24. 1. 2011 / Ivan David
Není pochyb o tom, že zdravotníci, nezdravotnický nemocniční personál a zejména lékaři jsou finančně podhodnoceni, a to jednak s ohledem na úrovně mezd v jiných resortech, ale zejména ve vztahu k ohodnocení v zahraničí. Byl jsem si toho jako ministr vědom, a bylo mi jasné, že jakmile za několik let vstoupíme do EU a nastane "volný pohyb pracovních sil", může to znamenat závažné důsledky, jestliže se úroveň mezd alespoň nepřiblíží k západní Evropě.
23. 1. 2011 / Štěpán Kotrba
Jak je těžké získat v současné mediální konkurenci atraktivní obsah do novin či hosta do rozhlasového či televizního pořadu, ví takřka každý novinář, který se tím v ostré konkurenci živí. Tohoto nedostatku využívají i různí mediální příživníci a pasáci. Obsah naleznou, je atraktivní, a líný redaktor je svému "zdroji" vděčný. Odvysílání příspěvku je navíc v zájmu někoho v pozadí, což si neviditelný zprostředkovatel nechá štědře od svého klienta zaplatit. Jedním z takových mediálních pasáků je i bývalý redaktor Českého rozhlasu Ostrava Daniel Rojan.
Nástrahy moderního přístupu k výuce
23. 1. 2011 / Miroslav Čapek
- "Pane učiteli, ale to jsme si neřikali. To sme nebrali. To nemám v sešitě."
- "Ach jo, to sou zase ty vaše přemejšlivý otázky..."
- "Pane učiteli, když vy po nás chcete myslet a to prostě nejde."
- "Pane učiteli já nikdy nevím, co se mám učit. Tohle není ani v učebnici."
- "Pane učiteli, prosim vás, nechtějte po mně přemejšlení. Řekněte mi nějakou stránku v učebnici co se mám naučit, já se to naučím, já vám to přesně řeknu, ale tohle vážně nejde."
- "Pane učiteli, proč to nemůžeme dělat tak, jako to děláme na dějepise/biologii apod.? Pan profesor nám tam pustí powerpoint a tam jsou vždycky ty nejdůležitější věci. My si to doslova opíšeme a pak přesně víme, co se máme učit. A pak to samozřejmě v písemce umíme. A vy nám tady jen pořád kreslíte nějaký obrázky a povídáte do toho a my pak v sešitě nemáme nic a nevíme, co se máme učit."
Často a rád čtu Britské listy -- v poslední době pak obzvláště diskuzi o školství, která se týká mého povolání: vyučuji zeměpis a angličtinu na gymnáziu. S některými zde publikovanými články nesouhlasím, jiné mi přímo mluví z duše -- z nich zmíním např. článek "Nebylo by lepší začít ve školství 'na zelené louce'?" od Michala Spáčila.
Rád bych se na příkladu zeměpisu vyjádřil k několika myšlenkám o reformě školství, které tu byly nadhozeny.
23. 1. 2011 / Jan Čulík
Výše přinášíme podle mého naprosto senzační svědectví pana Miroslava Čapka o tom, jaké to je snažit se v dnešní době v českých školách prosazovat moderní vyučovací přístup.
Možná budu obviněn z idealismu a z nepraktičnosti, rád bych ale přesto panu Čapkovi poradil pár drobností, jak snad překonat odpor mladých lidí k přemýšlení.
23. 1. 2011 / Jan Čulík
V souvislosti se svědectvím Miroslava Čapka, jak někteří čeští středoškolští studenti odmítají "přemejšlivé otázky", je možná zajímavá srovnávací studie dvou antropologů Ronalda Inglegarta a Daphny Oysermanové týkající se kulturních charakteristik, jako jsou individualismus, autonomie, a sebevyjádření.
Inglehard a Oyserman argumentují, že čím jsou společnosti bohatší, tím jejich občané přestávají považovat princip přežití (které jim garantuje kolektivní společnost) za důležitý a stávají se individualisty. Tento trend nacházejí Inglehard a Oyserman ve všech ekonomicky pokročilejších společnostech. Zejména se projevuje u západoevropských generací narozených po druhé světové válce. Rostoucí prosperita podle těchto autorů také vede k posílení demokracie jako prostředku individuální seberealizace.
24. 1. 2011
Čína nedávno veřejně představila nový vyspělý letoun třídy stealth, který by mohl představovat vážnou hrozbu americké vzdušné nadvládě. A zdá se, že část technologií může docela dobře pocházet ze samotných USA.
24. 1. 2011
V době, kdy anglické univerzity lobbovaly za zavedení nynějšího astronomického školného, si rektoři britských univerzit svévolně nechali zvýšit své už tak obrovské platy. Jeden manažer na Oxfordské univerzitě dostává plat 600 000 liber ročně - tedy, 1,5 milionu Kč měsíčně. Průměrný plat dnešních podnikatelských manažerů britských univerzit je 254 000 liber ročně, tedy 635 000 Kč měsíčně. Rektoři britských univerzit si zvyšují platy v době bezpredecentních škrtů vysokoškolského rozpočtu.
Podrobnosti v angličtině ZDE
24. 1. 2011 / Petr Ďoubalík
24. 1. 2011 / Michal Hladký
Prezident hlavy takého mladého štátu príde do potravín a šepká: Chleba, krájaný, ale celý, jeden kus myslím, a možno, že spolu aj viac kusov celého, ale krájaného, a že je dobre, keď je tu tá možnosť, mať vždy celý, aj keď len kúsok, dokonca celý národ môže, že aj keď možno nie všetci, tak niekto určite, aspoň na polovicu myslím, niekto viac alebo menej a som rád, možno aj viacerí, že môžem ja, a to nielen ja, ale všetci, ktorí môžu, tak spolu mať aj jeden aj dva kusy, pretože minimálne dve štvrtiny chleba to je celá polovica, aj keď len krájaná, ani nie veľká, ani nie malá, ale celá, a to je dobre si myslím.
Koutek reklamní tuposti 7
24. 1. 2011 / Štefan Švec
Blogger Jiří T. Král nedávno popsal hlášení, které se před každým představením několikrát ozve v divadle Kalich:
"Děkujeme vám, že si vypnete vaše mobily."
Čeští marketéři už dávno zapomněli, že existuje zájmeno "svůj", a píšou stylem "Petr chce obnovit jeho šatník." Pokud se ale podobná zhůvěřilost objeví ve stánku kultury, měl by pan ředitel pořádně zvýšit JEHO hlas.
Reklama je součástí veřejného prostředí. Ovlivňuje naši řeč a vnímání estetiky, ať chceme nebo ne. Proto by měla dodržovat aspoň základní kulturu vyjadřování. Budeme publikovat takové příklady firemní komunikace, kde neschopnost jejího tvůrce či zadavatele překročila míru jazykové či jiné normy. Snad to přispěje ke kultivaci okolí nás všech.
24. 1. 2011
REKLAMA
24. 1. 2011
Tento článek je reklama
Řada starších budov i novostaveb trpí některou z konstrukčních závad, které se projevují nehospodárným nakládáním s tepelnou energií, tvorbou plísní, snížením tepelné pohody a životnosti zdiva, zhoršením statiky apod.
Jednou z vážných a poměrně běžných konstrukčních závad budov jsou například tepelné mosty, které jednak zhoršují celkovou energetickou bilanci stavby (vyvádějí z budovy teplo a zhoršují tepelnou akumulaci zdiva), jednak jsou nepřijatelné z hygienických důvodů, protože mohou vytvářet vhodné prostředí pro tvorbu plísní. Tyto plísně navíc rostou nejen na viditelných místech, kde je lze vizuální kontrolou odhalit a následně zahubit chemikáliemi, ale i na skrytých místech, kde jsou sice nenápadné, ale na mikroklima budovy mohou mít katastrofální vliv.
24. 1. 2011 / Vladislav Černík
Profesor Hanka najednou přednesl návrh, který jemu samotnému se ve Velké Britanii zdál průlomový a pro Česko k aplikaci potřebný. Vizme tedy...
24. 1. 2011 / Miloslav Štěrba
Ve Švýcarsku zaplatil český dopravní "pirát" pokutu 90 tisíc korun, přišel o řidičák a ještě tento trest nebyl konečný. Zaplatil zatím jen kauci. Čeká ho další správní řízení. Loni ve Švýcarsku zaplatil Švéd pokutu 20 miliónů v přepočtu na české koruny.
24. 1. 2011
Praha - 24.1.2011 - tisková zpráva České pirátské strany
Česká pirátská strana důrazně odmítá odpojování "Třikrát a dost" od Internetu, o kterém údajně jednal ministr Besser (TOP09) s loBbisty zábavního průmyslu. Podle ankety na stránkách HN se zavedením odpojování od Internetu podle "Třikrát a dost" nesouhlasí 96% lidí.
24. 1. 2011
tisková zpráva Antifašistické akce
22. ledna, se od 18:00 uskutečnil v Příbrami pietní pochod a následně vzpomínkový koncert za Jana Kučeru, kterého před třemi lety zavraždil neonacistický sympatizant Jiří Fous. Ke vzpomínce se připojila také Antifašistická akce (AFA).
Vzpomínkového pochodu se účastnilo 300 lidí, včetně přátel Honzy Kučery a místních antifašistů a antifašistek. Pochod měl tichý a důstojný charakter, a to i přes některé snahy o obstrukce ze strany úřadů a policie. Minimálně tři účastníci piety se měli dopustit přestupku údajným maskováním, dva z nich policie vytáhla z průvodu a dočasně zadržela.
24. 1. 2011
Fascinace vyspělou technologií leží v jádru mnoha našich současných problémů. Ale nemusí tomu tak být nutně. Technická virtuozita nemusí z definice vyústit v další elektronický přístroj nebo ve sportovní vůz s ještě větším zrychlením. Může také vést k fantastickým, avšak zcela neškodným artefaktům zvaným automata.
24. 1. 2011
BBC v pondělí oznámila, že bude propuštěno 360 zaměstnanců z internetového provozu BBC, vzhledem k tomu, že vláda vnutila britské veřejnoprávní organizaci rozpočtové škrty ve vyší 25 procent.
Podrobnosti v angličtině ZDE
24. 1. 2011 / Miloš Kaláb
Získat mladou zbožnou muslimku k sebevražedné misi není nesnadné. Podmínkou je zajistit, aby neměla jiné východisko.
24. 1. 2011 / Miloš Kaláb
V polovině šedesátých let minulého století se politická situace v Československu pozvolna uvolňovala. Univerzitní studenti se mě při přednáškách ptávali na moje zahraniční zkušenosti, ale ty jsem neměl žádné, zatímco oni již cestovali do cizích zemí. Využil jsem proto první příležitosti, abych se i já podíval do světa.24. 1. 2011 / Milan Kozelka
"Vynikajících pracovních výsledků dosáhla
v tomto čtvrtletí vězeňská brigáda pod
vedením JUDr Tomáše Vrány. Oproti
minulému čtvrtletí narubala tato sehraná
parta bývalých exekutorů o 250 vozíků
uranové rudy více. JUDr Vrána prohlašuje,
že v příštím čtvrtletí zvýší úsilí natolik, aby
dosáhli stropového maxima. Chtějí tak
odčinit zlo, které mnoho let páchali pod
ochranou vlády organizovaného zločinu,"
říká velitel lágru Acapulco v Jáchymově.
24. 1. 2011 / Kateřina Bolechová
Na náměstí, vždycky před Vánoci, lítá anděl.
Letí z věže po laně. Taky se stalo, že se zaseknul uprostřed.
Kroutil se jak slanina na rozpálený pánvi.
Od andělů lidé čekají zázraky.
Co ale čekat od zaseknutýho anděla?
(Vyšlo v časopise pro poezii Psí víno)
24. 1. 2011 / Štěpán Steiger
Jako Michael Kroh (Česko je klientelistický, ne demokratický stát") , i já byl na "prvním semináři think tanku CESTA". Bohužel však nemohu sdílet optimismus, který projevil v závěru svého článku. Vyjádřil jej slovy: "Pokud nově vzniklý think tank CESTA přispěje k tvorbě takové strategie, nevyzní úsilí renomovaných odborníků do prázdna, ale zanechá výraznou stopu v procesu vývoje společenského poznání a pokroku."
24. 1. 2011 / Pavel Sekerka
Po Vánocích jsem náhodou shlédl pořad České televize Na cestě ( 27. 12. 2010 21:05). Tento pořad nesleduji, i když uznávám, že některé jeho reportáže jsou díky atraktivním destinacím zajímavé. Bohužel, či naštěstí, se přírodě věnují málo a povrchně.
Tento díl, natáčený na Seychelských ostrovech, mne doslova šokoval. Jednak povrchností, ale především věcnými chybami. V části reportáže věnované pralesní vegetaci pánové Jiří Bartoška a Miroslav Donutil v čase 6:40 praví:
24. 1. 2011 / Ladislav Žák
Hašek nebo Sobotka, Losna nebo Mažňák nebo třeba Bahňák...?!? To jediné, co z krajských konferencí ČSSD dochází přes média sluchu nebo zraku veřejnosti, je jméno nominanta na post předsedy strany a sem tam ještě jméno předsedy krajské organizace. O politice, o vztahu krajské konference k celospolečenským tématům je toho odtamtud opravdu slyšet málo. Možná je to moje chyba, protože mám k dispozici špatný soubor médií.
24. 1. 2011 / Ladislav Žák
Je až neuvěřitelné, jak jsou výsledky vyšetřování, které garantují státní autority některých vyvolených zemí, předvídatelné, a to doslova bez ohledu na cokoliv. Je úplně jedno, jaké důsledky vyšetřovací zpráva bude mít, ale všechny svorně stojí na jednoduché pozici, že cizinec není našinec. Obecněji řečeno, ten, který není jedním z nás, je vinen už tím, že není jedním z nás.
24. 1. 2011
Vyplývá to z obrovského množství palestinských dokumentů, zaznamenávajících více než deset let tajných vyjednávání mezi Palestinci, Izraelem a Spojenými státy. Získala je televize Al Džazíra a exkluzivně je dala k dispozici deníku Guardian. Z dokumentů mj. vyplývá,
Podrobnosti v angličtině ZDE
24. 1. 2011 / Jiří Baťa
V těchto dnech předvádí ODS svou originální vizi o "české" demokracii. Že se ti dva, Nečas a John nemají rádi, to snad není třeba zdůrazňovat, ale že půjde Nečas Johnovi po krku "až tak", nečekal nikdo. Obstrukce, schválnosti, nesouhlasy, námitky a bůhví co ještě, to jsou, či byly nástroje premiéra Petra Nečase, jen aby nemusel (on vlastně ani nechtěl a nechce) uznat to, s čím přišel ministr vnitra John. Jistě i vás již napadne, o čem je řeč. Ano, jde o jmenování policejního prezidenta Policie ČR.
24. 1. 2011
Le Monde publikoval výsledek průzkumu hodnot mladých lidí (32 700 tazatelů) ve věku 16 až 29 let, ze 25 zemí světa. a je to velmi zajímavé, píše Vojtěch Žítek. Např. znečištění znepokojuje nejvíce Číňany - 51%, kterých také 40% zastává názor že k uspokojivému životu je třeba se cítit svobodně, což je opět nejvíce ze všech zastoupených zemí. V takzvaných starých demokraciích mladí nevěří na svobodu, a na vládu už vůbec ne.
Otázka je, nakolik směrodatný může být výsledek, když se ptali tisícovky lidí v každé zemi, vč. Číny a Indie... ale pod článkem jsou informace o statistické metodě a kontrolní skupině, posuďte sami.
24. 1. 2011 / Oldřich Průša
Motto: Půjde-li to takhle dál, tak se příští výběr policejního prezidenta může jmenovat volby.
Každý, kdo se chce dovolávat koaliční smlouvy a jejího plnění, by měl vzít v úvahu, že stát má plnit funkce v rámci právních předpisů. Právní předpisy mají různou právní sílu. Jsou jimi mezinárodní úmluvy, ústava, ústavní zákony, zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, opatření ústředních orgánů.
24. 1. 2011
Rád bych prostřednictvím tohoto článku zareagoval na článek pana Miroslava Čapka, který velice výstižně popsal situaci v našem školství a motivoval mě tak, k napsání následujících řádek. Prvně bych chtěl říci, že s ním maximálně souhlasím. Shodou okolností mám také co dočinění se zeměpisem, ačkoliv zatím studuji (4. ročník gymnázia). Zeměpis spolu s biologií jsem si zvolil i jako maturitní předměty, a proto chodím i na rozšířené hodiny-semináře z obou předmětů. Musím říct, že jsem velice zklamán úrovní vyučování obou těchto předmětů, ačkoliv se každý "vyučuje" zcela jinak, píše středoškolák, který chce odmaturovat, a tak nás požádal, abychom uvedli pouze jeho iniciály, H.Š.
24. 1. 2011
Jako vysloužilého kantora mě samozřejmě "vybudily" diskutované problémy zájmu či nezájmu příslušných objektů ve školních škamnách, píše Karel Dostál. Plně se podepisuji pod Váš imperativ, že první podmínkou je vybudování patřičného respektu formou získání maximálního zaujetí. To však vyžaduje, zvláště u začínajících kantorů, náročnou a někdy dosti bolavou přípravu na hodinu. Tady se už v raném stadiu ukáže zda "na to dotyčný má".
V metodické oblasti jsem vždy preferoval práci ve skupinách, ale stálých v čele se silnými vůdčími osobnostmi třídy a hlavně soutěživou formou s příslušným vyhodnocením nejen úkolu, ale i průběžně všech "týmů". Že lze takto dobře vyhodnotit a ocenit aktivitu jednotlivců, určitě pozná každý, kdo to zkusil.
Třetím nezbytným předpokladem je "moderátorská schopnost" vyučujícího. Nedovedu si představit, že by na příklad u Pakistánu nezabral Usáma nebo hrozba atmového nebezpečí v konfliktech s Indií. Pokud na takovéto problémy příslušní "studenti" nereagují, pak tam opravdu nepatří.
24. 1. 2011
Váš článek mě velmi potěšil. Já taky chodil na gympl Nad štolou. Já to měl o to horší, že naše třída byla nejlepší z celé historie gymnasia, a tak, i když snad nejsem úplný pitomec, tak jsem byl nejhorším žákem ve třídě, píše Jan Novák.
Stačilo mít na vysvědčení čtyři nebo pět dvojek a byl jsem nejhorší. I v jazyku jsem měl nejhorší prospěch. Ale krom tří lidí všichni přišli z jazykové školy Františka Křížka, která je asi o dvě ulice níže. Dva z těch tří byli s rodiči - diplomaty - řadu let v Anglii a USA. Ten třetí měl rodiče docela obyčejné a přišel z obyčejné základní školy. To jsem byl já. Bylo to peklo. Sice jsem nějak na 2 obvykle zvládl ale ve skutečnosti jsem se toho moc nenaučil, takže jsem schpen pochpit většinu odborného textu ale když mám promluvit, tak je to více nežli příšerné. Ale taky už dělám 20 let venkovského chirurga a moc Angličanů sem nejezdí.
24. 1. 2011 / Vladimír Wagner
V debatě o školství se v posledních dvou dnech objevily dva příspěvky, které se velmi ostře obouvají do českých učitelů. Jedná se o příspěvky pánů Borise Cveka a Jana Čulíka. Myslím, že oba autoři v nich ukazují hodně zidealizované a od reality vzdálené pohledy. A navíc je v nich vyjádřena značná míra nadsázky. Pokusím se naznačit, co mě k tomu názoru vede.
24. 1. 2011 / Jiří Jírovec
Před časem jsem viděl Krampolův pořad Nikdo není dokonalý. Většina otázek byla vskutku na úrovni základní školy a přitom úspěšnost odpovědí byla asi 30%. Jestliže dotazovaní ve své většině nevědí, že Antarktida není stát a mají potíže s pojmy jako erupce a erekce, nejde o záležitost příliš komickou.
24. 1. 2011
Zdá se, že diskuse na téma, jakou roli má škola v životě člověka sehrát, neustává. A to je dobře. Každý člověk má svoji osobní zkušenost; je cenné ji poznat a porovnat se zkušeností vlastní, přestože s ní nesouhlasí. Obohacuje mě, když čtu slova někoho, kdo se dnes a denně potýká s neuvěřitelnými problémy českého školství. Nemusím se vším souhlasit, ale jsem potěšen, když slyším hlas učitelů, píše Vladimír Dlab.
24. 1. 2011 / Jaromír Habr
Reakce na "Nebylo by lepší začít ve školství 'na zelené louce'"?
Na rozdíl od Michala Spáčila můj žaludek se při čtení čehokoli už nezvedá. To bych zvracel denně. Ale nad páně Spáčilovým sporným, ufňukaně ukřivděným veledílem se opravdu nemohu než pousmát.
24. 1. 2011
Pěkně popisujete, jak různě žáky vyučovat, jde to prostě dělat různě. Technika je dávno známá, kdo chce, uvádí ji do praxe, píše Pavel Fric.
Když odhlédnu od toho, že jsou (staro)nové přístupy zkoumány a popisovány po celé minulé století, chci se zastavit u jednoho dvou momentů, které mě na tom celém zaujaly.
5th CRCEES Postgraduate Research Methodology Summer School
20. 1. 2011
New York University, Prague, Monday 11th -- Wednesday 20th July 2011
Centre for Russian, Central and East European Studies (CRCEES), UK New York University, Prague, Czech Republic
The 2011 CRCEES Summer School is open to research and taught postgraduate students from UK and overseas CRCEES partners whose research interests fall within the remit of the summer school programme. CRCEES will pay the full costs of registration, accommodation and excursions for students from its partner institutions, and will also provide funding towards their travel costs. Participants will be expected to pay for their own meals (lunch and dinner), unless otherwise indicated in the programme.
21. 1. 2011
Evropský parlament ve středu 19. ledna schválil zákon, který umožňuje pacientům v zemích Evropské unie nechat se léčit či nechat si předpisovat léky v jiných zemích EU než v jejich domovské zemi, pokud je čekací doba na léčení v domovské zemi příliš dlouhá, anebo pokud daný lék není v jejich domovské zemi k dispozici.
"Toto je velký den pro evropské zdraví, je to velké vítězství pro pacientova práva," konstatoval komisař EU pro zdravotnictví John Dali.
"Některé vzácné choroby nejsou v některých zemích EU ani řádně uznávány, nemluvě o tom, aby byly léčeny," dodal. "A malé země nemohou často nabídnout stejné zdravotní služby jako větší státy."
Otázka pro pamětníky:
22. 1. 2011
Tak takto nastavila problém na svém facebookovém profilu novinářka Saša Uhlová, zástupkyně šéfredaktora a vedoucí rubriky názory Deníku Referendum. Během jednoho odpoledne shromáždila na 130 odpovědí, zážitků a vzpomínek přátel. Vzhledem k tomu, že facebook je veřejný prostor a "přátel" má Saša Uhlová skoro tisíc (včetně těch, kteří přátelé nejsou), vydáváme její tematicky moderované odpoledne "pamětníků" - orální historii v podání tazatelky a jejích hostů.
22. 1. 2011 / Jan Čulík
Po pádu socialistických režimů totalitního typu ve středovýchodní Evropě r. 1989 se pokusila televize BBC natočit třináctidílný dokumentární seriál o tom, co to byl "komunismus". Hlavním tvůrcem tohoto seriálu byl známý britský novinář a odborník na středovýchodní Evropu Neal Ascherson. Po dokončení seriálu se přiznal v rozhovoru, že vytvořit tyto dokumentární filmy bylo "nesmírně obtížné". Poté, co se v roce 1989 komunismus rozložil, jako by po něm - podle Aschersona - vůbec nic nezbylo. Kam se poděl veškerý ten útlak, vojenská hrozba Západu, studená válka, zátarasy na hranicích, rušičky západního vysílání, přepady turistů tajnou policií na hranici? Všechno bylo pryč a už to nebylo zdokumentovatelé a vůbec zachytitelné. Filmařům se fenomén "komunismu" prostě rozplynul v ruce.
Rozhovor s Aschersonem mi připomnělo facebookové pábení Saši Uhlové a jejích přátel o tom, jak prožívali dobu "komunismu". Z těch řečí prostě vyplývá, že historie - aspoň v lidové paměti prostě neexistuje.
23. 1. 2011 / Boris Cvek
Chtěl bych učinit jenom krátkou poznámku ke vzpomínkám pamětníků na vládu KSČ v Československu mezi lety 1948 a 1989. Vždy jsem se o té věci přel s mým dědou, který vycházel z vlastních vzpomínek a myslel si, že právě kvůli tomu, že ty vzpomínky má, té době rozumí. Když se však bavili s mým otcem (jeho zetěm) o první republice (jeden ročník 1917 z nejchudších vrstev a komunista, druhý ročník 1926 ze středně bohatých vrstev z antikomunistické rodiny), každý na ni vzpomínal diametrálně jinak a děda otcovy vzpomínky nezpochybňoval, stejně jako otec dědovy.
24. 1. 2011 / František Řezáč
Myslím si, že existuje cosi, jako správný pohled zpět, na to co se událo v životě jednotlivce a společnosti. Záleží na tom, jak je člověk vnímavý. I prostý vesničan může vyprávět dějiny tak, jak se udály.
Vzpomínám si, jak mě kdysi nadchl americký seriál The Roots, Kořeny, vysílaný německou televizí ARD. Novinář se vydal do Afriky a hledal, inspirován vyprávěním své babičky, místo, odkud pocházel jeho prapradědeček Kunta Kinte.
24. 1. 2011 / Miloslav Štěrba
"Veřejnoprávní" ČT24 dnes a denně přivádí na obrazovku politiky. Pro tuto profesní skupinu je mediální výstup součástí bezplatné reklamy, a tudíž politici logicky vyhledávají možnost být "na očích" veřejnosti. Občané mají ze zprostředkování kontaktů rovněž prospěch -- jsou informováni. Jenže, mediální proces by měl splňovat očekávání účastníků. Mám pochybnosti, zda je vše jak má být, protože praxe našich televizních štábů vykazuje typický svéráz.
24. 1. 2011
Po prezentaci názoru bývalého ministra MV V. Bublana věc dále vysvětlil B. Sobotka.Moje námitka proti neserióznosti postupu redakce Čt 1 při vysílání tohoto pořadu se týká skutečnosti, že téměř po celou dobru rozhovoru s B. Sobotkou na téma výběru policejního prezidenta ČR se v pravém rohu obrazovky v krátkých intervalech objevovalo podprahově dotírající sdělení -- Nečitelnost ČSSD.
Nepočítal jsem to, ale objevilo se možná 30 -- 50 x(?). Myslíte, že to byla jen taková náhoda, že za tím nebylo i úmyslné ovlivňování postojů diváků tímto psychologicko manipulativním trikem?
Ne že by ČSSD byla vždy výlupkem jasné, čitelné a konzistentní politiky. To jsme tady za cca 20 let ani nezaznamenali. Přesto současná politika ČSSD s B. Sobotkou včele (?) se snad projeví alespoň jako snaha o nalézání zodpovědných řešení pro tento stát a většinu jeho občanů vůči probíhajícímu tyátru na naší politické "scenérii".
MAĎARSKO V BRUSELU NARAZILO:
23. 1. 2011
ČTK│ŠOK│ Pod palbu kritiky se ve Štrasburku při představování priorit maďarského předsednictví v Evropském parlamentu dostal maďarský premiér Viktor Orbán. Důvodem někdy i tvrdých slov od europoslanců byl nový a kontroverze vzbuzující mediální zákon, který podle některých oponentů povede v Maďarsku k cenzuře. Část poslanců nicméně ocenila prohlášení, že normu je možné upravit, což ministerský předseda zopakoval.
22. 1. 2011 / Stanislav Křeček
Hysterii, která se rozpoutala na stránkách Britských listů (ale i na mé mailové adrese) 18. 1. 2011, by člověk ve slušné společnosti opravdu pohledal: na dopis občana, který před dvěma lety nezaplatil za dvouměsíční dodávku plynu, a nyní se diví, že je dluh na něm vymáhán, nepravdivě tvrdí, že před touto "popravou" nebyl "varován", z čehož usuzuje, že Česko se změnilo na Čechistát a rejdiště Pizarrových conquistadorů, jsem mu odpověděl, že lidé své dluhy platit musí a problém s jeho dluhem jsou pro posouzení charakteru České republiky poněkud nepřiměřené.
22. 1. 2011 / Milan Kozelka
Po celé Stromovce hoří ohně, kolem
nich posedávají a postávají tisíce
bezdomovců. Každý den přicházejí
další a další, stejná situace je i v
ostatních velkých pražských parcích.
ODS je vysmátá, TOP 09 si spokojeně
mne ruce, Věci veřejné mění svůj
název na Věci soukromé. ČSSD
se od problému distancuje, Zelení
bojují za záchranu velryb. KDU-ČSL je
v rekonvalescenci, komunisti se
rozvalují v kancelářích, pojídají buřty
s cibulí a drží huby. Spolek přátel
šňupacího tabáku pořádá třídenní
konferenci na téma Problém je
problémem jen tehdy, je-li řešitelný.
23. 1. 2011
Způsob, jímž lidé freneticky komunikují na webu prostřednictvím twitteru a facebooku, lze považovat za formu moderního šílenství, konstatovala čelná americká socioložka.
"Chování, které se stalo typické, možná stále ještě vyjadřuje problémy, kvůli nimž jsme ho kdysi považovali za patologické," píše Sherry Turkle, profesorka z MIT ve své nové knize Alone Together (Společně sami), která útočí na informační éru.
POZVÁNKA
23. 1. 2011
Galerie NTK uvádí výstavu
PBBK80
(Praha/Brno/Bratislava/Kolín nad Rýnem - 80. léta)
Práce na papíře ze sbírek Karla Tutsche, Petra Vrány a další díla.
22. 1. 2011 / Přemysl Mýša Pergler
Dosud jsme opakovaně odkládali nebo improvizovali přípravu strategií a reforem - viz například zdravotnictví, důchody, korupce, životní prostředí, doprava, energetika a půl tuctu dalších. Je proto potěšitelné, že se konečně odhodláváme k přípravě některých z nich. Je méně potěšitelné, že náš postup přípravy je improvizací, která v podobných případech většinou selhává. Zahraniční i domácí zkušenosti v posledních létech vedou spíše k přístupu, jemuž se začalo poněkud nadneseně říkat "systémový" nebo "demokratický".
CHANNEL FOUR TV:
21. 1. 2011 / Jan Čulík
Výrok z nového satiricko-publicistického pořadu Ten O'Clock Live britské komerční kulturní televizní stanice Channel Four, který se vysílal poprvé ve čtvrtek ve 22 hodin.
Mimo jiné se pořad zabýval otázkou, proč musejí bankéří dostávat milionové prémie, když způsobili kolaps ekonomiky, že je dost podivné, když Arabové v Tunisku demonstrují, a nekřičí na demonstracích "Pryč s americkým satanem!", ale "Chceme svobodu a demokracii" - jaksi to (poznamenal pořad ironicky) ničí naši stereotypní představu "typického muslima".
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
7. 1. 2011
V prosinci 2010 přispělo finančně na Britské listy 253 osob celkovou částkou 92 969,45 Kč. Příjem z reklamy byl 11 570 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.12. 2010 částku 77 014,72 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní