4. 4. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 4. 2003

NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Tentokráte pesachové o božím soudu, Chagallovi a Lammerovi

Cestou vedoucí šumavským hvozdem kráčel drobný muž, lehkou chůzí připomínal žokeje. Na ramenu se mu houpala svázaná deka. "Kdo jsi a odkud přicházíš," zvolal na něj mocným hlasem Matěj Přibek, držící na pohraniční stezce stráž. "Jsem Vladimír Kozina," odvětil cizinec. "Přicházím pomstít svého děda, nespravedlivě odsouzeného Lammingerem k potupné smrti provazem." Do vlasti se navracel z daleké Samary přes běloruský Vitebsk, kde navštívil Marca Chagalla. Nesl mu čerstvě upečené macesy. Blížily se svátky pesachu a chutný nekvašený chléb je Izraelitům předepsán v první svatvečer. "Ani nevíš, jakou mám radost," vítal malíř bratrance. Žil v zchátralé barabizně, jaké známe z jeho pláten, plných rabínů, andělů a létajících koní. Nemohl se hnout do Paříže. Jeho děd si pochvaloval zdejší zdravé klima a čerstvý vzduch vanoucí od nedaleké Dviny, kam chodili rybařit. "Nemíříš do Prahy?" ptal se ho nenápadně. "Pokud chceš kšeftovat s knížkami, zapomeň na to," poučoval mladíka. "Radši zajdi k Silbermannovi, má snímky z Leninfilmu. Televize, to je sexy job!" A balil mu do roličky plátno. "To je do začátku."

Chodové dbali, aby cizinci neztenčovali území a řádně proclívali zboží. Za nebezpečné služby požívali od krále zvláštních výhod. Když vítali Vladimíra, věřili, že si vymohou nazpět ztracená území a domažlický hrad, kde sídlíval "chodovský rychtář". "Tvůj děd byl nevinně hutracenej, ha že je svatým. Boží soud! Boží soud," volali. Ve splasklém batohu si pocestný sebou nesl modlitební knihu a láhev mešního vína. "Dej mi dar moudrosti," modlil se, když kráčel po rozbahněných cestách matičky Rusi. "Sešli mi vnuknutí Ducha svatého a dovol rozzářit v lidských srdcích světlo televize... " V kapse jeho záplatovaných kalhot objevili celníci ještě Rudou knížku předsedy Maa: "V každé bitvě je třeba soustředit absolutní převahu sil. Nepřítele všemožně zlikvidovat a nikomu nedovolit uniknout...," měl zatrženo červenou pastelkou. Blechami zamořené pokrývce nevěnovali pozornost. Uvnitř odpočívalo Chagallovo nejslavnější veledílo "Mé ženě".

Přespával u Maxe Boruffky, životem unaveného kavárníka, který vzdálenému příbuznému poskytoval levné ubytování. Kavárník jen s obtížemi přežíval ve štěnicemi zamořeném činžáku, krčícím se skromně vedle"Bílé labutě" a nostalgicky vzpomínal na zašlá léta slávy. Proslavila ho vynikající černá káva, neboť lógr do podávaných šálků louhoval desetkrát za sebou. Zšeřelé prostředí starého šantánu přitahovalo umělce a redaktory z nedaleké televize. Na moka sem docházel i ostřílený stranický šéfredaktor. Útulné "chambre séparée" si čas od času pronajímal, aby zde v klidu trávil příjemná dopoledne s dámami. Když do Prahy přicestoval Romuald Lammer, jeden z nejbohatších mužů planety, pracoval mladý Kozina na jeho přímluvu v televizním studiu jako kulisák.

Filantropický boháč byl po světě známý podivínskými sklony, sbíráním obrazů a provozováním komerčních televizních stanic, což někdy u velkých osobností bývá. Kde se objevil, tak šířil pokleslý vkus, který neměl nikde obdoby. Z Vitebska mu psal spolužák Silbermann. Stěžoval si na drahotu a jen tak mezi řečí se zmínil, že Kozina vlastní Chagalla. Mediálního magnáta však nejvíc zaujala informace o televizní licenci. Vláda ji poskytla na vzdělávací televizi. Na základě Lammingerova rozsudku "perpetuum silentium", přikazujícím Psohlavcům po prohraném povstání "věčné mlčení", přestali Chodové mluvit. Nikdo jim nerozuměl: "Hale dyby sjet chtíl svobodu vzít v novo nám, ha naši zemi, zahrozí mu ruce nejen z Kozinovo, hale ze všech dvorů, co jich v chodském kraji..."

V den, kdy si pozval Vladimíra do jednoho z nejpřepychovějších pražských hotelů, věděl víc, než se kulisák domníval. Šlo mu o vzdělávací vysílač. Měl jednoduché programové schéma postavené na logopedických cvičeních. Podobný nesmysl si neuměl představit. Dobře věděl, že televize není nic jiného než zábava, Matějská pouť nebo záběry z exekuce. "Vítejte, Kozino," srdečně oslovil vyhlédnutou obět. "Tak ušlechtilý záměr rád podpořím," rozplýval se při sklence šampaňského. "Potřebuji jen nepatrnou maličkost," tvářil se nevinně. "Beze všeho, Sir," odvětil ochotně třesoucím se hlasem kulisák. "Samozřejmě, o práci nepřijdete," blahosklonně pokračoval. "Správní rada rozhodla jinak. Budete ředitelem! Televizním ředitelem "Nory". Tak nějak se ta stanice bude jmenovat. Nebo ne?," a mnul si spokojeně ruce, když pomalou angličtinou nešťastníkovi sděloval ortel. "Ale za jediné podmínky. Chci Chagalla!."

"Obraz neprodám!," umiňoval si mladík, než usnul. Na plátně miloval krásnou mladou ženu. Ze zpuchřelé pohovky se den co den díval na její sněhobílé panenské tělo a snil, že leží vedle dívky a líbá její rudá ústa. V asketickém a prací vyplněném životě to pro něj byla jediná radost. Prudký spád politických událostí však neposkytoval místo pro dlouhá rozhodování. Chodové oblečení v krojích, v širácích, kožiších a bílých pláštích se narychlo sešli u svatého Vavřinečka a vyzvali Kozinu, aby obnovil nespravedlivou hrdelní při, vedenou proti jeho dědovi. Požadovali úplnou rehabilitaci popraveného. Ten památný den zahájila vysílání chodská televizní stanice"Nora" dramatizací Jiráskových Psohlavců. Výjevem ničím nezkaleného štěstí Kozinovy rodiny. Starý si hraje s Pavlíčkem, Hančí uspává Hanálku. Potom na obrazovce bylo již jen zrnění. "Mistře Lamdře, můj lid potřebuje "Noru"," řekl tichým, ale neústupným hlasem Kozina, když se sešli v letenských sadech, aby při procházce nad střechami stověžaté Prahy uzavřeli dobrý obchod. "Marcův obraz prodám pouze za jediné podmínky. Zaručíte mi, že žádný americký hrubián mé plátno nikdy nespatří," kladl si podmínku.

Liberalizované evropské právo nezná trest smrti natož terminologicky nejasný "boží soud". Do Justičního paláce byli přizváni pamětníci moskevských politických procesů, především člen anglického parlamentu a korunní advokát B. N. Prit, jenž konstatoval: "Je nepochopitelné, že by tvrdohlavý sedlák přiznal soudu zločiny, které nespáchal. Vyznání bylo vynucené nečistými prostředky," stálo ve spise. A doporučil provést rekonstrukci popravy. "Pane řediteli Kozino," řekl v zamyšlení Lammer. "Doufám, že odvysíláte průběh autodafé v přímém přenosu. Lidé touží být u vzrušujících událostí." A plačtivě pokračoval:. "Odsouzenec kráčí na popravu. Smutným tichem jen vzlyk a pláč. Statný muž v širokém klobouku stane pod šibenicí. To prosím v detailu!," gestikuloval rukama: "A v tom spatří Lammingera! Vzpřímí se, a zvolá: "Lomikare! Lomikare! Do roka budeme spolu stát před súdnu stolicí Boží! Hin se hukáže, hdo z nás!" A věcně dodal: "Víte, jak to zvýší sledovanost? Žijeme z reklamy, pane řediteli!"

Po odvysílání záběrů snímaných u šibenice vypuklo na celém Chodsku povstání. Kozina lidu sdělil: "Majestáty nevydáme!" Představenstvo mezinárodního mediálního koncernu se z bezpečnostních důvodů sešlo v bermudách. Vzpurného zaměstnance odvolali. "Z těch starých listin, věky zvetšelých vane strach!," stačil panstvu ještě vzkázat. Finanční analytikové se přeli, jaká je vlastně cena jeho hlavy. Po náhlém odvolání spadly cenné papíry CME skoro o polovinu. Pohybovala se v desítkách milionů dolarů. "Ten rozdíl -- to je moje cena?" ptal se sám sebe Kozina a nevěřil vlastním uším. Když mu právník rozvazoval pracovní poměr, suše podotkl: "Bad deal, but deal, Mistr Kozina. "A neberte to tak tragicky. To je kapitalismus."

"Snaží se mě dostat stůj co stůj a hledají kličky ve smlouvách. Tak vypadá arogance zámořských krachujících miliardářů," napsal rozhořčený Vladimír do časopisu s příznačným názvem Ne. "Obětoval jsem šest let života, abych vybudoval fungující stroj, dokonale seřízenou mašinu. Ta mašina nepracovala pro cizáky, aby jim vydělávala peníze, ale postavil jsem ji proto, aby bojovala za práva chodského lidu!" Mezinárodní soudy v Londýně, Amsterdamu a Stockholmu žádaly nové ohledání místa činu popravy, zaslání přesného popisu výkonu útrpného práva a způsob odvolání vzbouřence z lukrativního postu. Jednalo se nejen o čest, ale o velké peníze. Těsně před svým zatčením se mu ještě naposledy strašlivým hlasem podařilo zvolat: "Lammere, Lammere... Do roka a do dne. Hin se hukáže, hdo z nás!"

Strašlivé prokletí účinkovalo. Znalci potvrdili, že zakoupený obraz je bezcenná kopie slavného originálu. Pořídil si ji vitebský rabín jako vzpomínku na litevskou konkubínu, která ho připravila o panictví. Šlo o druhořadý padělek. Holohlavý statkář z Idaho vyhrál spor o náhradu škody za neúčinné vlasové krémy. "Rozhledy z Kleti" psaly:.... miliardář ztratil tah na branku. Na posvátné majestáty si nesáhne! V podzimní čas Lammer hodoval u bohatě prostřené tabule. Stoly se prohýbaly pod tíží lahůdek a vybraných vín. V radovánkách a nákladných kratochvílích chtěl zapomenout na strašlivé prokletí a přehlušit hlas svědomí. Venku se chystalo na bouři. Černé mraky táhly při zemi a za okny skučel vichr. Boháč byl dobré míry. Věřil, že se kletba určitě nevyplní, že se mu nic zlého nestane.

Vínem rozjařen zvesela zvolal: "Ó Kozino, špatný proroku! Rok už pryč, a já dosud tu!" A v tom klesl mrtev zpět do křesla, jako by byl podťat kosou. V panské komnatě se otvíraly dveře samy od sebe, okna řinčela, a nastalým tichem se zvolna brala monumentální bledá postava. To zámkem kráčel Vladimír Kozina. Nikdo z přítomných hostů nechápal, jak člověk tak drobné postavy dokáže dělat tak dlouhé kroky!

                 
Obsah vydání       4. 4. 2003
6. 4. 2003 Simpson: "Ticho, vysílám...!"
6. 4. 2003 "Američané stříleli na ruskou kolonu, aby zabránili odvozu tajné koaliční vojenské techniky"
6. 4. 2003 Celkové ztráty irácké armády od začátku války nepřevyšují 5- 8 %
6. 4. 2003 Irák: informace ze západních zdrojů
5. 4. 2003 Ruská vojenská rozvědka o aktuální situaci v Iráku
6. 4. 2003 Včera, dnes a zítra
4. 4. 2003 Geoff Hoon, Robert Fisk a informování o pravdě
5. 4. 2003 Jaké je město Umm Qasr
4. 4. 2003 Tony Blair Iráčanům: Neopustíme vás a vybudujeme v Iráku demokracii
4. 4. 2003 O dni, kdy tříštivé bomby padaly na Babylon
4. 4. 2003 V Americe připravují nový "vlastenecký zákon"
5. 4. 2003 Včera, dnes a zítra
4. 4. 2003 Včera, dnes a zítra
4. 4. 2003 Zabudnite na rozum Radovan  Geist
4. 4. 2003 Je proklamováno, že toto je spravedlivá válka. Proč se tedy používají tříštivé bomby?
4. 4. 2003 Bída analýzy aneb co překroutili analytici ČSSD Josef  Heller
4. 4. 2003 Bushove daňové plány -- riziká Joseph E. Stiglitz
4. 4. 2003 Válečné napětí se projevuje na Bushovi, říkají ti, kdo ho znají
4. 4. 2003 Iracké tajné služby môžu prežiť vojenskú porážku Viktor  Kovaľov
4. 4. 2003 Jsou britští vojáci "civilizovanější" než Američané?
4. 4. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Tentokráte pesachové o božím soudu, Chagallovi a Lammerovi
Hugo  Schreiber
4. 4. 2003 O křížencích homo sapiens s neandrtálci Antonín  Žiška
4. 4. 2003 CME: Stockholmský odvolací soud rozhodne 15.května
4. 4. 2003 Portál Al Jazeery "nejsledovanější" podle vyhledávače Lycos
3. 4. 2003 CVVM: pro vstup do EU by hlasovalo 59 procent českých občanů
4. 4. 2003 SARS: balené koblihy se možná budou hodit Kateřina  Amiourová
3. 4. 2003 Jak přežít: Varianta B Michal  Rusek
4. 4. 2003 Ďakujem Vám, pán prezident Bush Paulo  Coelho
7. 4. 2003 V rozpore s právom je útok na Irak i jeho taktika Martin  Kunštek
3. 4. 2003 Důkaz: masakr na bagdádském bojišti způsobila americká střela
3. 4. 2003 Západní novináři našli svůj hlas
3. 4. 2003 Další amatérova analýza: Respekt Vladimír  Bernard
2. 4. 2003 Otevřený dopis Klausovi: postavte se, prosím, proti kouření Martin  Škapík
2. 4. 2003 Rytí záhonu Jaroslav  Hutka
2. 4. 2003 Užitečná stránka o televizních stanicích na Blízkém východě
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 3. 2003 Hospodaření OSBL za únor 2003 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Nové pověsti české RSS 2.0      Historie >
4. 4. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Tentokráte pesachové o božím soudu, Chagallovi a Lammerovi
Hugo  Schreiber
28. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
O Bivojovi a hýždích nové kultury evropské
Hugo  Schreiber
23. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Růžový palouček maratónského běžce
Hugo  Schreiber
18. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o Romech a Daliborovi z Kozojed
  
14. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o bezhlavém Františku Kafkovi, prezidentovi a univerzální funkci peněz v lidské společnosti
Hugo  Schreiber
12. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o praotci Čechovi a tajném hřbitově sebevrahů v Bohnicích
Hugo  Schreiber
10. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o Jánošíkovi a finanční situaci vlivných slovenských osobností
Hugo  Schreiber
27. 2. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o Libuši
Pusť voly, roucho změň, na kůň se rač posadit a s námi jeti
Hugo  Schreiber