|
Projekt Dekáda inkluze Romů je "projektem desetiletí". Tím, že se na něm podílejí tak významné instituce jako Světová banka, Open Society Institute a národní vlády, vzniká dojem, že romský problém spěje k vyřešení.
Dekáda inkluze Romů je podle mého názoru nepochopený proces. A to jak ze strany Romů samotných, ze strany tzv. mladých romských lídrů, kteří do něj byli zapojeni, tak i ze strany mezinárodních organizací, národních vlád a institucí EU.
Na základě čeho tak usuzujete?
Všichni mluví o tom, že je to šance pro Romy. Ale tak, jak byla prezentovaná, se obávám že to je jen šance. Protože tento proces sleduji a snažím se o něm získávat informace, musím konstatovat, že nepochopení je dané několika faktory: v první řadě se nebere v úvahu nepřipravenost na realizaci Dekády, respektive minimální připravenost tohoto procesu mezi samotnými Romy. Mám na mysli technickou i intelektuální nepřipravenost.
Ale organizátoři programu tvrdí, že připravují mladou romskou inteligenci, která se na projektu Dekády podílí aktivně.
Ano, to jsou ty uměle zplozené "Děti dekády". Znovuzrození Romové. Někteří se svými zkušenostmi ještě nejsou schopní řídit ani svoje vlastní životy, nemají autoritu v komunitě, příslušné vzdělání a častokrát se donedávna ani veřejně neidentifikovali jako Romové. Neznají komunitu a proto jsou manipulovatelní. Samotní Romové mají o Dekádě minimální informace a rozdílná očekávání.
Kdo vybíral tyto mladé lídry a na základě jakých kritérií? Domníváte se, že právě tento výběr znejisťuje a řekněme "kompromituje" celou Dekádu hned na začátku?
Většinou jsou to současní a bývalí stipendisté OSI vyžádaní přímo Světovou bankou. Na kvalitnější výběr nebyl čas. Ale už roky pracujeme s tím, co máme. Nemyslím si, že tito lidé kompromitují celou Dekádu. Svoji úlohu si splnili a budou pokračovat dál ve svém asimilování.
Je tedy Dekáda nepřipravený proces?
Příprava, která je v tomto procesu nejdůležitější faktor, byla určitě minimální.
Jaké výsledky můžeme tedy očekávat? A nebo to bude jen další z formálních projektů, které skončí konstatováním, že romský problém je široký a specifický, že je téměř neřešitelný?
Je potřeba si uvědomit, že Soros a jeho nadace nastartoval velkou věc. Nesmírně důležitý proces nejen pro samotné Romy, ale pro celou Evropu. Jsem optimista v tom, že ještě stále není pozdě zapracovat do procesu různé velmi důležité momenty. Dekáda může být dobrým začátkem mnohých změn nejen pro Romy. Hovořit jen o Romech je v tomto procesu zásadní chyba. Je to šance pro všechny obyvatele Evropy.
Takže co můžeme očekávat, reálně očekávat, na konci desetiletí?
Rozpracované hlavní úlohy integrace v jednotlivých státech, teda specificky podle poměrů, vytvoření intelektuálních kapacit v řadách Romů, zlepšení informovanosti o reálných problémech romské komunity uvnitř komunity i na veřejnosti.
Nebude to málo na tak ambiciozní projekt?
Vezmeme-li v úvahu, že v zemích zapojených do Dekády téměř vůbec neexistuje v rámci romské komunity základní infrastruktura pro formování občanské společnosti, neexistuje ani dostatečná technická a materiální základna, neexistují intelektuální kapacity a za komunitu se stále vyjadřuje jen úzká skupina lidí, tak ne. Jde jen o to, aby si to všichni účastníci programu uvědomili a neměli nereálná očekávání. Hlubší demokratizace romských společenství v jednotlivých zemích je na programu dne.
Na začátku jsme mluvili o tom, že ani na úrovni vlád jednotlivých zemí to s pochopením Dekády není nejlepší...
Všechny vlády světa jsou nepřipravené na řešení nepříjemných a nechtěných problémů. A romská problematika taková je. Je nechtěná a nepříjemná. Veřejnosti se servíruje jako sociální problém jedné skupiny obyvatelstva. Vlády jednotlivých zemí vnímají Romy jako mentální i materiální zátěž. Žádná politická strana nebude řešit tyto věci ve svém politickém programu, protože taková agenda automaticky snižuje stranické preference. Volby jsou ale každé čtyři roky, takže v mezidobí není čas myslet na nic jiného. A samozřejmě je tato zátěž materiální: vyžaduje si velké investice, ale všechny tyto vlády tvrdí, že peníze nemají.
Ale když vstupujů do programu Dekády, tak je musí najít!
Ano, budou je hledat ve zdrojích EU.
EU však podle vás také není na Dekádu připravená....
Evropské struktury se zabývají řešením problematiky Romů a žádají národní vlády, aby došlo k nějakým změnám. Ukázalo se to v předvstupních jednáních, že EU a její instituce budou důležitým hnacím motorem naplňování lidských práv Romů v Evropě, ale ukazuje se, že to není uměle vytvořená iluze servírovaná na stříbrném podnose některým romským lídrům. Ani ty kapacity, které v uplynulých pěti letech měla k dispozici, nenastartovaly proces minimalizování každodenních problémů Romů.
Tak kde je problém?
Evropské instituce ukázaly v předvstupním období, že Romové jsou problém a možná s tím něco udělají. EU však stále hledá systém, jak situaci Romů řešit, protože Romové byli v předcházejících letech definovaní jako problém evropský. Bohužel, EU má silně byrokratický a nepružný aparát, který v konečném důsledku nemůže být při řešení tak komplexního problému efektivní. To odsuzuje evropské chápání lidských práv ve vztahu k řešení romské problematiky k neúspěchu.
Ovlivnila současné špatné vztahy Romů a Neromů i politika západoevropských zemí vůči Slovensku a případně i Česku v čase tzv. migrace Romů na západ?
V období migrace se západní země ve vztahu k Romům dopustily mnoha chyb. Šance, která se tehdy naskytla, a sice otevřít diskusi o postavení Romů v jednotlivých zemích v celé šířce, byla zúžena na oblast azylového procesu a zavádění vízové povinnosti. To jen zhoršilo postavení Romů v jednotlivých státech, prohloubilo předsudky majoritní společnosti vůči komunitě. Analýza tohoto období ukazuje, že západní Evropa a evropské instituce jsou ve vztahu k Romům skrytě rasistické.
Co tedy očekáváte od evropských institucí? Jsou vůbec schopné pochopit Romy?
Od evropských struktur očekávám vždy jen to nejhorší. Myslím to vážně. Jsem zastáncem amerického modelu řešení lidských práv, který je efektivní, pružný a velmi konkrétní.
Které faktory v rámci evropských struktur způsobují selhávání ve vztahu k Romům?
Kromě vzpomínané byrokracie, která je nejstrašnější brzdou a dobrým myšlenkám víc škodí než pomáhá, je to už vzpomínané nepochopení romské problematiky jako takové, ale především skrytý rasismus v rámci evropských struktur. Podstatné je, že tento rasismu je velmi čitlený i pro majoritu. Nelze však požadovat od obyvatelů jednotlivých zemí, aby udělali něco, co samotné evropské struktury dělají jen formálně. Rasismus se skrýt nedá.
Takže směřujeme do slepé uličky?
Tak, jak to řeší Evropa, se obávám, že to slepá ulička je.
Může za těchto okolností romská komunita vůbec vstoupit do tohoto procesu? Jak ho může ovlivnit?
Jestliže chce romské hnutí dosáhnout skutečné výsledky při řešení problémů komunity, bude muset být akčnější a agresivněji prosazovat své zájmy. Bude muset najít odvahu pojmenovávat problémy ve vztahu k evropským strukturám, národním vládám, ale i ve vztahu ke svým vlastním strukturám. To znamená, že bude muset být důsledné a nekompromisní. Předpoklad k tomu, aby to tak mohlo být, je daný ve všech zemích: je tu národní ústava, ústava EU, a tam všude jsou přeci lidská práva zakotvena jako občanská práva. Jsou to práva i pro Romy. Nyní jde v podstatě jen o jejich naplňování v praxi. A to bez ohledu na to, které strany jsou v jednotlivých zemích u moci. Takže strach z toho, co se stane po volbách, když se změní vláda, je neopodstatněný. A pokud vlády neprojevují reálný zájem něco řešit, tak je na řadě občanská neposlušnost v různých formách.
Ale toto všechno je nereálné, jestliže komunita nemá informace o tom, jaká jsou její základní práva a povinnosti v jednotlivých zemích, nemluvě o programu samotné Dekády. Jak vůbec dostat informace o Dekádě mezi Romy?
Už v době přípravy Dekády tu měla být masivní informační kampaň, ale ještě stále není pozdě na její realizaci. Měla by být velká, ofenzivní na začátku a postupně přejít do měkčích forem. Je to otázka strategie.
Jakou úlohu by v tomto procesu měla sehrávat romská média?
Romská média by měla být nejdůležitějším faktorem v tomto procesu, pokud by ovšem chápala svoji úlohu.
Domníváte se, že romské média nejsou připravena sehrát úlohu monitoringu Dekády?
Většina romských médií nechápe svoji úlohu v něm, resp. nemá dostatečnou materiální a technickou základnu, aby tuto úlohu hrála. Obsahová analýza romských médií ve střední a východní Evropě ve většině poukazuje na to, že tato média nemají dlouhodobější strategii obhajování základních lidských práv Romů v jednotlivých zemích. V uplynulých deseti letech působila jako "autoasimilátoři". Snažila se podobat majoritním médiám, nedostatečně ve svojí práci akcentovala většinovou cílovou skupinu -- Romy. Nestala se ve svých zemích katalyzátory určitých procesů "advokačního" charakteru ve prospěch Romů. Přirozenou autoritu si média nezískávají hloupým, pragmatickým a utilitaristickým způsobem práce, ale důslednou obhajobou oprávněných zájmů cílové skupiny. Stručně řečeno, mají nedostatečně kritické analytické myšlení, které je potřebné při vytváření veřejného mínění a dlouhodobějších obranných, nebo ofenzivních strategií obhajoby lidských práv Romů.
Některá romská média jsou tu už patnáct let a celý čas jsou dotovaná z různých zdrojů. Jak je možné, že po patnácti letech jsou stále na začátku?
I to je otázka infrastruktury a strategií. Teda v překladu do srozumitelnějšího jazyka je to otázka peněz a ambic.
Neinvestovalo se dost do romských médií?
Investovalo se tolik, aby přežila. Ale neinvestovalo se do jejich profesionalizace. Donoři urobili první krok -- pomohli těmto médiím vzniknout, ale stále se čeká na druhý. Pokud nebou mít tato média peníze na svojí profesionalizaci, nemohou být konkurenceschopné, nemůžou se podílet na vytváření veřejného mínění. Jsou tu jen proto, aby se na národních úrovních mohlo říct, že jsou.
Takže jejich účast na Dekádě bude minimální nebo žádná?
Romská média v současné době nemohou hrát aktivnější roli při vytváření veřejného mínění, protože na to nemají podmínky. Měla by však být začleněna v každém procesu, který v rámci Dekády v jednotlivých zemích odstartuje. Jde o to, aby tento proces pochopila, aby o něm byla schopna informovat a aktivně se zapojit do vytváření veřejného mínění. Jestliže vlády na národní úrovni pochopí jejích význam a možnosti, které se vytvářejí jejich zapojením do Dekády, přinese to prospěch oběma stranám.
|
