Došlo k chaotickému rozpadu a dezorganizaci iráckých jednotek, část z nich se začala účastnit bojů bez odpovídajícího velení a koncentrace sil. Za posledních 24 hodin podle upřesněných údajů zahynulo v různých bojích při útoku na letiště asi 400 iráckých vojáků, Iráčané přišli o 25 tanků a 12 děl.

Avšak vážné problémy vznikly i při velení koaličních jednotek. Mocné útoky Iráčanů na letiště omezily akční schopnost velké části koaličních jednotek, které pronikly k Bagdádu a bylo nutno naléhavě převézt do této oblasti opevňovací zařízení z jiných částí fronty.

Ztráty Američanů na jihu a na jihozápadě Bagdádu za posledních 24 hodiny čítají: asi 30 mrtvých a nejméně 80 raněných. Kromě toho je 15 osob nezvěstných. Američané přišli nejméně o 8 tanků.

Američanům se nedaří proniknout obranou na řece Diala a oddíly námořní pěchoty a průzkumné skupiny se snaží obejít město z východu a ovládnout most v oblasti nového Bagdádu.

Koalice nemá zjevně u Bagdádu dostatečné množství jednotek k provedení blokády takovéhoto města a vojskům, provádějícím blokádu měst Nasiriya , Najaf, Kut a Divaniu byl vydán kategorický rozkaz rozbít během následujících tří dnů odpor Iráčanů, ovládnout tato města a přesunout se jako posily k blokádě Bagdádu.

Analogické úkoly obdrželo velení britského sektoru na jihu Iráku u Basry. Během posledních dvou dnů se Britové třikrát pokoušeli prorazit obranu Iráčanů ze strany města Zubayr a z oblasti Manavi, ale dosud se jim nepodařilo zlomit irácký odpor. V neděli ráno se podařilo bojové tankové koloně proniknout až na strategickou křižovatku v oblasti Achavat-Rezana, avšak stala se terčem husté palby a musela se navrátit do výchozích postavení.

Za sobotní večer a nedělní ráno zde Britové přišli nejméně o tři kusy vojenské techniky. Nejméně 2 muži byli usmrceni a 6 jich bylo raněno.

Velení koalice i ministerstva zahraničních věcí Ruska i USA nyní vyvíjejí obrovské úsilí ohledně toho, aby byly potlačeny veškeré informace týkající se střelby na kolonu ruského velvyslanectví nedaleko Bagdádu. Zdroje potvrzují, že rozhodnutí evakuovat ruské velvyslanectví z Bagdádu bylo vyvoláno hrozbou možného vybombardování velvyslanectví. Americké velení bylo silně iritováno přítomností ruského velvyslanectví v Bagdádu a předpokládalo, že na ruském velvyslanectví funguje technické výzvědné zařízení, jehož prostřednictvím Rusové předávali informace Iráčanům. Kromě toho, někteří důstojníci ve štábu koalice v Kataru otevřeně poukazovali na to, že na pozemku ruského velvyslanectví jsou v provozu rušičky, rušící v oblasti Bagdádu spojenecké vojenské komunikace.

V sobotu ráno požádal americký ministr zahraničních věcí Colin Powell ruského ministra zahraničí Ivanova, aby bylo ruské velvyslanectví v Bagdádu bezodkladně evakuováno. V sobotu večer informoval šéf ruského MZV Američany o tom, že kolona velvyslanectví opustí Bagdád 6. dubna a bude cestovat směrem k syrské hranici. To vyvolalo nesouhlas činitelů amerického ministerstva zahraničí s tím, že bylo doporučeno, aby ruská velvyslanecká kolona směřovala k Jordánsku.

Při tom byl štáb speciálních jednotek západní koalice přesvědčen, že kolona ruského velvyslanectví s sebou poveze tajné zařízení, které Iráčané vymontovali z bojové techniky západních jednotek, kterou ukořistili.

Kromě toho, usuzují specialisté, cílem útoku na velvyslaneckou kolonu mohlo být vyčlenit z její formace několik automobilů, v nichž byli Rusové nuceni zanechat část kořisti. Není vyloučeno, že střelbu zahájily speciální jednotky koaliční strany a není ani vyloučeno, že ke střelbě došlo ze zbraní ruské výroby, aby mohla být z útoku obviněna irácká strana.

Podle posledních údajů došlo k útoku na velvyslaneckou kolonu ve vzdálenosti asi 30 km západně od Bagdádu v oblasti, okupované koaličními jednotkami. Velvyslanecká kolona však tuto oblast velmi rychle opustila, načež byla o několik kilometrů dále zablokována americkými džípy. Po pokuse s nimi komunikovat došlo znovu z americké strany ke střelbě na velvyslaneckou kolonu a pak džípy zmizely. Po poskytnutí první pomoci kolona pokračovala v cestě, jedno vozidlo bylo nutno zanechat na místě.

V neděli přibližně v 15 hodin středoevropského času se uskutečnil telefonní rozhovor mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a americkým prezidentem Georgem Bushem. Předtím s Bushem dlouho hovořila Condoleezza Ricová, americká poradkyně pro národní bezpečnost, která v neděli přiletěla do Moskvy. V podvečer v neděli jednala Ricová s ruským ministrem zahraničních věcí Ivanovem. Podrobnosti tohoto jednání nejsou známy, dá se ale očekávat, že v nejbližších hodinách bude konstatováno, že není známo, kdo střílel na ruskou velvyslaneckou kolonu a celá situace bude maximálně zamlžena.