1. 9. 2003
Christianie v ohroženíPod hesly "Lidé potřebují dýchat", NE normalizaci a usměrňování", ANO svobodě a rozmanitosti" pořádala v sobotu 30. 8. 2003 kodaňská komunita Christiania tzv. Speciální vlak ke svobodě, kterým chce ukázat Dánsku, Evropě a ostatnímu světu, že svoboda je základní právo a ne pouhý sen.
|
Na Centrálním nádraží v Kodani byla v 15.00 uspořádána krátká slavnost, pochod pak směřoval k Parlamentu a byl ukončen v Christianii kolem 17.00 hod. velikou multikulturní hudební a kulturní produkcí. Všechny kapely, umělci a performeři se setkání účastní zdarma na podporu Christanie a toho, co představuje. Návštěvníci byli vyzváni k zaplacení dobrovolného vstupného ve výši 100 dánských korun, z nichž je čtvrtina určena přímo na SOS dětské vesničky. "Zachraňte Christianii jako sociální experiment s vlastní samosprávou a kulturními hodnotami, jako místo s domy, kde si mohou dovolit bydlet chudí lidé, jako místo, které nepodléhá státním ani korporátním projektům na obnovu" píše se na internetové stránce Christianie. Dopisem "Christiania v ohrožení", vyzývá jeden z bývalých obyvatel této komunity na Internetu ostatní k podpoře svobodného města v centru Kodaně, které má být v nejbližší době uzavřeno. Uzavření Christianie srovnává se stržením Sochy svobody. Dopis končí s přáním mnoha "sametově revolučních" pozdravů. Christiania? Pamatuji si, že jsem kdysi dávno viděla film o komunitě lidí, kteří vedli alternativní způsob života. "V Kodani jsou dvě místa, kde je nejvíc návštěvníků: Tivoli a Christiania", řekla mi přítelkyně, když jsem letos v polovině června navštívila Dánsko. A něco takového uvidět "live"? Rozhodnuto. Přesto, že mi přítelkyně poradila dát si platební kartu a pas jinam než do kabelky. Právě opouštíte Evropskou uniiVešli jsme branou, na které byl nápis: Právě opouštíte Evropskou unii. A ocitli jsme na prostranstvím plném nejrůznějších bizarních baráčků, staveb, hromad štěrku a nasekaného dříví, cest, uliček, domů zděných i dřevěných, jízdních kol a nejrůznějších typů lidí. Někde blízko hrála ohlušující kapela, prý dánský rap, na jiném místě byla její produkce promítána na obrovském plátně a všude kolem, na trávníku, v uličkách i na střechách nízkých staveb bylo plno mladých lidí, kteří popíjeli pivo a/nebo kouřili, mnoho jich mělo sebou malé děti a všichni se očividně dobře bavili. V nejnacpanější uličce s nápisem "Fotografování zakázáno" se prodávaly v jednom krámku krájené melouny a ovocné nápoje, v jiném krámku hašiš, dva kousky za 120 dánských korun, v dalším třeba pivo nebo trička s nápisem Zachraňte Christianii. Na jednom domečku kousek dál od rámusu byl nápis "Otevřený dům". Malou předsíňkou jsme vešli do pokoje pět krát pět metrů. V rohu sezení se spoustou knížek, desek, cédéček, uprostřed místnosti dřevěné schody do půlpatra s postelí s koutkem odděleným závěsem s postelí pro hosta. Za stolem seděla asi padesátiletá žena, která se představila jako Grete. Žije zde od roku 1975 a nyní pracuje jako sociální pracovnice pro Christianii. Právě vysvětlovala jiným zvědavcům, kteří přišli před námi, kde se nacházejí a co je Christiania. Když odešli, pozvala nás ke stolu, uvařila kávu a začala vyprávět. Historie Nové společnostiKomunita vznikla v roce 1971, kdy se hovořilo o využití místa po bývalých kasárnách v samém centru Kodaně. V blízkosti ve výstavní síni Charlottenborg se toho roku konala výstava s názvem Dej a vezmi si, kde různé skupiny mladých lidí, hippies, makrobiotiků i narkomanů a bezdomovců vystavovalo umělecké výtvory, prodávalo své zboží a pořádalo divadelní představení a happeningy. Oni i jiné skupiny squatterů, rovněž alternativní komunita "Nová společnost", toužili po místu, kde by realizovali své sny. Mladí lidé přišli se spoustou nápadů, zejména se jim to tady líbilo jako místo pro každého, kdo nemohl najít ubytování jinde. Na místě bývalých kasáren se usadila spousta lidí, kteří toužili vybudovat alternativní společenství lidí na základě života v komunitě a svobodě. Policie se mnohokrát pokoušela vypudit lidi z tohoto místa, ale musela se svého úmyslu vzdát, protože prostranství bylo příliš velké a bylo na něm příliš mnoho lidí. Problém tak skončil v Parlamentu. Christianie souhlasila, že bude platit za vodu a elektřinu a na oplátku byla politicky přijata jako "sociální experiment". V roce 1973 po změně vlády začal nový tlak na vyčištění a uzavření této oblasti. Christanie byla tou dobou již organizována do deseti menších celků s vlastní samosprávou, existoval tým na sběr a třídění odpadků, kováři vyráběli ohřívače ze starých naftových barelů. Později byla zorganizována řada dalších činností -- komunální lázně, jesle a školka, recyklace odpadků, obchody a dílny. Zástupce komunity se dostal do městského zastupitelstva s volebním programem zachovat Christanii na základě jejích podmínek -- pro dobro všech. Tvrdě vystupoval proti spekulativním stavebním společnostem a vyčištění místa buldozery. V Kodani začala policie pronásledovat narkomany a dealery s hašišem. V roce 1978 do Dánska pronikl heroin. V Christianii se to projevilo rychlým nárůstem počtu dealerů a narkomanů. Spolupráce komunity s policií na potlačování uživatelů tvrdých drog se nepodařila. Komunita proto začala sama organizovat odvykací programy a podnikala akce proti dealerům hašiše. Používání měkkých drog je zde tolerováno, tvrdé drogy se užívat nesmějí, dealerství je zakázáno. V roce 1982 vláda požádala soukromou městskou stavební firmu, aby připravila plán pro tuto oblast. Obyvatelé Christanie vylepšovali své domečky, zakládali zahrádky, přiváděli na svět spoustu dětí. A tak pokračovala dál historie komunity mezi dvěma póly: vykořenit toto narkomanské středisko severu, kořen všeho zla, odoperovat tuto rakovinu společnosti a nebo rozvíjet se jako experimentální městečko s alternativním způsobem života v rámci samosprávy jak například navrhovala zpráva, kterou vydala stavební firma. V roce 1989 se problém Christanie dostal znovu do Parlamentu a byl schválen zákon týkající se užívání oblasti spolu s plánem připraveným ministerstvem životního prostředí. Plán rozděloval Christianii na dvě oblasti. Jedna část, z větší části městská, měla být regulována a měla pokračovat v experimentu v právním rámci. Druhá část, venkovská, má být bez obyvatel. Obyvatelé Christanie se postavili proti rozdělení a proti odstranění domů. Znovu byli všichni obyvatelé Kodaně pozváni, aby se na vlastní oči přesvědčili, za jaký způsob života obyvatelé Christianie bojují a jaký je každodenní život v této části města. V roce 1991 začaly vycházet noviny, které informovaly o jiné Christianii, než jaká byla popisována od osmdesátých let v tisku -- obraz čtvrti v úpadku a semeniště násilí a kriminality. Christianie se prezentovala jako ekologicky orientované město, založené na střídmosti a rozsáhlé samosprávě. Ministerstvo obrany znovu požádalo o používání a údržbu této čtvrti, zejména budov. Zřejmě nebralo na vědomí, že Christanie ustavila středisko technické údržby, a že např. byl opraven více než 100 let starý vodovodní systém, v důsledku čehož došlo k podstatnému snížení spotřeby vody a nákladů. Christanie zveřejnila "Zelený plán" jako vizionářskou alternativu k městskému plánování. Ukazuje v něm město udržující ekologickou rovnováhu s přírodní recyklací vody a odpadků a využívající obnovitelné zdroje energie. Rozvíjel se kulturní život. Opera měla na programu ruský rock, Klub mladých techno, Rock Machine experimentální divadlo, je zde divadlo i kabaret. Tisíce návštěvníků chodí na "Přísně undergroundové" koncerty, na Louce míru se konají fotbalová mistrovství. Pro návštěvníky jsou připravena kola, aby se jim pohodlněji po čtvrti cestovalo. V roce 1992 začala kodaňská policie kampaň na odstranění hašiše z Christianie. 70 policistů patrolovalo 24 hodin denně po dobu jednoho a půl roku. Akce nebyla účinná, došlo pouze k řadě nebezpečných situací s použitím bití a slzného plynu a bylo napadeno mnoho nevinných lidí. Veškerá energie Christianie byla vložena do Týdne proti násilí. Zábava, pouliční divadlo, video dokumentace, spolupráce s právníky a s Amnesty International. Roční jednání s ministerstvem obrany vyústilo v dohodu, že Christianie bude platit příspěvek městskému zastupitelstvu ve výši daně z nemovitostí. Ve stejné době byly pořádány akce proti vstupu do Evropské unie. Svobodné město Christania se stalo předmětem studia oficiálního výzkumného ústavu. Výzkumní pracovníci došli k závěru, že se úřady mají od Christianie co učit a že zkušenosti mohou být využity na mnoha místech po celém světě. Christianie pořádá pochody proti používání tvrdých drog v Kodani a o Vánocích večeře zdarma pro 2000 chudých lidí. V roce 1995 vzrostl počet dětí natolik, že rodiče a aktivisté začali budovat novou instituci pro děti této oblasti. Ekologický dům pro děti se slunečními kolektory a suchými záchody je první novou budovou v Christianii pro veřejné účely. Ve stejném roce prohlásilo ministerstvo obrany, že na obyvatele Christianie se má pohlížet jako na ideální občany pokud se týká plateb daní. V roce 1996 se toto ministerstvo pokouší o vypracování dlouhodobého "Plánu rozvoje" jako kompromisu mezi plánem města z roku 1989 a Zeleným plánem Christianie. Christianie a sousední zeměV současné době pracuje většina obyvatel komunity ve stálém zaměstnání mimo Christianii v tzv. sousední zemi Dánsku, někteří uvnitř pracují pro svou komunitu jako sběrači odpadků, při vysazování zeleně, jako malíři, ošetřovatelky a v dalších potřebných činnostech. Pokud je to jejich jediný příjem, dostávají doplatek do výše 70 DKK za hodinu, pokud dostávají plat jinde, je jim doplácena částka mezi 35 až 70 DKK podle výše výdělku. Řada obyvatel studuje s finanční podporou státu, studentských půjček nebo menších příspěvků, ostatní jsou zapojeni v různých sociálních programech. Je to přísná podmínka pro získání sociální podpory od dánské společnosti. "A co se děje v případě nemoci?" ptám se. Přesto, že to obyvatelé Christianie neradi slyší, plně patří do dánské společnosti. Pokud někdo onemocní, obrátí se na vlastní kliniku Sundhetshuset (Dům zdraví), nebo, je-li třeba, na kteroukoliv státní nemocnici v Dánsku, kde má zdravotní péči zdarma. Co si Kodaň počne se všemi těmito lidmiPro Christanii začalo po poslední změně vlády znovu velice tvrdé období. Proto byly neděle 15. a 22. června 2003 otevřeny návštěvníkům Christanie, s možností prohlédnout si některé domy a účastnit se nejrůznějších akcí. "Auta nechte doma", vybízely zvací letáčky. Protože znovu jsou připraveny buldozery na srovnání Christianie se zemí a asanaci celé oblasti. Mají se tu stavět luxusní domy a obchodní centrum. Grete říkala smutně, že pokud k něčemu takovému dojde, budou se zdejší obyvatelé a jejich příznivci tvrdě bránit. "Bude to moc špatné", dodala. "Co si Kodaň počne se všemi těmito lidmi?" Vycházela jsem z Christianie branou, na které byl nápis: Právě vstupujete do Evropské unie. další informace: Christianie |