Nezákonně těžené dřevo se změní na překližku a je exportováno do jiných částí Asie. Je také používáno ke stavbě nábytku pro Japonsko, Evropu a americké trhy. Zdroje dřeva z kalimantanského ostrova cenného starého porostu, nazývaného meranti (filipínský mahagon) jsou užívány na masivovou podlahovou krytinu a poskytují zdroj dřeva pro obložení luxusních automobilů.

Jestliže ničení bude pokračovat stejným tempem, tvrdí zpráva, Kalimantan, který je velký jako Texas, bude kompletně zbaven svých deštných pralesů za další tři roky. To bude mít drastický účinek na divokou zvěř, domorodé obyvatelstvo a místní povětrnostní podmínky. Zvířata, jako malajští "sluneční" medvědi (Ursus malaysanus), zoborožci, vousatá prasata (Sus barbatus) a orangutani se podle zprávy stanou velmi rychle ohroženým druhem. Zpráva spojila údaje z leteckého snímování se satelitními snímky a s daty z geografických mapových systémů a čidel dálkového průzkumu. Výzkm byl prováděn v letech 1999 až do září 2003.

"Zbytky lesa jsou příliš malé a příliš fragmentované na to, aby podporovaly to množství druhů, které jsou na pralese závislé" tvrdí Curranová, ředitelka Institutu tropických zdrojů na Yale University. "Poprvé jsme viděli velké savce, jako orangutany a malajské medvědy či divoká prasata hladovět."

V Kalimantanu se nachází víc než 420 různých ptáků a 222 druhů savců, z nichž je plná polovina závislá na ekosystému deštného pralesa. Navíc, domorodci Bornea, Dhákové, spoléhají se na prasata jako primární zdroj bílkoviny. "Zvířata zažívají krizi, " říkal Curranová. "Například v národním parku Gunung Palung na západě Kalimantanu, se zastaví populace orangutana na třetině stávajícího počtu v příštích pár letech." Curranová věří, že při aktuální rychlosti úpadku, mnoho druhů zvířat deštného pralesa zanikne za méně než 10 roků. "My to nebezpečí nebudeme vnímat do doby, než se dostaneme k nějakému druhu prahových hodnot, " tvrdí. "Nyní jsme už tomu prahu blízko a pokud to nepochopíme, bude už příliš pozdě na zastavení tohoto neblahého vývoje."

Rozloha plantáží, na nichž se pěstují rychle rostoucí palmy kvůli lisování oleje, se zvětšuje na čtyřicetinásobek plochy od roku 1992. To je další zhoršení problému, protože velké oblasti deštného pralesa byly nahrazeny touto plodinou, a plantáže slouží jako bariéry pro putující zvířecí populaci.

Dešťové pralesy na Kalimantanu svými růstovými cykly ovlivňují chování systému počasí zvaného El Niňo. Rozdělení pralesa změnilo chvání El Niňo od regenerační do destruktivní podoby. Jak se prales zmenšuje, sucha se stávají častější a hrozná, zanechávajíc krajinu častějším divokým požárům.

Borneo je první zemská masa, na kterou udeří systém jižní klimatické oscilace El Niňo. A El Niňem způsobené požáry na Borneu a v Brazílie v letech 1997 a 1998 vytvořily podle Curranové více emise oxidu uhličitého než celý západní evropský průmysl. Nabízí se vysvětlení ničení deštného pralesa v decentralizaci a slabosti vlády a lokálním oportunismu místní správy neschopné odolat těžebním firmám a příjmu z těžby. Podle Curranové jsou však skutečné příčiny ničení pralesa mezinárodní poptávka "vyspělých" zemí po velkém množství dřeva, jejichž těžký průmysl trpí nedostatkem dřeva, a zkaženost a korupce místních politiků, která začala za bývalé Suhartovy diktatury.

Za minulé dvě desetiletí překonal objem dřeva, sklizeného na Borneu veškerý export tropických dřev z Latinské Ameriky a Afriky. Uprostřed devadesátých let tvořil příjem z něj 9 miliard USD ročně. Nyní, když už je dřevo téměř pryč, tvoří víc než 90 procent indonéskéo dřevařského průmyslu nezákonná těžba v deštných pralesech.