Ministr vnitra Bublan smlouvu zpochybňuje, jejího signatáře div neprohlašuje nesvéprávným a nadále pokládá akci za neotřesitelně nepovolenou. Ministr vnitra má vždycky pravdu. Jaká je tedy ta demokracie?

Buldozer

Premiér Paroubek, toho času na dovolené v zahraničí, nařídil Bublanovi, aby policie postupovala proti účastníkům CzechTeku co nejrázněji. "Pokud si tam budou lehat dál na dálnici, mají je naložit do autobusu a poslat je na hranice a dostat je z republiky," pravil ministerský předseda Paroubek, přezdívaný též Buldozer. Od této chvíle není důvod k pochybnostem o pojmu tzv. politické objednávky. Represivní složky jednající nikoli v zájmu zákona, nýbrž v zájmu vládnoucí elity -- to je jedním ze znaků diktatury. Tak se neprojevuje demokratický politik, tak velí diktátor.

Policie tedy nejprve ucpe dálnici, aby ji vzápětí mohla silou vodních děl "uvolňovat". Pochybnosti o zájmu na zachování veřejného pořádku vyvolávají už ti lidé, nemající s CzechTekem nic společného, kteří v důsledku "zákroku" uvízli na dálnici v rekordním vedru. Aby pár politiků mohlo ukázat svaly. Vy starší, pamatujete, jak se hroutila jedna diktatura? Policisté nejprve zavedli dav do ulice, kterou následně z obou stran hermeticky uzavřeli. A pak...

Je masakr neozbrojené mládeže na louce v pohraničí přiměřeným způsobem, jak hájit soukromý majetek? Vláda se svou ozbrojenou pěstí se v Mlýnci vyjádřila jasně. Obrana statků jednotlivce je přednější než zdraví početné skupiny občanů. Ovšem aby policisté předešli dalšímu ničení, na autech, zanechaných na místě technaři, rozbíjeli okna a házeli do nich bomby se slzným plynem. Zvláštní způsob ochrany majetku.

Čím tedy ještě lze ten "zákrok" ospravedlnit?

Pendrek jako nástroj dialogu moci s menšinou

Sugestivní obrázky zbitých mladých lidí solidarizují podstatnou část veřejnosti s oběťmi represe. "Vždyť jsou to ještě děti..." Výjev anonymních mlátiček zabalených v plastu vyvolává nepříjemné konotace na fašistické praktiky, které před patnácti lety předcházely pádu jednoho režimu. Takové analogie ostře zpochybňují legitimitu toho současného. Pendreky pod velením chartisty Bublana násilně rozhánějí svobodomyslnou mládež. Pořádek musí být.

Z nonkonformních technoparties netěží politicko-ekonomický systém ani korunu. Většinová společnost reprezentovaná státní mocí tak nemá žádný racionální důvod tuto komunitu hájit ani respektovat. Morální principy zde nejsou ještě natolik zažity, aby mohly být považovány za racionální pohnutku. A když není důvodů k toleranci, pak stačí sebemenší důvod pro potlačení komunity, byť by to byl osobní zájem několika politiků na vlastní popularitě. Parties jsou tedy ilegalizovány přístupem policie a mainstreamových medií. Dobře mířené obrázky hnusných chuligánů spolehlivě vyděsí měšťáka, který nadšeně zatleská policejní brutalitě.

Sejde-li se po volbách u moci Paroubek s komunisty, je vážný důvod k obavám. Komunisté sami by si podobné metody ještě dlouho nedovolili používat. Ze strachu z vlastní minulosti. Paroubek tu drzost očividně má. CzechTek měl být pro vládu demonstrací síly. Obušky jsou však atributem strachu a strach je příznakem slabosti. Taková je česká demokracie.

A z čeho mají strach? Bojí se Paroubek, že ztratí popularitu u xenofobní části voličů?

Drakonická razance při zákroku proti domnělému porušování zákona není ospravedlnitelná morálně, politicky, a podle dostupných analýz ani právně.

V Mlýnci na Tachovsku nebyla semleta teroristická skupina, která potenciálně ohrožuje stávající režim, ale menšina, která je vhodná pro populárního politika, aby se zavděčil konformní většině.

Běda zemi, které vládnou průměrní. Běda mocným, kteří tlučou své děti...