Podle reportérky BBC je to postoj, který musejí Američané brát velmi vážně. Vědí, že nemohou v Iráku vládnout bez souhlasu šiitů, kteří tvoří asi 60 procent z 25 milionů iráckého obyvatelstva.

S novou iráckou správou bylo dohodnuto, že nebude docházet k povstáním, jaké zorganizoval duchovní Moqtada Sadr. Těm se bude předcházet vyjednáváním s šiitským politickým a náboženským establishmentem.

Tak proč k nynějšímu vzbouření došlo a proč začali iráčtí šiité otevřeně bojovat proti americkým okupantům?

Jedním z důvodů je to, že se Američané rozhodli zasáhnout silou proti Sadrovi, aniž by o tom předem konzultovali šiitské náboženské organizace, včetně činitelů zasedajícím ve vládní radě.

Američané zakázali Sadrovy noviny, za to, že prý vyzývají lidi k násilí, zatkli čelného představitele jeho hnutí v šiitském svatém městě Nadžaf a začali obléhat jeho kanceláře.

Sadr se jim postavil na odpor a jeho protiokupační a protiamerická rétorika měla mezi širší šiitskou komunitou podstatně větší rezonanci než dosud.

Podle místních analytiků si Američané neuvědomovali, že se blížil výbuch. Šiitské postoje vůči okupaci byly napjaté už v důsledku březnových masakrů, při nichž bylo usmrceno téměř 200 šiitů. Šiité byli také nespokojeni s nedávnou schválenou ústavou, usuzovali, že ústava omezuje jejich vliv jako většiny ve státě.

Pro mnoho iráckých analytiků je to, že nyní Američanů se Sadrovými stoupenci vyjednávání, důkazem, že jsou slabí a že ho nejsou schopni rozdrtit silou.

Američané budou muset co nedříve zorganizovat všeobecné volby v Iráku, usuzuje závěrem britská komentátorka.