Rahed Hakemová si pamatuje, že bylo 10.30 v neděli dopoledne, seděla doma v Nadru, když slyšela exploze a vyhlédla ze dveří - uviděla, že " z oblohy pršel oheň". Bombičky měly černě-šedivou barvu. Byly jako "malý grapefruit". Pokud nevybuchly a člověk se jich dotkl, explodovaly okamžitě.

Některé oběti zemřely hned, většinou ženy a děti, jejich zčernalé, rozkládající se pozůstatky leží v márnici v nemocnici Hillah. Od soboty v noci přišlo do nemocnice více než 200 zraněných osob. 61 mrtvých bylo přivezeno do nemocnice anebo jsou to lidé, kteří zemřeli při operaci anebo po ní. Prý bylo mnoho lidí rovnou pohřbeno ve svých vesnicích. Lékaři uvádějí, že asi 80 procent byli civilisté.

Vojáci tam samozřejmě byli, alespoň 40 z nich. Ale vesničtí muži mohou být také vojáci a jejich ženy a dcery trvaly na tom, že kolem jejich domovů nebyly žádné vojenské objekty. Je to pravda anebo je to lež? Kdo ví, zda na nedalekém poli nestál tank anebo raketomet. Avšak Ženevské konvence požadují ochranu pro civilisty i když jsou promícháni s vojáky a užívání tříštivých bomb v těchto vesnicích - i při použití proti vojenským cílům - tedy překračuje hranice mezinárodního práva.

A tak se stalo, že sedmadvacetiletá Asil Yaminová má ty strašlivé kulaté rány na zádech. A tak pětiletý Zaman Abbais byl zasažen do nohou a osmačtyřicetiletá Abdul Hamza do očí, do prsou a do nohou.

Irácké úřady samozřejmě ochotně zpřístupnily tyto pacienty novinářům. Avšak tyto děti a tyto často nevzdělaní rodiče si své tragické příběhy nevymysleli. Štáb ze Sky Television si dokonce nalezl pozůstatek tříštivé bomby v Nadru a odvezl si ho zpět do Bagdádu.

Kolem Babylonu není žádná "frontová linie" - americké jednotky útočí na území kolem řeky Tigris ze vzduchu a pak se stáhnou a irácká armáda dělá v podstatě totéž, jenže opačným směrem. Jen Američané a Britové ovládají vzdušný prostor, takže ani britští a američtí činitelé v ústředí v Kataru nemohou tvrdit, že tyto tříštivé bomby shazoval Irák.

K poslednímu náletu došlo v úterý, kdy bylo usmrceno 11 civilistů - dva z nich byly ženy a tři byly děti - ve vesnici jménem Hindiyeh.

Není tomu poprvé, co jsou používány tříštivé bomby proti civilistům. Během izraelského obléhání západního Bejrútu v roce 1982 shodilo izraelské letectvo do několika oblastí tříštivé bomby americké výroby. Způsobily civilistům strašlivá a hluboká zranění, stejná, jaká jsem viděl včera v nemocnici Hillah, píše Fisk. Reaganova vláda v hněvu nad zneužitím těchto zbraní, které se mají používat jen pro vojenské cíle, zdržela dodávku bombardovacích stihaček pro Izrael - ale o několik týdnů později ustoupila a letadla Izraelcům stejně dodala.

Není lehké poslouchat irácké činitele, jak odsuzují užívání protizákonných zbraní, vzhledem k tomu, že irácké letectvo samo shazovalo během války proti Íránu v letech 1980 - 1988 jedovatý plyn na íránskou armádu a na proíránské kurdské vesnice. Rozhořčená kritika od iráckých činitelů nezní přesvědčivě. Avšak něco strašlivého se stalo tento týden nedaleko Hillahu, něco neodpustitelného a něco v rozporu s mezinárodním právem. Člověk nechce hovořit o lidských právech v této zemi mučení, zdůrazňuje Fisk, avšak jestliže si Američané a Britové nedají pozor, je pravděpodobné, že budou odsouzeni za to, z čeho vždycky - a právem - obviňovali Irák - z válečných zločinů, uzavírá britský věhlasný reportér svůj článek.