Palestinci zneužívají židovské úcty k arabským ženám pro mobilizaci žen jako "živých bomb". Posledními dvěma případy byla čtyřicetiletá matka sedmi dětí, která přenášela výbušniny přes vojenský kontrolní bod, a jednadvacetiletá Rim Sala Riaši, matka dvou malých dětí, která o tom, že se stane mučednicí, snila od svých třinácti let.

Riaši u kontrolního stanoviště předstírala, že je zdravotně postižená, že má v noze kovový hřeb, a byla odvedena na služebnu k tělesné prohlídce ženskou příslušnicí bezpečnosti. Tam odpálila sebevražednou bombu, která usmrtila čtyři Izraelce a dvanáct jich zranila. Výsledkem je, že nadále ani palestinské ženy a pacienti se známkami bolestí nebudou vyjímáni z důkladné tělesné prohlídky, aby se vyloučilo, že také oni jsou ve skutečnosti lidskou bombou. Toto zvýšené obtěžování nevinných Palestinců má na svědomí jejich vlastní vedení, které stále jen mele svou, že Izraelci šikanují jejich občany.

Kupodivu žádné z médií a ani jediná organizace na obranu lidských práv nemá zapotřebí plně a objektivně informovat či dokonce protestovat, že každodenní šikanování a obtěžování Izraelců v důsledku palestinské "továrny na teror" daleko převyšuje nepohodlí Palestinců. Každý Izraelec je ve své zemi podrobován tělesné prohlídce několikrát denně: kdykoli vstoupí do banky nebo na poštu, do supermarketu, do tržnice, na nádraží nebo do nemocnice. Každý izraelský mladík nebo dívka vstupující do nočního klubu nebo baru musí podstoupit tělesnou prohlídku, zda pod oděvem neukrývá výbušný pás.

Každý řidič zajíždějící na frekventované parkoviště musí otevřít kufr svého auta a nechat jej prohlédnout. Denně musí projíždět zátarasy, které způsobují dlouhé dopravní zácpy, když je vyhlášeno pátrání po teroristech, kteří domněle nebo skutečně pronikli na izraelské území. To není vůbec žádná výjimka - jen za dva a půl měsíce poměrného klidu mezi 4. říjnem 2003, kdy byla vyhozena do povětří restaurace Maxim v Haifě, a Vánocemi, křesťanskými svátky pokoje, bylo zadrženo 24 atentátníků při pokusu o vniknutí do Izraele a dalších 15 akcí bylo zmařeno na území Západního břehu.

Izraelci jsou prohledáváni nejen když si zajdou na kávu ke Starbucku nebo v Pizza Hut, ale také při každé návštěvě kina, divadla nebo koncertu, kde "dressed to kill" (oblečen k zabíjení) má docela odlišný význam. Toto běžné každodenní obtěžování a ponižování se nyní rozšířilo i na svatby a svátky bar micva. Nikomu v cizině nevadí ponižování Židů v Izraeli, když na svatební či narozeninové pozvánky musí dole tisknout ujištění "Místo konání je střeženo" (ozbrojenou stráží), aby se příbuzní a přátele nemuseli bát přijít a zúčastnit se radostné události.

Každé čtvrté izraelské dítě mezi 11 a 15 lety se bojí o svůj život. Každé třetí se bojí o svou rodinu a příbuzné, a více než třetina z bezpečnostních důvodů změnila své zvyky v cestování a společenských stycích.²

Na tyto všudypřítomné bezpečnostní kontroly nenarazíte nikde v arabské části Izraele, tj. v městech pásma Gazy a Západního břehu. Tato místa se totiž nikdy nestala cílem teroristického útoku. To znamená, že průměrný Izraelec je "šikanován a obtěžován" tělesnými prohlídkami daleko častěji než průměrný Palestinec. Tohoto masivního zasahování do soukromí a do osobních práv Izraelců si žádná lidskoprávní skupina dosud nepovšimla.

Nejprudší kritiku v poslední době vzbuzuje bezpečnostní plot - navržený jako bariéra proti palestinským sebevražedným atentátníkům, kterou kritikové označují jako formu ghetoizace a další šikany ze strany Izraele.

Až dosud však nikdo neprostestoval, že od sedmdesátých let žijí školní děti v Izraeli neustále obehnány plotem s ozbrojenou stráží u vchodu, jako by jejich škola byla sídlem mafiánů. Žádná arabská vesnice v Izraeli ani na jeho sporných územích takový plot nemá. Žádný arabský obchod, kavárna, restaurace, kino, svatební sál nebo škola nepotřebuje u vchodu ozbrojeného strážce - ani na jedné, ani na druhé straně Zelené linie. Palestinci nemusejí posílat vojáky s každým školním výletem, trampskou nebo turistickou výpravou. Nikdo na ně neútočí.

Arabské děti nebyly nikdy cílem židovského útoku, zatímco Arabové cíleně vraždili židovské děti v mateřských školách a na školních výpravách. Palestinští Arabové dvakrát napadli židovské školní autobusy, zavraždili dvě děti hrající si v jeskyni poblíž domova, zabili batole v jeslích a malé děti skrývající se pod postelemi - to vše navrch k vlnám sebevražedného bombardování.

Tísíce Izraelců v citlivých oblastech uvnitř Zelené linie - nejen na sporných územích, ale i v židovských městech, vesnicích a sídlištích - jsou uzavřeny v ghettech za vysokými ploty. Před třemi lety musely být obytné bloky v Gilo u Jeruzaléma obezděny vysokou, ohavnou betonovu stěnou, aby byly chráněny proti kulkám arabských ostřelovačů ze sousedního Bejt Jala.

Zatímco VS OSN protestuje proti nepohodlí, způsobenému Palestincům bezpečnostním plotem, ani jeden z orgánů OSN neprostestoval nikdy proti skutečnosti, že celá země je už celá léta obtěžována a šikanována. Izraelci cestující z Jeruzaléma na sever do údolí Bejt Šeán nebo na jih do Beer Šeby jsou nuceni podnikat hodinovou až devadesátiminutovou objížďku, aby se vyhnuli Západnímu břehu a jordánskému údolí, kde jsou ohrožováni palestinskými ostřelovači a jinými útoky na civilní dopravu.

Motoristé cestující mezi Jeruzalémem a Tel Avivem po silnici 443 jsou nuceni projíždět dlouhým korytem mezi dvěma vysokými betonovými zdmi, které jsou zde kvůli palestinským ostřelovačům. Proti těmto zdem OSN nikdy neprotestovala - pouze proti 'ošklivé' zdi, která brání teroristům z palestinské Kalkilíje³ střílet na auta jedoucí po vnitrozemské izraelské dálnici, a proti řadě jiných podobných úseků, kde bariéru tvoří místo plotu betonové panely.

Izraelská volnost pohybu je denně ohrožována, když jeho nesčetní obyvatelé jsou nuceni vyhýbat se místům s větší koncentrací lidí, měnit svou každodenní trasu a držet se postranních ulic, vyhýbat se cestování veřejnými autobusy nebo vůbec centru svého hlavního města. Mnoho školních výletů bylo v uplynulých třech letech odvoláno nebo zkráceno.

Četní izraelští motoristé se vyhýbají dopravním tepnám, které přetínají arabské oblasti Izraele, zatímco arabští občané a Palestinci z obsazených území se pohybují v židovských městech a jdou za svými obchody bez jakéhokoli ohrožení. Při cestě do zahraničí jsou Izraelci varováni, aby raději upustili od tradičních židovských oděvů a cestovali v převlečení, aby na veřejnosti nemluvili hebrejsky a žádným způsobem neprozrazovali svou židovskou/izraelskou příslušnost. Izraelské aerolinie El Al byly na některých letištích dokonce nuceny odstranit své logo z ocasních ploch letadel z obavy o bezpečnost svých cestujících po tom, co byly zjištěny pokusy o sestřelení izraelských civilních letadel. Na druhé straně mohou Arabové v izraelských městech nosit své tradiční arabské kufíje zcela bez obav, že budou napadeni či obtěžováni.

Článek "Chladné počty teroru" ve finančním časopise Forbes odhaduje, že izraelské hospodářství v důsledku trvajícího terorismu ztrácí tři procenta svého hrubého domácího produktu. Turistický ruch poklesl o 50 %, což představuje roční ztrátu 2 mld. dolarů.

"Výslechy teroristů náležejících k různým seskupením v Samarii potvrzují, že bezpečnostní bariéra představuje skutečně významnou překážku pro teroristy usilující o proniknutí na izraelské území," konstatuje Středisko zpravodajství a informací o terorismu při Centru zvláštního výzkumu . Tam, kde bezpečnostní bariéra byla dokončena, přinesla výrazný pokles teroristické aktivity a zachránila tak mnoho životů.

Dokáže VS OSN vypočítat proporcionalitu výstavby plotu, který šetří lidské životy, k palestinskému terorismu a barbarství?

To vše si vynucuje otázku: kdo je tu obětí a kdo utiskovatelem? Kdo je tu obtěžován a ponižován?

(1) Byly zjištěny výbušniny ukryté pod nemocnými dětmi v sanitkách, používání ambulancí k přepravě teroristů do uzavřených oblastí v převlečení za zdravotníky nebo pacienty vyžadující neodkladnou péči - a pak si ještě stěžují, že ti nemilosrdní Izraelci zastavují i sanitky.

(2) Výsledek průzkumu zveřejněný v Jerusalem Post, 3. června 2004

(3) O čem se však generální tajemník nezmiňuje, je fakt, že z Kalkilíje vyšlo až dosud (tj. do srpna 2003) pět teroristických útoků, které stály 28 civilních životů a mnohem více raněných.