4. 5. 2006
První máj včera, dnes a zítraS "Prvním májem" se to má u nás podobně jako s "dělnickou třídou", "soudruhem", s odbory, rudým praporem, "buržoazií", "vykořisťováním", "kapitalismem" a "poslední bitvou, která vzplála". Při vyslovení těchto slov se lidem nejspíš zjeví přízrak prokurátora Josefa Urválka, jak na filmu z padesátých let mává pěstí a skřehotá, že "je potřeba i s kořeny vytrhnout hlízu zrady", na otupělou masu, jak se povinně plouží kolem tribuny se starci a na rozpadající se šmejd v obchodech s oprýskanou fasádou. Přitom uvedené, kdysi výstižné pojmy a symboly a od nich se odvíjející ideologie před 100-150 lety představovaly pro početnou složku společnosti ne zamřížovaná okna kriminálu a kulturní a materiální nuzotu, ale naději na lepší život než je střídání spánku v pavlačových barabiznách na městských periferiích a roboty v továrních halách, kde hučení strojů střídalo tak maximálně řvaní šéfa. |
Z dělnických spolků vzrostlé marxistické hnutí dokázali sice Bernstein, Adler, Kautský aj. v kontaktu s realitou odklonit od některých horečnatých vizí tak, že sázelo spíš na postupný vývoj a že jeho původní rudá barva vybledla do růžova. Evropští sociální demokrati ale nedokázali zahnat bacil nacionalismu, a tak místo společného odporu proti vládám, císařským a královským dvorům, lačným nového území a bojechtivým generálům s cvikrem na oku nakonec sklopili svoje rudé vlajky a poslušně se seřadili pod národní fangle, aby po sobě v letech 1914-1918 pálili v zájmu německého, francouzského, habsburského, ruského, italského aj. militarismu. Bolševická menšina evropských sociálních demokracií dokázala tohoto historického selhání využít. Ale i později se opakovaně ukazovalo, že v krizových a násilných situacích jako např. léta 1939-45 se sociální demokracie jako hlemýžď stahuje do ulity, a proti nejrůznějším mutacím nacionalismu se dokáže úspěšněji prosadit akceschopnější, na ilegalitu a disciplínu zvyklý a s násilím počítající bolševismus. Jakkoliv nebyla úloha evropských komunistů ve válečných letech tak slavná jak do roku 1989 nalhávali, ve srovnání s evropskou sociální demokracií je nutno uznat, že na rozdíl od ní komunisté tehdy pouze nešustili papírem letáků a přiložili ruce k dílu i za pomoci nástrojů jako P-38, Mauser 98, ČZ 24 či PPS-41. Zde leží další důvod přelivu části sympatií od "růžových" k "rudým". I když se reformní sociální demokracie dokázala vždy pozvednout z prachu a v dobách klidu a míru do praxe úspěšně zavést projekty typu skandinávského sociálního státu, před 100-150 lety zrozené symboly dělnického hnutí postupně přešly z větší částí do vlastnictví těch, kteří je zle pošramotili svými stalinskými drápy. Svátek práce tak u nás od Listopadu rok od roku poskytuje zvláštní podívanou: Z tribuny zabouří a z hlediště hůlkami kapitalismu zahrozí naši polostalinisté, k maminám s dětmi v sadech ostýchavě o 1. máji promluví v saku navlečení sociální demokrati, a pár zubů si navzájem vyrazí a popálenin Molotovovými koktejly způsobí pražští anarchisté a "nacionální socialisté". Většina lidí zůstane samozřejmě doma. A druhý den se sejdou v práci, kde se na odbory hledí podezřele a příští sobotu budou třeba dělat další přesčas. |
1. máj | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 5. 2006 | První máj včera, dnes a zítra | Pavel Pečínka | |
2. 5. 2006 | 1. máj: Německá koalice hledá svou tvář | Richard Seemann | |
29. 4. 2005 | 1. máj - Svátek práce v Praze: demonstrace levice i pravice, anarchisté v Brně | ||
11. 5. 2004 | 1. máj 2004 -- ľavica mimo mesta | Martin Muránsky | |
3. 5. 2004 | Vítej v EU, Stando! | Štěpán Kotrba | |
1. 5. 2004 | První máj a jeho tradice | ||
1. 5. 2004 | Máj 1890 | Jan Neruda | |
1. 5. 2004 | Slavný den | Jaroslav Seifert | |
1. 5. 2004 | |||
30. 4. 2004 | Co je to vlastně marxismus | Stanislav Heczko | |
30. 4. 2004 | Nové zdanění důchodů odhlasováno | ||
30. 4. 2004 | Stávkokaz | Štěpán Kotrba | |
28. 4. 2004 | "Za anarchistický svět, proti kapitalistické Evropě" | ||
28. 4. 2004 | Kdo se v Praze serve na Prvního máje? | Ondřej Slačálek | |
2. 5. 2003 | Baťovské 1. máje ve Zlíně | Jiří Bakala |