4. 1. 2005
Poslanci, platy a bída české žurnalistikyVětšina občanů České republiky považuje za nejprestižnější lékařskou profesi. Na opačném konci pomyslného žebříčku podle nich stojí povolání poslance a uklízečky. Vyplývá to z listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). CVVM oslovilo 1027 obyvatel ve věku od 15 let, kterým předložilo seznam 26 vybraných profesí... ...Z povolání reprezentujících státní moc a její aparát se na šesté místo zařadilo povolání soudce s 65 body a na osmou pozici funkce starosty, která získala o pět bodů méně. Průměrné hodnocení kolem 50 bodů si vysloužilo povolání ministra, které obsadilo třináctou příčku. Zpráva ČTK v reakci na zprávu CVVM o prestiži povolání Jedním z mediálních evergreenů byla, podobně jako v předcházejících letech, i v roce právě uplynulém, činnost zákonodárných sborů republiky, v závěru roku pak ještě ozvláštněná "hitem", kterým se staly poslanecké platy. Rozeznat smysl toho přívalu lží, nesmyslů, projevů až patologické nenávisti ke všemu, co má jakoukoliv souvislost s činností těchto, nepochybně řádně a ve svobodných volbách zvolených zákonodárců, je obtížné a snad i těžko pochopitelné. |
V zájmu koho nebo čeho se z hromadných sdělovacích prostředků dozvídají občané všechno jiné, než pravdu, resp. komu a čemu prospívá, pokud jsou občanům překládány o práci jimi zvolených zákonodárců jen a pouze takové "informace", nad kterými si slušný člověk může jen odplivnout? Odplivnout a nejít příště k volbám, neboť takovou bandu přece volit nebude. Že by právě to bylo smyslem a cílem takové "informovanosti"? Otázka platů poslanců ožívala na stránkách novin a časopisů snad každý týden. Stále znovu a znovu se občané dozvídají o "byzantských prebendách", o "tučných kontech" a neslýchaných příjmem českých poslanců a senátorů. Jaká je však skutečnost? Platy ústavních činitelů v České republice vypadaly v uplynulém roce takto:
Co z této tabulky vyplývá? Každý starosta obce s více než 27.000 obyvatel má (lednové navýšení všech platů ústavních činitelů na tom nic nezmění) vyšší plat než poslanec nebo senátor. Každý i průměrný soudce má o desetitisíce vyšší plat, když spokojenost s prací soudů nikterak závažné výše nedosahuje a navíc: úspěšnými žalobami si soudci své platy stále znovu a znovu o desetitisíce zvyšují. A konečně: plat senátora nebo poslance sotva dosahuje trojnásobek průměrné mzdy v ČR. Z toho plyne, že tyto platy patří k nejnižším v Evropě, kde trojnásobek až pětinásobek průměrné mzdy u zákonodárců je samozřejmostí, nad kterou se, na rozdíl od nás, žádný rozumný člověk - a dokonce ani novinář - nepozastavuje. Neexistovala v uplynulém roce snad žádná skupina občanů, která by byla více ostouzena a zesměšňována, než politici obecně a poslanci zvláště. Nebyla snad v uplynulém roce žádná událost, která by neposloužila k "podpásovým" útokům. K mimořádně odporným pak bezpochyby patří zneužití i katastrofálního zemětřesení na sklonku loňského roku, kdy jsme se mohli v tisku dočíst že "...zatímco v Asii umírají desítky tisíc lidí, premiér s presidentem do včerejška lyžovali a ostatní politici odpočívají před Silvestrem". Sotva si lze představit větší špinavost... Avšak nejen zneužití skutečných událostí, ale i naprosté výmysly a lži jsou našim novinářům dobré, pokud je třeba pošpinit poslance a senátory. Uvedu jen dva příklady z poslední doby. Zákon o provozu na pozemních komunikacích prý nebyl schválen proto, že poslanci - zejména za ČSSD - v pátek odpoledne již odjeli domů (lež: zákon nebyl schválen proto, že pro něj nejen opoziční, ale ani vládní poslanci nehlasovali pro jeho závažné vady). Poslanci se prý odmítli sejít mezi vánočními svátky k projednání platů, neboť se jim nechtělo pracovat, případně jen poslanci KDU-ČSL se takto chtěli sejít a, jak napsal místopředseda Sněmovny J. Kasal, "své hračky", které dostali na Štědrý den, by si "vzali sebou" ( lež: listina s žádostí o svolání mimořádné schůze Sněmovny byla poslanci ČSSD podepsána, ale tato mimořádná schůze by měla smysl jen tehdy, pokud by všechny poslanecké kluby souhlasily s projednáním věci v tzv., zkráceném řízení, což znamená, že by věc byla schválena již na konané schůzi před koncem roku. Jelikož však klub poslanců ODS nesouhlasil s tímto zrychleným pojednáním, neměla mimořádná schůze žádný smysl, neboť v takovém případě musí proběhnout druhé a třetí čtení na dalších schůzích a záležitost by nemohla být tak jako tak do konce roku ukončena). Členové českých zákonodárných sborů až na jedinou (a v pravdě ostudnou) výjimku - doživotní imunitu za trestné činy, pro které nejsou Sněmovnou nebo Senátem k trestnímu stíhání vydány - mají obdobné postavení, práva a povinnosti, jako členové zákonodárných sborů kdekoliv v Evropě. O žádných "byzantských" výhodách nemůže být ani řeči. Zato pracovní nasazení našich zákonodárců - a umím si představit, že čtenář "odkojený" českými médii se bude smát - je větší než u srovnatelných zákonodárných sborů v západoevropských zemích. Vždyť zde se zákonodárné sbory zabývají v současné době převážně evropskou legislativou, případně novelizacemi dávno platných a léty praxe osvědčených právních předpisů. Zatímco v ČR proběhla a dosud probíhá nejen zásadní přestavba celého právního řádu, včetně velkých a základních zákonů, ale současně i sjednocování našeho práva s právem evropským. A novely již přijatých předpisů nejsou zapříčiněny jen špatnou prací zákonodárců, jak se občanům novináři stále snaží namluvit, ale také rychle se vyvíjejícím ekonomickým i společenským prostředím, na které musí zákonodárce reagovat. Tím samozřejmě nemá a nemůže být řečeno, že v Poslanecké sněmovně a v Senátu je vše v pořádku, že poslanci a senátoři jsou vzory ctnosti a dokonalosti. Ale rozhodně nejsou "nenažrané a nestydaté nuly", jak se občanům snaží namluvit ti, kteří si zcela zřetelně přejí, aby ve státě nerozhodovali volení lidé v demokraticky zvolených zákonodárných sborech, ale nejrůznější samozvaná uskupení, která svoji pochybnou legitimitu odvozují jen od priority svého privátního zájmu anebo hůře, od moci svých peněz. Autor je předsedou Sdružení nájemníků ČR a poslancem za ČSSD |