smlsnutí. Mluví a píše se o aférách. Vše jiné o takto prezentovaných lidech okamžitě ustupuje do pozadí. Je tu jen to klišé jakkoli kluzké AFÉRY. Týmž způsobem se do obrátek dostává také politická scéna.

Takovým polínkem do poměrně poklidně hořícího předvolebního ohně byla "aféra plukovníka Kubiceho", a teď ještě čerstvěji hned po volbách "aféra poslance Ploce". Mohlo by být otázkou, zda vše proběhlo tak, aby bylo posléze možno také předložit pádné důkazy. Jenže také se ví, že stačí vzbudit poplach; a když přijdou časy, nechat záležitost "vyšumět" nebo zamést pod koberec. Nedopadlo to zrovna takto s "aférou deklarovaně upláceného poslance Kořistky"? Nebyla ta akta byla odložena? Nezpochybnitelně nezůstala nakonec čistá ani jedna strana.) Přitom nejdřív se hlasitě, a ovšem pouze nepřímo a v náznacích, osočí důvodně zřejmý oponent jako zdroj dané špatnosti nebo ten, kdo za tím jako iniciátor stojí. Publikum má o "zábavu" postaráno. Prý se chce stejně jen "bavit", tak co.

Na vyšetřování kriminálních afér, včetně těch úplatkářských, máme k tomu kompetentní, mimopolitické orgány. Politické strany by měly prvořadě hrát v mezích pravidel té své parlamentní "hry". Jejich role je ve věcech vládnutí a zákonodárné činnosti nezastupitelná. To latinské "cui prodest" (čte se "kui prodest"; s významem "komu to slouží") se týká v právě zmíněných záležitostech nás všech. V žádném případě takové aféry neslouží prestiži ČR. Copak neumíme být nad věcí? To musíme rozmazávat to, co již tak dost smrdí?

Věcně uvažující politik sice dozajista oznámí, že byl uplácen, ale nejdřív se kontaktuje s policií a předá usvědčující materiál, spolu s trestním oznámením. A pak už myslí na ty naše zapeklité společné starosti. Jak utvořit smysluplnou vládu, jak pokračovat v případné integraci v rámci EU, jakými opatřeními čelit možným klimatickým změnám, jak přispět ke stabilizaci zdravotnictví, na jakých základech připravit nový penzijní systém, jak snížit nezaměstnanost a kriminalitu, jak efektivně a rychle ulehčit život lidem bydlícím u dopravních tahů...