Craig Venter, zakladatel Venterovy vědecké nadace, uvedl, že genetická podstata osobnosti a chování lidí bude ve společnosti vyvolávat konflikty. Dodal, že je nevyhnutelné, že bude zjištěno, že zdrojem mnoha lidských vlastností, jako je typ osobnosti, jazykové schopnosti, inteligence, kvalita paměti a atletické schopnosti, jsou genetické predispozice. "Nebezpečí spočívá v tom, co už víme: nenarodili jsme se všichni sobě rovní," zdůraznil.

Steven Pinker, psycholog na Harvard University, pokračuje: "Revoluce, způsobená zmapováním lidského genomu, vyvolala obrovské množství komentářů o možném nebezpečí klonování a zlepšování lidského genetického kódu. Až si lidé uvědomí, že klonování znamená jen vytvoření přesné kopie dítěte podle jednoho z rodičů, namísto smíšení genů od obou rodičů, nikdo to nebude chtít dělat. A také, až si lidé uvědomí, že všechny geny mají nejen kladné, ale i záporné stránky (mohou vést k zvýšení IQ dítěte, ale zároveň mu způsobit genetické nemoci), klonování nebude pro nikoho atraktivní."

Richard Dawkins z Oxfordské univerzity poukázal na to, že sílící porozumění tomu, jak funguje lidský mozek, povede k vzniku obtížných otázek týkajících se morálky. "Jako vědci jsme přesvědčeni, že lidský mozek, i když možná nefunguje zcela jako komputer, je zcela jistě ovládán fyzikálními zákony. Když začne chybně fungovat počítač, netrestáme ho. Najdeme problém a odstraníme ho, většinou nahrazením poškozené součástky, buď hardwarové anebo softwarové. Není vrah anebo sexuální násilník prostě jen strojem s chybně fungující součástkou? Nebo s chybným vzděláním? S chybnými geny?"

Jiní vědci se soustřeďují na vztah lidí vůči životnímu prostředí, Fyzik Paul Davies argumentuje, že je nebezpečná představa, že lidstvo boj proti globálnímu oteplování už prohrálo. "Lidstvo má zdroje i technologii na to, aby omezilo emise skleníkových plynů. Nemáme politickou vůli."

Samuel Barondes z University of Californie je znepokojen sílícím významem léků, které ovlivňují chování mozku. "Už léta se úspěšně k léčbě depresí i vážnějších psychiatrických nemocí používá léku Prozac. Tyto léky mění osobnost pacienta a to je nebezpečné."

Jinou nebezpečnou myšlenkou, jak píše Steven Pinker, je představa, že se různé rasy liší geneticky nadáním a temperamentem. Nedávno se nebezpečnou a všeobecně odmítanou myšlenkou, že rasově genetická rozrůzněnost může ovlivňovat inteligenci, zabývali znovu dva vědci. Zjistili, že výjimečné geny, vyskytující se u židů z kmene Aškenazyů, které způsobují Tay-Sachsovu chorobu a Gaucherovu chorobu - jsou předávány dalším generacím, protože zároveň mají prospěšný vliv - zvýšenou inteligenci. Henry Harpending a Gregory Cochran z University of Utah, citují pro tuto teorii nepřímé důkazy: několik vědeckých článků, z nichž vyplývá, že tyto geny, způsobující výše uvedené choroby, vedou k intenzivnějšímu růstu nervů. To prý má mnoho co společného s vědomím, že Aškenazyové většinou dělají "kongitivně namáhavou" práci, jako je zakládání podniků.

Podrobnosti v angličtině ZDEZDEZDE