Samira již nenosí do školy tradiční šátek, ale nahradila ho jinou, menší pokrývkou hlavy. Přesto se nesmí volně stýkat se svými přáteli, jak Boukara uvedla pro list Libération, "Nemá právo jít do knihovny či školní kavárny, nechodí ani na vyučování. Škola jí odmítla dát i potvrzení o studiu. Samiru navíc všude musí doprovázet dozor." Podle advokátky nemá studentka žádnou možnost být v kontaktu s ostatními žáky.

Případ Samiry však není ojedinělý, další školy používají stejné metody, aby přesvědčily žáky o nutnosti odložit všechny druhy pokrývek hlavy. Mnoho muslimek si šátek sundává před školou a po vyučování si ho znovu uvazují. Na rozdíl od nich si trojice mladých sikhů z Seine-Saint-Denis nasazuje místo tradičního turbanu pouze kus černé látky.

I oni se však musí stranit ostatních spolužáků. Podle školního nařízení musí do školy a ze školy chodit o patnáct minut dříve. Neúčastní se normálního vyučování, nesmí chodit ani na školní dvůr. Některým ze sikhů již byla učiněna nabídka na bezplatnou výuku na soukromých školách. Ostatní však takové štěstí nemají, jako například muslimky Sarry ze lycea Jean-Monnet, která přijala nabídku na dálkové studium střední školy.

Nový zákon ovlivňuje i další sféry veřejného života ve Francii. Příkladem by mohl být případ Sarah Sassi z lyonského předměstí, která si jako svědek na svatbě své neteře odmítla sundat šátek, který jí zakrýval krk a čelo. Obřadu se jako svědek tedy nemohla zúčastnit. Sarah Sassi pro Le Monde uvedla: "Šátek, který je součást mého náboženství, se nedá sundat kdykoli a kdekoli jako nějaký klobouk". Místní radní Michel Denis se podle svých slov setkal poprvé s takovým odmítnutím, nicméně již napsal dopis ministrovi spravedlnosti Dominique Perbenovi a požádal ho o upřesnění zákona.

Podrobnosti ve francouzštině: Libération: ZDE