Patriarchální role přísného ale spravedlivého otce možná k současnému premiérovi padne, na báťušky vládnoucí silou svých pendreků ale přeci jenom není v Čechách atmosféra. Je dobře, že si premiér uvědomuje, že by neměl být alibista. Také ale platí dvakrát měř a jednou řež. Osobně jsem přesvědčen o neadekvátnosti policejního zákroku. Vysvětlení následuje.

Po zásahu policie u Boněnova v srpnu 2004 bylo každému, kdo chtěl pochopit, jasné, že je potřebné změnit přístup obou stran. Na straně pořadatelů šlo o pochopení, že stát nemůže být nečinný při poškozování cizího majetku a že je třeba tyto "freeparties" přenést na legální půdu. Ze strany veřejné moci i veřejnosti šlo o pochopení, že represe není řešení a že účastníci nejsou vagabundi, které je třeba řezat hlava nehlava. Organizátoři CzechTeku se o posun pokusili -- pronajali si pozemek a snažili se o souhlas místních občanů z důvodů omezení rizika stížností na rušení veřejného klidu. Bohužel ze strany veřejné moci se dovídáme, že již předem byli rozhodnuti akci nepřipustit, děj se co děj. Místo včasných jednání mezi státem, obcí a majiteli pozemků přišly policejní manévry, které přinesly větší škody, než kdyby k zásahu nedošlo, desítky raněných, zničený majetek technařů (automobily, aparatury) a jistě i nemalé náklady na výjezd specielních jednotek, které uhradí daňový poplatník. Stálo nebezpečí pošlapané louky místních sedláků, která už byla stejně posečená, opravdu za to ?

Před volbami je někdy polarizace politické scény záměrně zesilována z důvodu určitých schémat v pojetí předvolebních kampaní. Vzpomeňme na heslo "buď doleva a nebo s Klausem". Toto je nepochybně motivem pro ODS, která v odporu části veřejnosti vůči zásahu vidí šanci odebrat vládě a zejména ČSSD nějakou tu kytičku. A tak i když loni kritizovala přílišnou toleranci při ochraně majetku, tak nyní ráznější zásah kritizuje. Kdo ví jak by se zachoval stínový ministr vnitra Ivanem Langerem, kdyby akce proběhla v jiném scénáři. A tak se formuje uskupení, které dokonce žádá demisi ministra vnitra, když se policejní brutality zastal.

Odpolitizovat celou záležitost podle mne znamená vyjít z toho, že nám chybí jak tolerance vůči těmto formám vyžití, tak především ujasnění toho, za jakých podmínek by mohly a měly být tolerovány. Vraťme se ke slibům, kteří někteří politici v čele s tehdejším premiérem Grossem loni technařům dali: že jim pro jejich akci pomohou najít vhodné místo, kde by vše proběhlo legálně a kde by byl smluvní odpovědností pořadatelů ošetřen i následný úklid po akci. Zdůrazňování právních nedostatků při zajišťování hudební produkce na CzechTeku některými politiky (když už je pět minut po dvanácté) považuji za pokrytecké.

To, že bude letos další ročník teknivalu, se přeci vědělo předem. A mluvit o zákazu této formy zábavy a větším sešněrování obecními vyhláškami mi připadá jako zpupnost a necitlivost. Přeci nelze z těch, kteří hledají alternativu vůči nudě a konformitě mainstreamové zkomercionalizované kultury a vytvářejí si kulturu svou, dělat automaticky nepřátele společnosti.

To ale předpokládá to hlavní -- premiér přestane mluvit o účastnících freeparties jako o nebezpečně posedlých lidech, terorizujících pokojné občany a nebude jejich spontánní sdružování paušálně a předem označovat za rizikové aktivity. Jako obrana před kritikou se objevuje "public relation" tak trochu prosáklé mluvou operačních důstojníků.

Nejde v něm, ale až tolik o fakta a o ochranu veřejného prostoru, jako spíš o snahu negativními obrazy technařů získat na svou stranu veřejnost v politickém duelu, který se bohužel začíná rozjíždět. Doslova korunu tomu všemu dávají tvrzení, že technaři za sebou nechávají jen lejna a střepy. Jakpak se srovnávají ti, kteří takto mluví, že tam mnohdy jsou i jejich přirozeně rebelující nebo se i jen bavící děti? Mezi touto subkulturou se pohybují potomci řady českých politiků, soudců státních zástupců i policistů. Techno a jiná elektronická hudba jsou výrazem kultury této generace. Střepy na louce vytvořili zasahující policisté -- rozbili každou skleněnou láhev, kterou našli. Tonfami.

Nejde mi o to, že to může připomínat dobu, kdy se různým "živlům" vzkazovalo, že "lid chce klid pro svoji práci". To sdostatek okomentují jiní. Snahy o nadpráví represivních struktur mají ostatně i mnohem delší tradici, která může dnes někomu připadat až idylická. Ale když např. prvorepublikové četnictvo honilo po lesích tuláky a divoké trampy a chocholatí za starého mocnářství bděli nad vším, co nabyl pilný "občan Čehona" (Gott erhalte unser Kaiser !), často to nebylo příliš úsměvné. Dnes je ale snad přeci jenom jiná doba a místo okřikování kritiky lze vést demokratickou diskusi. První krok musí učinit samotná policie, jde jí také o to vyvrátit podezření, že její lidé nepodlehli pokušení zneužít pravomoci veřejného činitele třeba pod záštitou atmosféry hrozby terorismu.

Už jen fakt, že porušili masově zákon o policii tím, že násilně zasahovali bez identifikačních čísel, stojí za pozornost. Zbytečné zablokování dálnice spíše poškodilo lidi nucené čekat v během velkých veder v koloně, nesmyslem bylo i nepovolení vjezdu mobilních toalet (TOI) ještě v době, kdy nebyla na akci k dispozici žádná předmětná stížnost. Věc může mít i diplomatické a mezinárodněprávní důsledky, neboť násilí se policisté dopustili i na cizích státních příslušnících a jejich majetku.

Vytáčky politiků i policie, změna stanovisek během celé policejní akce vůči mladým lidem na louce na Tachovsku a po ní nevytvářejí dobrý obraz představitelů státu. Přinejmenším se nabízí závěr, že selhal tachovský policejní ředitel, v jehož kompetenci zásah byl. Nedivme se tedy, že Parlament ve své kontrolní funkci si žádá vysvětlení a nezbytné informace.

autor je poslanec PS PČR za KSČM