21. 4. 2006
Hořící skládka v Libčevsi je špičkou odpadového ledovce, jehož osud má v ruce Evropská unieV debatě o ilegálních skládkách odpadů bohužel postrádám hledání racionálních příčin toho, proč se odpady do Česka hrnou ve velkém, a následné hledání cest, jak racionálně tyto příčiny odstraňovat a problém řešit. Zatímco pár tisíc tun odpadů dovezených ilegálně do Libčevsi u Loun hýbe medií a nutí politiky k siláckým gestům, Evropská komise se v tichosti chystá otevřít naplno stavidla pro zcela nekontrolovatelný legální dovoz statisíců tun odpadů do spaloven. Česko může být nejen cílovou zemí této odpadové laviny (MŽP obdrželo žádosti o dovoz cca 100 000tun odpadů do spaloven), ale může mít také velmi vážné potíže s tranzitem tisíců kamiónů s odpadem do Polska, Maďarska či na Slovensko. Ale zřejmě též do Bulharska a Rumunska, jejichž brzký vstup do EU je očekáván. |
Příčiny dovozů odpadů do ČeskaPři analýze příčin dovozů odpadů do Česká je třeba dle mého názoru uvést minimálně několik následujících:
Nejasná role plzeňské spalovny v ilegálních dovozech odpadůV souvislosti s konkrétním případem nelegálního dovozu odpadů firmou BAU 24 do Libčevsi u Loun je nutné zmínit také plzeňskou spalovnu nebezpečného odpadu na Slovanech. Jejím majitelem je z 95% město Plzeň a provozuje ji firma T. O. P. EKO. Mám v dispozici kopii písemného potvrzení, kterým firma T. O. P. EKO prostřednictvím svého jednatele Zdeňka Jehlíka potvrzuje 5. ledna 2006 (v den ukončení dovozů od německé firmy DUX) společnosti BAU 24 "energetické využití" míchaných plastů. Firma BAU 24 zase v Německu dokládala firmě DUX, že dováží plasty, které hodlá v Česku "energeticky využívat". Německý ministr životního prostředí dokonce v dopise svému českému kolegovi Ambrozkovi napsal, že německé úřady ve vývozu odpadů neshledávaly problém právě proto, že česká spalovna skrze prostředníka hledala v Německu materiál na spalování. Že MŽP ČR žádné povolení pro takový dovoz odpadů nevydalo? To zřejmě dlouhou dobu nikoho nezjímalo. Je úkolem pro policii zjistit, kdo v tomto šmodrchanci podváděl. Německá firma DUX tvrdí, že vyhověla požadavkům na odpad pro českou spalovnu. Plzeňská spalovna T.O. P. EKO naopak tvrdí, že údajně nikdy žádny odpad z Německa pálit nechtěla. Přitom ale uzavřela smlouvu s firmou BAU 24 a navíc po skončení dovozů z Německa vydala ono podivné potvrzení. Majitel společnosti BAU 24 pan René Grünwald pro jistotu vůbec není nalezení a policie po něm údajně prostřednictvím Interpolu zatím marně pátrá. Policie obvinila první viníkyZa dobrou zprávu snad můžeme považovat skutečnost, že policie podle svého sdělní obvinila kvůli dovozu německých odpadů do Libčevsi a Postoloprt na Lounsku 6 lidí (5 Čechů + 1 Němce), kterým hrozí až 5 let vězení. Podle policie porušili ilegálním dovozem německých odpadů české předpisy pro nakládání s odpady i některé směrnice EU. Tři obvinění údajně vozili odpad do Libčevsi a další do Postoloprt. Odkud ho rozváželi na povolené skládky v Tušimicích a Jirkově na Chomutovsku, aby se tím se pokusili o legalizaci jeho likvidace. Podle sdělení policie ale v případu zřejmě padnou i další obvinění. Snad je to signál, že české úřady konečně začínají problém dovozu odpadů brát vážně a že se pokusí viníky adekvátně potrestat. První tresty za dovozy odpadu už v lednu 2006 uložila ČIŽP dvěma firmám ze Šluknova a Frýdlantu. Jenže pokuty ve výši 300 tisíc a 250 tisíc korun lze spíš považovat za pobídku pro další vykuky, aby to zkusili také. Lidé, kteří nelegálním podnikáním mohou vydělat desítky milionů, zřejmě pokuty ČIŽP v takto legrační výši berou jako pouhé riziko podnikání. Odstraní odpad z Libčevsi Německo?Podle vyjádření mluvčí zemského ministerstva životního prostředí Bádenska-Württemberska by měla německý odpad z ilegální skládky u Libčevsi odstranit německá spolková země Sasko-Anhaltsko. S takovým výsledkem podle ČTK skončilo jednání německého spolkového ministerstva životního prostředí se zástupci zvláštní agentury pro odpady a reprezentanty spolkových zemí Sasko-Anhaltsko a Bádensko-Württembersko. Sasko-Anhaltsko údajně v případě Libčevsi uznalo, že odpad pochází z této spolkové země. Ředitel sekce strategií a legislativy Jan Dusík českého ministerstva životního prostředí, ale pro ČTK uvedl: "Oficiálně zatím žádné vyjádření nemáme. Nevíme, zda Němci přistoupí i na likvidaci všech odpadů, které jsou v Libčevsi." Na skládce totiž údajně byly plasty dvojího původu, ale jenom u jedné části se původ podařilo prokázat. MŽP podle Dusíka také zatím nevidělo ministrem Ambrozkem požadovaný harmonogram odvozu odpadu a neví ani to, zda se německá strana odveze i odpad, který hořel během posledních tří požárů. Odstartuje Brusel velkolepou lavinu odpadů do nových členů EU?Ve skandálním případu dovozů do Libčevsi šlo asi o 3500 tun odpadů. Existuje však nebezpečí, že nová směrnice EU umožní legálně dovážet odpady do spaloven, a to včetně směsného odpadu. Šlo by o množství odpadů, proti němuž je případ Libčeves pověstnou kapkou v moři. Jen pro spalovnu v Malešicích ministr Ambrozek zamítl dovoz 80 000 tun odpadů (cca 23x více, než leželo na statku v Libčevsi). Pro představu by jen popel ze spálení tohoto množství odpadů v Malešicích zasypal asi 8 podobných farem, jako je ta v Libčevsi! Jestliže je dnes možné na hranici zastavit kamion a nerecyklovatelný odpad poslat šupem zpět, zavedení nové směrnice EU by jakoukoli racionální kontrolu znemožnilo. Jak by celník mohl poznat, zda směs odpadků z korbě tahače skončí opravdu ve spalovně nebo v silážní jámě opuštěného statku v pohraničí? Případ plzeňské spalovny T.O.P EKO ukazuje, jak snadné je pro kohokoli pořídit si potvrzení od spalovny, že odpady jsou určeny právě pro ni. A jak málo se poté úřady starají, kde odpad skutečně skončí. Představa, že by někdo uhlídal desetitisíce kamionů se smetím, křižujících Evropu z bohatších regionů do chudších, je zcela absurdní. Navíc si chudší regiony mohou požádat miliardové subvence z evropských fondů na výstavbu spaloven odpadů. A potom do nich po subvencovaných dálnicích dovážet odpad z bohatších regionů EU. Že bohužel jde o reálnou hrozbu, dokládá nedávná zpráva organizace Přátelé Země "EU Funds in Central Eastern Europe: Cohesion or Collision?". Ta zdokumentovala příklady některých problematických projektů, ohrožujících životní prostředí, které se dožadují subvencí z evropských fondů. Mezi 22 kritizovanými projekty bylo 10 dálnic a plánovaných 5 spaloven odpadů. Jen v letech 2007-2013 hodlá Evropská unie vložit do tzv. strukturálních a kohezních fondů pro nové členské státy asi 157 miliard euro (přes 4 500 miliard korun). Troufnu si tvrdit, že případné uvolnění pravidel pro pohyb odpadů po Evropě by v kombinaci s naditým měšcem evropských fondů vedlo k tomu, že chudší země EU by se staly smetištěm těch bohatších. Psáno pro Britské listy |