4. 5. 2006
Jak si poradili Středoevropané v LondýněPřed dvěma lety byla rozšířena Evropská unie o středoevropské země. Nesmyslné byrokratické překážky, které kladly imigrační orgány západních zemí, a především Velké Británie a Irska, při vstupu do země občanům ze střední Evropy, zmizely. Od května 2004 smějí občané nových členských zemí EU v Británii a v Irsku normálně pracovat, i když v prvních dvou letech za neférových podmínek (platí sice sociální pojištění, ale po dobu prvních dvou let nemají právo na sociální podporu -- divíme se, že nikdo ze Středoevropanů britskou vládu za toto neférové opatření, vynucené a na poslední chvíli, nepohnal, k soudu -- je to tak protizákonné, že by bezpochyby žalobce vyhrál v prvním stání). Významné také je, že Středoevropané smějí nyní v zemí, jako je Velká Británie, většinou zadarmo studovat (pokud vaši rodiče nevydělávají více než cca 800 000 Kč ročně). Koncem dubna byla v Británii zveřejněna ekonomická studie, podle níž byl příliv zaměstnanců ze středovýchodní Evropy do Británie velkým hospodářským přínosem. Studie především kvituje, že zájemci o práci ze střední Evropy nezůstali v Londýně, ale rychle se rozmístili přesně tam, kde je v Británii nedostatek pracovních sil. Britský deník Guardian se v těchto dnech zabýval tím, jak se Středoevropanům v Británii dnes pracovně vede. Vybral si osud Poláků -- jichž je v důsledku vysoké nezaměstnanosti v Polsku v Británii rekordně nejvíc. (JČ) |
Je příjemné ráno v Londýně a skupina mužů kolem čtyřiceti let čeká u chodníku. Každou půlhodinu zastaví dodávka s anglicky mluvícím řidičem a někteří muži nastoupí a odjedou. Vyjednají si cenu pro denní zaměstnání. Je to rituál, který se opakuje pětkrát týdně. Neodehrává se v Novém Mexiku, ale ve čtvrti Hammersmith v Londýně. Muži nejsou ilegálními přistěhovalci, jsou to polští dělníci, kteří příšli do Anglie po rozšíření Evropské unie v květnu 2004. Tito muži se mohou zaregistrovat ve vládní zprostředkovatelně práce (Jobcentre), získat rodné číslo (national insurance number), otevřít si konto v bance. Namísto toho dávají přednost černému trhu a často čekají na příjezd nějaké dodávky se zaměstnavatelem po dlouhé hodiny. Hlavním důvodem je, že neumějí anglicky. Komunikují v angličtině, ale jen na velmi primitivní úrovni. Bydlí v pronájmu, často s mnoha jinými Východoevropany, a nemají tak příležitost cvičit se v angličtině. "Tohle jsou polští dělníci té nejnižší kasty," sdělila listu Guardian Laura Krzyszczuk z Federace Poláků ve Velké Británii. Dostává pořád telefonáty tohoto druhu: "Dobrý den. Jsme 100 km od Londýna. Rozbilo se nám auto. Máme jen 1 libru. Neumíme anglicky. Prosíme, udělejte pro nás něco." "Když se před dvěma lety otevřel v Anglii trh s pracovními příležitostmi, mnoho Poláků prodalo svůj majetek a odejelo do Londýna. Mysleli si, že na autobusovém nádraží Victoria najdou pracovní příležitosti a Britové jim budou nabízet práci," vysvětlil jeden Polák. "To, že vůbec nemluvili anglicky, jim jaksi nevadilo. Mnozí z nich skončili na ulici, spali na lavičkách. Změnilo se to poté, co tyto děsivé scény odvysílala polská televize. Teď, než se lidé rozhodnou jít do Británie, předem pečlivě plánují." Poláci jezdí do zahraničí za prací, protože je v Polsku mezi absolventy univerzit vysoká nezaměstnanost, asi 25 procent. Mladí Poláci tedy jezdí do Británie ve snaze naučit se pořádně anglicky a získat zkušenost ze své profese. Jinou skupinou Poláků, která do Británie jezdí, jsou starší lidé -- nad padesát a nad šedesát let -- oběti tzv. "hospodářské transformace" v Polsku. Podle údajů britského ministerstva vnitra je většina polských imigrantů mladá -- 80 procent z nich jsou mladší 32 let. Většina z nich je svobodná. 97 procent z nich pracuje na plný úvazek. Většinou jsou zaměstnáni v manuálních místech, vydělávají minimální plat: 5 -- 6 liber za hodinu. Na rozdíl od předchozích imigračních vln se tentokrát středoevropští přistěhovalci rozšířili po celé zemi. Avšak ne všichni Poláci pracují v Londýně jen v manuálních zaměstnáních. Asi hodinu cesty od Hammersmithu, v londýnské City, pracuje Justyna Tarkowska v Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD). Přijela do Londýna jako číšnice. Nyní, o několik let později, pracuje jako "business development manager" pro EBRD. Celá řada absolventů polských univerzit nyní pracuje v čelných londýnských bankách. Podle Tarkowské pracuje v bankovním sektoru v londýnské City asi 1000 Poláků. Podrobnosti v angličtině ZDE |