13. 1. 2005
Situace Romů v České republice v posledních letech předmětem vládního výzkumuMigrace příslušníků romských komunit v posledních letech není návratem ke "kočování", ale převážně útěkem z místa, kde je to nesnesitelné, do míst, kde to snad bude lepší.... "Ghettoizace", charakterizovaná podmínkami bydlení pod jinak běžným standardem, nedostupností sociálních služeb a dopravy, vysokým výskytem sociálních patologií a kriminality i některých nemocí, právní nejistotou bydlení a hrozbou vystěhování a často i prostorovou separací od většinového obyvatelstva - je nejpalčivějším sociálním problémem české společnosti a českých Romů v prvním desetiletí 21. století. Zprávu o stavu romských komunit v ČR, která se poprvé od dob Bratinkovy zprávy z roku 1997 pokouší přinést kompletnější pohled na situaci Romů v ČR, se včera zabývala vláda ČR. Zpracování předkládané zprávy bylo uloženo místopředsedovi vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje usnesením vlády ze dne 16. června 2004 č. 607 s termínem do 31. prosince 2004. Její smyslem není Informaci a Koncepci nahradit (ty budou předloženy vládě k projednání do 28. února 2005 spolu s návrhem nových opatření), ale doplnit nezaujatými, objektivními informacemi o stavu romských komunit, jak plynou z rozrůstajícího se poznání akademických, univerzitních a výzkumných pracovišť i jiných nezávislých zdrojů. Podle informací sdružení Dženo, vláda včera materiál nepřijala a vrátila k připomínkovému řízení. Výhrady se údajně týkaly nedostatečně zpracovaných výzkumů. Plné znění Zprávy DOC |
Tzv. Bratinkova zpráva o situaci romských komunit projednaná vládou v roce 1997 byla varovným signálem, ukazujícím, že dochází k dramatickému zhoršování ekonomické a sociální situace některých skupin Romů. Poukázala tehdy na nebezpečí vytváření nových ghett v souvislosti s rostoucí výstavbou tzv. "holobytů". Situace Romů v České republice se v posledních letech v některých sférách zlepšuje (zajištění menšinových práv, rozvoj národnostní kultury, spoluúčast příslušníků romské menšiny na řešení problémů). Jinde již byly vytvořeny základní institucionální, právní i politické podmínky pro změnu, a lze tak očekávat nápravu situace v dlouhodobé perspektivě. To platí především pro vzdělávání, ochranu před diskriminací a jinými projevy xenofobie a rasismu. Zásluhu na tom nemají pouze veřejné orgány, ale také aktivity občanského sektoru, v rovině národní i nadnárodní. Došlo i ke zvyšování vědomí většinové veřejnosti o životě Romů. Zásluhou akademické obce, výzkumu i lidí pracujících v terénu, se zvýšilo odborné poznání problémů, postupně jsou také odhalovány často skryté mechanismy společenských jevů (např. migrace, lichva, procesy sociálního vylučování). Negativní trendy v sociální a ekonomické sféře, zejména zaměstnanosti a bydlení, se ale v celospolečenském měřítku nepodařilo zastavit, přestože na nápravu směřuje stále více finančních prostředků z veřejných zdrojů. Naopak, zřetelně dochází k zintenzivňování a stupňování tohoto vývoje. Nikoli ale celoplošně, nýbrž v určitých segmentech a ohniscích. Nejzřetelnějším projevem tohoto jevu, jež ve svých důsledcích přináší "rozevírání nůžek" mezi úspěšnými (většinovou populací i části Romů) a těmi, jimž nové podmínky přinesly další marginalizaci, je vznik a šíření vyloučených chudých romských enkláv koncentrovaných v průmyslových oblastech severozápadních Čech a severní Moravy Ve zprávě o analýze soudobé migrace a usazování příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky na území České republiky, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci faktory podporující migraci. Migrační potenciál obyvatel slovenských romských osad je vysoký (cca 130 000 osob) a absorpční schopnost českých měst a obcí a v nich žijících romských příbuzných případných slovenských emigrantů je malá. Pokud by došlo k hromadné migraci, zhoršila by se podstatně situace v cílových komunitách v České republice. Tyto prognózy se ale nenaplňují. Po přijetí České republiky a Slovenska do EU podstatně nestoupl počet Romů odcházejících do jiných zemí EU, nedošlo ani k hromadné migraci Romů ze slovenských osad do České republiky. V současné době větší počet romských emigrantů působí pouze místní problémy zejména v Moravskoslezském kraji, kde se ubytovávají u příbuzných a obživu hledají v šedé ekonomice. |
Rasismus | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 1. 2005 | Situace Romů v České republice v posledních letech předmětem vládního výzkumu | ||
4. 1. 2005 | Hlavní líčení s policisty, kteří v bytě napadli romskou rodinu | ||
30. 12. 2004 | Nedopusťme, abychom měli českého Larryho Flynta | Jiří Kratochvíl | |
16. 12. 2004 | Kdo je David Horowitz | ||
11. 12. 2004 | Server Novinky.cz rasisticky zkreslil zprávu o diskriminaci Romů v Británii | ||
9. 12. 2004 | Británie "diskriminovala Romy z ČR" | ||
29. 11. 2004 | Bůh ochraňuj oranžové! | Josef Provazník | |
26. 11. 2004 | Jak populární je Satan? | Efraim Israel | |
16. 11. 2004 | Zažít znovuzrození svobody | Martin Škabraha | |
15. 11. 2004 | Pýcha, arogance a ztráta soudnosti Jana Čulíka? | ||
14. 11. 2004 | Rasismus | Jan Čulík | |
3. 11. 2004 | Pozdní důkaz u britských soudů: Britší imigrační úředníci v Ruzyni Romy skutečně rasisticky diskriminovali | ||
2. 11. 2004 | Nejen Romové... | ||
1. 11. 2004 | V Košiciach budú farbiť Rómov nazeleno | Lubomír Sedláčik | |
1. 11. 2004 | Slovenský stát a Romové proti sobě navzájem vedou válku | Jan Čulík |