13. 1. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 1. 2004

Čechy jako poučení

Peter Glotz: "Die Vertreibung. - Böhmen als Lehrstück" EAN: 9783550075742, česky "Vyhnání - Čechy jako poučení"

Podtitulek této poměrně obsáhlé knížky je "Čechy jako poučení". Nejsme zvyklí dostávat do ruky díla sudetoněmeckých autorů, z kterých nesrší jed a zášť. Nenávistnou tradici prolamuje knížka Petra Glotze, syna Zdeňky Hornové, provdané Glotzové, z Liberce. Petr Glotz je už mnoho let členem německé sociálnědemokratické strany, SPD. V této straně patřil k těm několika významnějším osobnostem, které formovaly její profil v 70. až 90. letech dvacátého století.

Jako jeho vrstevník (narodil jsem se v roce 1938, bývalý generální tajemník SPD a předseda Seligerovy obce Petr Glotz v roce 1939) jsem byl účastníkem tohoto dění na opačné straně. Šestiletý Petr Glotz jako říšský občan opouští ČSR spolu se svou maminkou, která vede jízdní kolo, na němž je namontován kufr se vším, co jim bylo dovoleno vzít sebou. Já, jako sedmiletý chlapec, jsem z občanství Protektorátu Čechy a Morava přešel zase do občanství ČSR, z díry, jinak se ta vlhká místnost nedá nazvat, do které nás jihlavští Němci přestěhovali už r. 1941, jsme se přestěhovali zase do normálního bytu.

Pro Petra Glotze ty dějiny začínají ale mnohem dříve, než jsou sudetoněmečtí autoři zvyklí. Jeho hledání příčin jde až do 19. století, začíná rokem 1848.

Jeho úvod k této knížce je opravdu neobvyklý: " Tato knížka vypráví historii s krvavým koncem. Několik národností žije na stejném kousku země. Míní tím Čechy, Slováky, Němce, Židy, Rusíny, Poláky a Ukrajince, kteří v českých zemích žili společně. Ke konci této historie se vzájemně přepadli ti silnější z nich, Němci , Češi a Slováci, Židé byli při tom téměř vyhubeni."

Petr Glotz se jako dítě dostal do Bavorska, Bavorákem se ale nikdy nestal. Jeho pokusy, mluvit bavorským nářečím, byly považovány za jakési chebské nářečí. Zůstal tak trochu mezi židlemi, jeho vyprávění o tom, jak se vzájemně stupňovala nacionalistická nálada, jak Němci, tak Češi nevynechali příležitosti své oblíbené protistraně jednu utřít, sotva najde nadšené čtenáře mezi konzervativními Sudeťáky. U nich začíná historie zpravidla květnem 1945, o tom, co bylo předtím, se jim nechce moc diskutovat.

Proto je třeba tuto poctivou snahu po objektivitě také uznat a ocenit. Zajímavé by bylo, co k této knížce míní pan Posselt, žoviální tlouštík z Prahy. Sice o něm už dlouho nebylo nic v tisku, ale mně poslal složenku s prosbou, abych mu na jeho pražskou kancelář Sudetoněmeckého Landsmannschaftu přispěl. Kdyby ta prosba přišla od pana Glotze, určitě bych ji musel brát vážně, takto jsem věc ale odložil na sv. Dyndy, jestli tomu pan Posselt bude rozumět.

Při čtení této knížky - znám některé dřívější publikace pana Glotze o německé pravici - jsem si musel říci, že se zde jedná o opravdu první reálnou základnu, na níž by bylo možné vybudovat česko-německou vzájemnost. Nejsem přítel té "sociálně" orientované strany, ale našel jsem i v publikacích pana Glotze řadu kritických poznámek, které v této straně najdou sotva příznivou ozvěnu. Takovým socialistou, jakým je pan Glotz, bych mohl být také.

Mladí lidé, kteří necítí sociálně, jsou snad úchylní, lidé zralejšího věku pak mnohé přehodnotí, mnozí přechází ke konzervativním ideám, mnozí se uchylují k liberalismu, ale pokud zůstává vůdčím motivem snaha pomoci svému národu přežít, dá se mnohé akceptovat.

Pan Glotz je stejně jako já a jistě velká řada lidí stejného původu nepřítel nacionalistů. Nacionalismus je už svojí snahou po dosažení "čisté" národnosti rasismem, diskriminuje "nečisté" složky národa a tím se sám diskvalifikuje.

Ne původ, nýbrž příspěvek každého občana republiky k jejímu rozvoji, většímu uznání, zabezpečení její budoucnosti, její obraně, jsou měřítkem jeho občanské kvality. V neposlední řadě je i kvalita jeho rodiny, vzdělání jeho dětí, jejich poměr k vlastnímu státu důležitým faktorem, kdo myslí na své vnuky, jedná jinak, než střevlík, který hrabe jenom na svou kuličku.


BL GOOGLE Britské listy přinesly záznam diskuze v Sudetoněmeckém domě z roku 1995, kterého se účastnil mimo Petera Glotze i Antje Vollmerová a Richard von Weiszäcker

BL GOOGLE USNESENÍ německých stran k problematice vyhnanců platná až do přijetí deklarace - 1998

Pozn. ŠK: Poslanec spolkového sněmu Peter Glotz je autorem kritického výroku na porevoluční českoněmecké uspořádání : "Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci [z roku 1992] nedokázala zahojit rány, mezi které patří kolektivní vyhnání Němců v roce 1945", což prý je "právně a morálně neudržitelné a je a zůstává neobhajitelné".

Svaz vyhnanců prosazuje plán, podle něhož by mělo být v Berlíně zřízeno Centrum (středisko) proti vyhánění, jakési muzeum, památník a výzkumná instituce, jejichž úkolem bude připomínat nespravedlnost odsunu, tedy i rozhodnutí Postupimské konference. V čele iniciativy stojí předsedkyně Svazu vyhnanců a poslankyně CDU Erika Steinbachová a dřívější generální tajemník SPD a předseda Seligerovy obce Peter Glotz.

Představitelé Polska se k tomuto záměru vyjádřili kriticky. Např. premiér Leszek Miller prohlásil 30. 8. 2003, že Polsko nikdy nepřipustí, aby se nějaké středisko zabývalo jen odsunem Němců, že by ale mělo mít celoevropský charakter. Kancléř Gerhard Schroeder a německý ministr zahraničí Joschka Fischer se pozastavili nad tím, že by mělo být přímo v Berlíně.

Souhlasně se vyslovil Václav Havel, podle něhož je prý vyhnání "velkým tématem". Z dalších českých politiků se k myšlence "Centra" přihlásili předseda Senátu Pithart, místopředseda vlády Mareš a senátor Ruml. Sociální demokracie zůstala chladně odtažitá, a to včetně předsedy vlády Špidly.

                 
Obsah vydání       13. 1. 2004
13. 1. 2004 Zákaz psát politické komentáře do novin se bude týkat i reportérů z české sekce BBC Jan  Čulík
13. 1. 2004 Internetová pornografie vede k šíření pedofilie
8. 1. 2004 Bohužel, nic není zadarmo
10. 1. 2004 Dáme to dohromady?
13. 1. 2004 Demokracie pro 21. století Theo  Formánek
13. 1. 2004 Demokracie pro 21. století Alvin  Toffler, Heidi  Tofflerová
13. 1. 2004 Naštvaný pan ministr Gross Jiří  Hudeček
12. 1. 2004 Biblická brána opět funguje
10. 1. 2004 Plánoval Bush svrhnout Saddáma už v lednu 2001?
13. 1. 2004 Čechy jako poučení Miroslav Václav Steiner
13. 1. 2004 O jakém míru to Ahmed Qurei mluví? Pavel  Mareš
13. 1. 2004 Cítím se Čechem a žiji ve Francii Martin  Mařák
12. 1. 2004 Jsem Čech, který je doma ve Skotsku Jan  Čulík
12. 1. 2004 Ve své zemi cizincem? Josef  Vít
12. 1. 2004 Karlovarská spravedlnost Štěpán  Kotrba
13. 1. 2004 Aktualizovaný dokument Koncepce přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání
12. 1. 2004 Aktualizovaná Koncepce digitalizace ve finále! Zdeněk  Duspiva
12. 1. 2004 Digitalizace v digitálně rozpačité podobě Štěpán  Kotrba
12. 1. 2004 Greenpeace stane v Americe před soudem: hrozí ji pokuta a státní dohled Martin  Kloubek
12. 1. 2004 Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji na historickém maximu Jaroslav  Hlaváček
9. 1. 2004 Slabomyslní a malověrní - o podlehnutí kdekomu a kdečemu Zdeněk  Bárta
12. 1. 2004 Američtí vojáci versus novináři Laura  Rozen
12. 1. 2004 Kilroy Silk: Rasistický útok či oběť politické korektnosti?
9. 1. 2004 Proč existuje v ČR rozpočtový deficit? Martin  Myant
9. 1. 2004 Why is there a budget deficit? Martin  Myant
9. 1. 2004 Kultura v mediálním supermarketu Jan  Čulík
31. 12. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
13. 1. 2004 Demokracie pro 21. století Theo  Formánek
13. 1. 2004 Demokracie pro 21. století Alvin  Toffler, Heidi Tofflerová
13. 1. 2004 Čechy jako poučení Miroslav Václav Steiner
12. 1. 2004 Jsem Čech, který je doma ve Skotsku Jan  Čulík
12. 1. 2004 Greenpeace stane v Americe před soudem: hrozí ji pokuta a státní dohled Martin  Kloubek
12. 1. 2004 Američtí vojáci versus novináři Laura  Rozen
12. 1. 2004 Amerika se už nyní stává obětí vlastní preventivní bezpečnostní doktríny Štěpán  Kotrba
12. 1. 2004 Kilroy Silk: Rasistický útok či oběť politické korektnosti?   
10. 1. 2004 Plánoval Bush svrhnout Saddáma už v lednu 2001?   
10. 1. 2004 Syrský novinář "ví, kde jsou irácké zbraně hromadného ničení"   
9. 1. 2004 Proč existuje v ČR rozpočtový deficit? Martin  Myant
9. 1. 2004 Why is there a budget deficit? Martin  Myant
9. 1. 2004 Volá odkaz, anebo jenom symbol? Miloš  Dokulil
9. 1. 2004 Kultura v mediálním supermarketu Jan  Čulík

Odsun sudetských Němců a Benešovy dekrety RSS 2.0      Historie >
13. 1. 2004 Čechy jako poučení Miroslav Václav Steiner
29. 12. 2003 Jak vidí Čechy sousedé aneb knižní recenze Miroslav Václav Steiner
29. 10. 2003 Nacionalismus navždy? Milan  Valach
29. 9. 2003 K širšímu smyslu pěstování českého "sudetoněmeckého komplexu" Jiří  Černý
29. 9. 2003 Český rozhlas 3 Vltava k česko-(sudeto)německému tématu Jiří  Černý
26. 9. 2003 Nelitovat Němce   
4. 9. 2003 "Centrum proti vyhánění": Změna myšlení je naléhavě nutná   
29. 8. 2003 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo Věra  Olivová
29. 8. 2003 České postoje k odsunu sudetských Němců jsou motivovány ideologicky   
3. 7. 2003 Miliardové restituce možná i na základě falešných razítek národních výborů František  Hanzlík
1. 7. 2003 Podle Petra Uhla za vše může Edvard Beneš - skutečnost však byla jiná František  Hanzlík
16. 1. 2003 Jak to bylo opravdu s odsunem Němců z Československa Martin D. Brown
14. 1. 2003 PODIVEN: Manipulace s dějinami první republiky Věra  Olivová
3. 12. 2002 BBC: Vyhnání Němců je tématem minulosti   
22. 7. 2002 Dekrety a EU Bořivoj  Čelovský