"Té lípy se nevzdám", aneb zažité poměry v českém školství

24. 1. 2011

Rád bych prostřednictvím tohoto článku zareagoval na článek pana Miroslava Čapka, který velice výstižně popsal situaci v našem školství a motivoval mě tak, k napsání následujících řádek. Prvně bych chtěl říci, že s ním maximálně souhlasím. Shodou okolností mám také co dočinění se zeměpisem, ačkoliv zatím studuji (4. ročník gymnázia). Zeměpis spolu s biologií jsem si zvolil i jako maturitní předměty, a proto chodím i na rozšířené hodiny-semináře z obou předmětů. Musím říct, že jsem velice zklamán úrovní vyučování obou těchto předmětů, ačkoliv se každý "vyučuje" zcela jinak, píše středoškolák, který chce odmaturovat, a tak nás požádal, abychom uvedli pouze jeho iniciály, H.Š.

Myslím, že absolutně nemůže být k podivu úroveň českého školství, ať už se jedná o základní, střední či vysokoškolské. Metoda vyučování na našich školách je opravdu otřesná. Je sice možné, že jsem měl zatím jen pouhou smůlu na školy, ale jak moje bývalá základní škola, či nyní gymnázium, kde studuji, podle mě není nijakou "špatnou" výjimkou v úrovni výuky. V neděli jsem pozorně sledoval (ostatně jako každý týden) pořad Otázky Václava Moravce a musím říct, že mě mimořádně oslovil. V pořadu vystupoval pan profesor Rudolf Haňka, který učí na University of Cambridge ve Velké Británii. Každé jeho slovo, jako by mi mluvilo z duše. Nyní, když se rozhoduji spolu se svými spolužáky, kam se přihlásit na vysokou školu, tak pozoruji (stejně jako pan profesor) jeden velice zajímavý trend. Téměř každý si dává přihlášku na ,,pajdu" jen jako záchranu (to kdyby ostatní varianty nevyšly). Samozřejmě, že pro absolventa z gymplu je velice snadné napsat přijímačky, ať už jde na učitelství chemie, zeměpisu nebo čehokoliv jiného. Takže se nakonec stane, že na pedagogické fakulty jdou hlavně ti, co tam jít nechtějí. Samozřejmě, že je lepší chodit na vysokou (byť mě to vůbec nebaví), než někde pracovat. Ovšem smutné je, že tahle situace panuje právě v tomhle segmentu, jehož absolventi později budou ovlivňovat možná i tisíce dětí, až budou učit.

Nejhorší situace co se týče výuky je (alespoň na naší škole) v biologii. Hodina probíhá tak, že pan učitel přijde, sedne si na lavici, otevře skripta, která všichni (povinně) musíme mít a přečte nám jednu kapitolu. Nic více. Každý měsíc si napíšeme test. To je jediné, co se na našich hodinách děje. Přitom právě biologie je velice zajímavý předmět, se kterým se setkáváme dnes a denně i v běžném životě. Jak může někoho TOHLE bavit? Než jsem tento zaběhlý systém pochopil, dostával jsem v prvním ročníku špatné známky. Dnes již vím, že si nemusím nic psát, nemusím nic poslouchat ... vše je ve skriptech. Když má člověk dobrou paměť, stačí si to dvakrát ráno přečíst cestou do školy a jednička je na světě. Nikdo se nemůže divit, že je úroveň českého školství tak mizerná, dokud tohle bude trpěno...

Dnes a denně pozoruji na mé škole, jak způsob výuky naprosto nevyhovuje potřebám současného světa. Dovolím si pro příklad opět sáhnout za hranice a opět do Británie. Je úplně jedno, jestli zvolím Cambridge nebo Oxford. Já osobně si představuji, jako ideální způsob výuky takový jaký je na těchto univerzitách a to i v našem středoškolském segmentu. Velice se mi líbí způsob studia v podobě diskuse s profesory, psaní vlastních esejí s VLASTNÍMI!!! názory, a také neustálé nucení k myšlení. Myslím si, že právě péče o rozvoj studentova myšlení by měla být hlavní snahou pedagogů v jakémkoliv stupni vzdělání. Naprosto nechápu, proč se každý rok (marně) snažíme probrat tři učebnice matematiky, když se ve čtvrtém ročníku ukáže, že stejně polovina toho je naprosto zbytečná. Nebylo by mnohem lepší zařadit do výuky například finanční matematiku?

Po přečtení knihy Bohatý táta, chudý táta od R. Kiyosakiho -jsem si naplno uvědomil jak je náš školský systém a vůbec nahlížení k životním prioritám špatné. Je přeci zcela absurdní, abychom byli ve škole nuceni umět kvanta vzorců, například z analytické geometrie, když ji v životě téměř nikdy nevyužijeme. Ovšem to, že i ve čtvrtém ročníku gymnázia se najdou tací, co si nedokážou ani spočítat procentuální absenci v hodinách, to mi přijde k pláči.

Co teprve, až si budou chtít spočítat daně, nebo výplatu? Tady jim vzorce z analytické geometrie nepomůžou... Rozhodně myslím, že by se nemělo tolik lpít na množství probrané látky. Samozřejmě, že na gymnáziu by se toho mělo naučit nejvíce, ale i tam chodí "jen" lidi, kteří zapomínají. Proto by mělo dojít k nějaké rozumné selekci a vybrat některá témata, která se škrtnou. Velice mi taktéž vadí odpověď na otázku: ,,Proč se tohle učíme?" ve stylu: ,,Protože jste na gymnáziu." Proč raději nemůžeme diskutovat na nějaké téma, což by bylo jistě přínosnější?

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 24.1. 2011