Británie má nového premiéra

11. 5. 2010

Je jím konzervativec David Cameron. V projevu před sídlem britského premiéra v Downing Street, který pronesl spatra, Cameron pochválil svého předchůdce a uvedl, že za vlády Labouristické strany se stala Británie tolerantnější a otevřenější společností.

Řekl doslova: "Ve srovnání s dobou před deseti lety je tato země otevřenější doma a slitovnější v zahraničí, a to je něco, za což musíme být všichni vděčni. A jménem celé země bych chtěl vzdát poctu odcházejícímu panu premiérovi za jeho dlouhou a obětavou službu veřejnosti."

Cameron dodal, že se dohodl s liberálními demokraty na utvoření stabilní koaliční vlády. Opakovaně ve svém projevu použil slovo "obtížný" - Británie je podle něho v současnosti v obtížné situaci a musí na to reagovat reformou ústavního systému.

Cameron zdůraznil, že se jeho vláda postará o slabé a nemocné členy společnosti. Vyzval občany, aby nebrali od státu, ale naopak aby pomáhali společnosti i svým spoluobčanům.

Britští liberální demokrati:

Labouristé odmítli - na rozdíl od konzervativců - financovat školy pro chudé žáky a zrušit chudým daně

11. 5. 2010

Mluvčí strany britských Liberálních demokratů vydal toto prohlášení:

Je jasné, že Labouristická strana nikdy nebrala vážně vyhlídky na vytvoření pokrokové, reformátorské vlády s liberálními demokraty. Klíčoví členové labouristického vyjednavačského týmu budili silně dojem, že chtějí, aby vyjednáváno selhalo, a Labouristická strana se vůbec nepokusila dohodnout se o společném postupu s liberálními demokraty v otázkách, jako je spravedlivější financování škol pro nejvíce sociálně deprivované žáky a o tom, aby byly lidem s nízými příjmy zrušeny daně.

Britský premiér Gordon Brown odstoupil, tentokrát okamžitě

11. 5. 2010

Britský labouristický premiér Gordon Brown odešel v úterý večer z premiérského úřadu - na rozdíl od včerejška už nehodlá setrvat v úřadě do podzimu - a doporučil, aby se ministerským předsedou stal konzervativec David Cameron. Britští konzervativci a liberální demokraté jsou připraveni, po několika dnech jednání, utvořit novou britskou vládu.

Pád Berlína v roce 1945 byl obrovskou vlnou sexuálního násilí

11. 5. 2010

Čtenáři namítají, jak víme, že ruští vojáci znásilňovali ženy. Jde o skutečnost dávno a notoricky známou, potvrzenou četnými publikacemi a interviewy s postiženými ženami. V odkazech pod článkem Fabiana Golga je mj. tato recenze. Vzhledem k tomu, že si jí někteří čtenáři zřejmě nejsou schopni všimnout, publikujeme tento text z června r. 2002 znovu.

V nové knize The Fall of Berlin 1945 (Pád Berlína 1945) (Viking, 490 str., 29.95 dolarů) líčí britský historik Antony Beevor dramatické týdny ukončení druhé světové války jako "příběh plný krveprolévání, hrdinství a zbabělství, loajality a zrady, který byl už mnohokrát vyprávěn z vojenského a politického hlediska, z pohledu Velkých Dějin." Jenže nová kniha Antony Beevora obsahuje kromě tradičního líčení těchto událostí i něco podstatně nového. Jak na to poukázal recenzent deníku Washington Post, autor silně využívá dobových interview, deníků a dosud nepublikovaných osobních svědectví. Popisuje hrůzné násilí, spáchané v Berlíně na civilistech. Jeho pachateli byla převážně, nikoliv však výlučně, Rudá armáda. Hlavním námětem knihy The Fall of Berlin 1945 je sexuální násilí.

"Vraťte se do Brazílie, Fabiano Golgo"

11. 5. 2010 / Jan Čulík

"Vraťte se do Brazílie - tam ty vaše sračky možná bude i někdo číst a děkovat Vám za ně," píše čtenář Pavel Blaheta. Není to jediná, hodně politováníhodná reakce.

Nelze než konstatovat, že úroveň demokratické tolerance a respektování nejen jiných názorů, ale v tomto případě čistých fakt, je u některých čtenářů zatraceně nízká. Zvlášť ostudné je skandalizovat autora, který publikuje fakta či názory, s nimiž nesouhlasím, jako někoho nemorálního či nečestného.

Jaký je rozdíl mezi pravicovými komsomolci na fórech IDnes či Lidovek a některými čtenáři Britských listů, kteří se chovají úplně stejně bigotně. Jaký je rozdíl mezi Mádlem a Issovou, kteří pohrdají staršími lidmi, protože podle nich s nimi nezastávají jejich politické názory, a čtenáři, kteří posílají Fabiana Golga "zpět do Brazílie", anebo obviňují Borise Cveka z údajného "morálního úpadku"? A to jen proto, že poukázali na nesporná a dávno známá a prokázaná historická fakta?

Chtějí se tedy v České republice opájet ideologickými nesmysly nejen někteří "pravičáci", ale i někteří "levičáci"? Není rozumnější vnímat skutečnost nepředpojatě a nedělat z ní ideologický mariáš, kde se snaží jedna strana nesmyslně emocionálně zkreslenými fakty přetrumfnout druhou?

Srbská vláda potvrdila existenci hromadného hrobu osob zavražděných Miloševičovým režimem

11. 5. 2010

Srbská vláda v pondělí potvrdila, že byl objeven hromadný hrob, obsahující 250 mrtvol etnických Albánců, které vyvraždili v Kosovu příslušníci Miloševičova srbského režimu.

Srbský prokurátor pro válečné zločiny Vladimir Vukčevič uvedl, že hrob byl objeven ve vesnici Rudnica, několik kilometrů od severní hranice Kosova. Mrtvoly byly pohřbeny pod budovou a pod parkovištěm.

John Reid: "Ať si labouristé proboha nerozhněvají voliče!"

11. 5. 2010 / Jan Čulík

V právě probíhajících - velmi dramatických - debatách v britských médiích, doprovázejících snahy tři britských politických stran vyjednat koaliční uspořádání nové vlády, mě zaujal televizní rozhovor s bývalým labouristickým poslancem a bývalým labouristickým ministrem vnitra, Skotem Johnem Reidem. Poté totiž, co jednání liberálních demokratů s konzervativci neskončilo koaliční dohodou, začali liberální demokraté jednat i s labouristy. Přitom největší množství poslaneckých křesel získali v parlamentě právě konzervativci, labouristé byli až druzí a liberální demokraté třetí.

Z hlediska české politiky pro mě zajímavé varoval John Reid v televizi svou mateřskou Labouristickou stranu, aby se nepokoušela utvořit vládní koalici s liberálními demokraty. Byla by to "koalice poražených". Voliči podle Reida dali Labouristické straně její volební porážkou jasně najevo, že už ji nechtějí ve vládě. Jestliže se bude Labouristická strana navzdory svému voličskému debaklu bude přesto cpát do vlády, může tím rozhněvat britské voliče natolik, že se voličsky zdiskredituje na generace, varoval v televizi Reid.

V Česku se něco takového nemůže stát, že...? Nebo ano?

Sovětská vojska a české "osvobození"

Stalin poslal vojáky Československo kolonizovat, nikoliv ho osvobodit

11. 5. 2010 / Fabiano Golgo

Tolik čtenářů Britských listů si stěžovalo na to, jak Česká televize pojednala o pompézní vojenské přehlídce v Moskvě na Den vítězství. Údajně chyběl vysílání České televize respekt anebo neukázala významnou roli sovětských vojáků při osvobozování Československa. Tito lidé chtějí mít pocit jako v minulosti, kdy sledovali takovéto oslavy s respektem, který jim byl vštěpován (nebo vnucen) jejich velkými sovětskými bratry, kteří tahali za loutky v místní politice a naplnili život v Československu sovětskými zvyklostmi.

An English version of this article is in

Ideologické klapky na očích jsou nebezpečné

11. 5. 2010 / Jan Čulík

ať jsou "pravicové", nebo "levicové". Jsem upřímně řečeno překvapen čtenářskými reakcemi na příspěvek Borise Cveka, které zpochybňují historická fakta. Je pravda, že Sovětský svaz přispěl k porážce německého nacismu obrovskou měrou a že v Rusku zahynuly miliony lidí. Je zároveň také pravda, že souboj mezi Hitlerem a Stalinem byl soubojem dvou diktatur, které používaly velmi podobné metody. Imperiální, středověký Sovětský svaz pak učinil Československo svou kolonií na dalších čtyřicet let. Je nespornou skutečností, že československý stát po září r. 1938 a pak znovu v letech 1945-1948 vykazoval fašistoidní tendence, a zřejmě i proto se tak rychle mohl proměnit v komunistickou diktaturu. Je nesporný fakt, že sovětští vojáci na jaře 1945 po milionech znásilňovali v osvobozených zemích všechny ženy, které našli, a to nejen Němky, ale třeba i Rusky a Ukrajinky, které byly v Německu na nucených pracích.

Nechápu, proč by si chtěl někdo tyto nesporné skutečnosti zakrývat.

Není možno měnit fakta jen proto, že se nám to nějak emocionálně či ideologicky hodí do krámu.

Logický rozpor

11. 5. 2010 / Martin Škabraha

Glosa Borise Cveka o tom, že nelze žít s komunisty zkreslenou verzí historie" obsahuje logický rozpor. Na jedné straně odmítá perspektivu pamětníků jako zaujatou a proti ní staví perspektivu (kritické) historie (jako vědy). Jenže právě tuto perspektivu opouští v pointě svého příspěvku, když píše: "Účast Britů, Němců, Američanů a Francouzů na těchto oslavách chápu jako uzavření studené války a snahu o to najít s Moskvou novou úroveň vztahů. Čech, Polák, Slovák, Rumun atd. však účastí na takové oslavě jen pošlapává a retušuje svou historii, možná ze strachu o dodávky plynu..."

Jsou životy padlých sovětských vojáků bezcenné?

11. 5. 2010

Je také nespornou skutečností, že při osvobozování či ,jak jsem se dnes dozvěděl, kolonizování tehdejšího ČSR padlo desetitisíce (údajně až 120 tisíc) rudoarmějců (neporovnatelné s počtem padlých Američanů) a ,že ve svobodných volbách r.1946 po zkušenosti s Mnichovem nesporně vyhráli komunisté.Také historická fakta.Dnes mi to ale připadá, jako by životy sovětských vojáků byly ve srovnání s těmi americkými bezcenné, píše čtenář S. Štorch.

Velkou vlasteneckou válku vyhrály miliony obyčejných lidí

11. 5. 2010

Velkou vlasteneckou válku nevyhrál Stalin. Vyhrály ji miliony známých či neznámých hrdinů, kteří prožili neskutečné utrpení nebo položili svoje životy. Přehlídku konanou u příležitosti oslav osvobození vnímá většina občanů býv. SSSR jako důstojnou vzpomínku na prožité utrpení a uctění památky desítek miliónů obětí. Proto je naprosto nesmyslné a z lidského hlediska ubohé, tento akt takto komentovat, píše Vojtěch Malina.

Jinak historická poznámka. U materiálu dodaného pro potřeby Rudé armády, činil podíl spojenci dovezeného materiálu cca 15%. Je to značné množství, které jistě pomohlo zkrátit válku, ale není to objemově rozhodující množství pro vítězné ukončení války. Tento údaj si můžete ověřit prostudováním literatury od zahraničních i domácích autorů(včetně autorů z USA a VB), kteří ve svých knihách dokumentují potíže spojené s dopravou tohoto materiálu.

V ČT se zase uráželo Rusko

11. 5. 2010

Zajímalo by mě, kdo konkrétně v ČT určil, anebo dopustil, že připomínka 65 let od konce 2.sv. v. prostřednictvím oficiálního memoriálního aktu s mezinárodní účastí, takto přehlídky na Rudém náměstí v Moskvě, místo aby ze strany moderátora a "komentátorů" byla spíše mlčenlivá, uctivá, prostě lidská a pietní, jak si po právu, minimálně z hlediska prosté slušnosti, zaslouží, bude jako ve většině jiných předchozích "nezávislých", ale bohužel podobně tendenčních, neobjektivních zpravodajských a publicistických pořadech, také povinně financovaných občany (poplatky ČT), naprosto zjevně propagandisticky zneužita k prosazování negativních konstruktů -- názorů a nálad proti Rusku? ptá se Alena Vránová.

Mám rád, když lidé blbnou nakvadrát

11. 5. 2010 / Jiří Jírovec

Tak se mi ulevilo. O Němcích se povídaly nepěkné věci, třeba že chtěli kolonie jako Británie a nebo Francie, neměli rádi Čechy, Slovany vůbec a ještě méně Židy. O Rusech se taky mluvilo dost ošklivě, ale ty dva národy nebyly Stalin, Hitler, nacisti a nebo komunisti. Ostatně Češi rovněž nebyli jeden třetí odbojník vedle druhého.

VV - Výzva veřejnosti

11. 5. 2010 / Štěpán Steiger

Dělnická strana sociální spravedlnosti sice tvrdí, že Věci veřejné si myšlenku vypůjčily od ní (kupodivu, u této strany nevzbudily hlídky zvláštní pozornost).

Pokud by to byla pravda, musel by už tento fakt budit oprávněně podezření. Ale ať je nápad odkudkoliv, hlídky VV musejí vyvolávat víc než pouhé podezření. <úp>

První zpráva o nich mně - pamětníkovi - připomněla leta třicáta s obrázky a titulky o "pořádkových silách" NSDAP v Německu. Také SA začínaly, pokud se nemýlím, bez legálního oprávnění (slabá výmarská demokracie to přehlížela). Druhá vzpomínka - úsměvnější -: pomocníci VB. Jejich pomoc ovšem byla tak matná, že patrně sotvakdo si je dnes připomene.

Malé srovnání

11. 5. 2010 / Petr Wagner

Je zvláštní jak zacházíme s vlastní historií. Jak máme problém jí prostě vidět tak jak byla bez zbytečných adjektiv a "vysvětlování". Jen se podívejme třeba do Vídně. Náš soused nemá problém mít ve středu města velkolepý památník osvobození Vídně Rudou armádou. Obrovská zakomponovaná socha rudoarmejce má pozlacenou přílbu a štít. Na něm srp, kladivo a pěticípou hvězdu - ne symbol pentagramu, ale znak Sovětského svazu. Součástí je i Stalinův rozkaz k osvobození Vídně. Po vyhlášení neutrality v roce 1955 odešla cizí vojska a Rakušané o tomto dni mluví jako o konci okupace - vojsky Rudé armády, Spojených států amerických, Velké Británie a Francie. Komentovat vojenskou přehlídku na Rudém náměstí nebudu. Cítil bych se asi stejně jako bych znásilněné říkal, že je nesmysl aby byla smutná. Moje kompetence a osobní prožitek by byl asi na stejné úrovni. Sovětský svaz vyhrál druhou světovou válku. Nikoliv náhodou, ale prostě proto, že byl schopen shromáždit větší síly a prostředky než Hitler i s celou obsazenou Evropou. Náhodou lze snad vyhrát bitvu, ne válku. Netuším proč s tímto prostým faktem mají někteří problém a cítí potřebu ho nějak oslabit, či komentovat. Ostatně se zdá, že to je jen a pouze český obyčej. Jinde v Evropě s tím problém nemají.

Jak ušetřit: Věděli jste?

11. 5. 2010

• Že snížite-li termostat na svém ústředním topení doma o 1 stupeň, ušetříte ročně cca 2000 Kč?
• Že když si v konvici na čaj uvaříte vodu jen na jeden hrnek a ne celou konvici vody, ušetříte ročně cca 1000 Kč?
• Že když budete úplně vypínat televizi i další elektronické přístroje a nenechávat je v pohotovostním modu, ušetříte ročně cca 1100 Kč?

Informace jsou z letáku firmy Scottish Gas, skotských plynáren, distribuovaného do skotských domácností.

ODS = živá voda!(?)

11. 5. 2010 / Jiří Baťa

Nevím, z čího pera jsou ty velkorysé plány ODS, které nám jsou prezentovány v propagandistickém plátku ODS s názvem "JASNĚ", ale podle konstatování pana Nečase je či by to mělo být všechno jasné! Tedy abychom si rozuměli, jasné je podle něho všechno špatné, co předkládá a hodlá učinit ČSSD po volbách. A také je mu jasné, že jedině on a ODS může tuto republiku spasit. ODS = živá voda!

Politik by měl být zodpovědný hlavně svým voličům, nikoliv mocenským zájmům

11. 5. 2010 / Daniel Veselý

Reakce na článek pana Marčíka "Politik má právo činit rozhodnutí proti přání veřejnosti".

Uvědomuji si, že titul článku je tak trochu oxymoron, protože si nedokážu představit, že by někoho, kdo vstoupí do politiky nakonec nesemlely komunální nebo vyšší mocenské zájmy. Také se mimochodem domnívám, že u nás neexistují skutečné levicové strany, neb jak ČSSD, tak KSČM vykazují maligní symptomy pravicových partají -- korupci, lobbing, klientelismus, elitářství a konečně i obecnou ignoraci voličstva. U nás dle mého soudu neexistuje opravdová levice -- myšleno na politické úrovni.

Máme my Češi špatnou národní mentalitu?

11. 5. 2010

Až zemřou zbývající pamětníci, dochovanou dokumentaci budou mít pod kontrolou vládnoucí mafie, které ji svěří svým institucím. Dříve to byly ústavy Marxismu-leninismu, nyní Ústav pro výzkum totalitních režimů, píše Jiří Košek.

Historici, novináři a média byli vždy pod tlakem vládnoucí vrstvy, záleží však na tom, v jaké míře a počtu se mu podvolí.

Ochotu přizpůsobit své názory, hodnocení dějin, dokonce umění a kultury, potřebám vládnoucí politické mafie, považuji u historiků a novinářů za obzvláště odpornou vlastnost.

Václave Klausi, stát by podle vás neměl podporovat rození dětí?

11. 5. 2010

Otevřený dopis prezidentu Václavu Klausovi ke Dni matek 2010

Pane prezidente Václave Klausi,

jste pevných a neměnných zásad, proto jsem v kontextu Vašich předcházejících výroků směřovaných k problematice státního rozpočtu ani neočekávala, že podepíšete rozhodnutí Poslanecké sněmovny PČR vrátit výši peněžité pomoci v mateřství na loňskou úroveň, píše Rút Kolínská.

Stáří "není sexy"

11. 5. 2010

Stáří není pro ty mladší "sexy". Tak to prostě je, míní čtenářka Lucie Divišová.

Lawrence Lessing: Svobodná kultura

11. 5. 2010 / Lawrence Lessing

Kultura je svobodná, pokud má veřejnost možnost volně nakládat s kreativním obsahem jako jsou knihy, hudba, filmy nebo výtvarné umění, přetvářet ho a šířit.

"V knize Free Culture (česky Svobodná kultura) se Lawrence Lessing, nyní profesor práva na Harvard Law School, zabývá udržitelností stávající podoby práva duševního vlastnictví v době poznamenané nástupem internetu. Autorský zákon nebyl podle něj vytvořený pro situaci, v níž technologie umožnují hromadné kopírování, stahování a sdílení obsahu, a proto jeho nynější úprava vyžaduje změnu. Lessig zkoumá historický vývoj omezování kreativity prostřednictvím autorských zákonů a rozlišuje několik druhů aktivit, které se dnes označují souhrnně jako pirátství. Poukazuje také na to, že místo opatření ve prospěch etablovaných mediálních korporací je potřeba důsledně zvážit příležitosti i hrozby nových technologií, aby se veřejnosti zbytečně neomezoval přístup ke kreativnímu obsahu a tím nebrzdil rozvoj kultury. V závěru navrhuje jednoduchou alternativu k současnému systému, která je založená na oficiální registraci a prodlužování autorské ochrany."

Nekomerční otevřený překlad do češtiny probíhal v období květen 2007 až duben 2010. V červnu 2007 ho zaštítil Root.cz a věnoval mu pracovní wiki, kde nyní najdete HTML verzi knihy. "Na překladu se podílela dlouhá řada lidí, kterým patří velký dík za korektury, opravy, diskuse, formátování atp. Mimo jiných to jsou Ondřej Sláma, Seeker, Zdeněk Farana, Ondřej Bílek, Hynek Fabian, Petr Vysloužil, Radek Semrád, Martin Doucha, Dominik Opatrný, Miro, Jakub Vrána, Michaela Tetřevová, M. Chvalina, BLECH, francesco3, Radim, troolix, sirius, jezovec, Beret, HajdaM, uiii, pedro, lyon; poděkování patří i početné skupině anonymních přispěvatelů. A samozřejmě poděkování Root.cz, zejména šéfredaktoru Petru Krčmářovi, za podporu v průběhu projektu", říká Adam Hazdra na serveru, který je této knize věnován.

Britské listy využívají možnosti, dané licencí Creative commons Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně 2.0 (dostupná i v češtině), která umožňuje její kopírování a úpravy (včetně překladu), pokud se nejedná o komerční využití a pokud je uveden autor. Zveřejňujeme na pokračování toto dílo, vysvětlující klíčové myšlenky mezinárodního hnutí Creative Commons i pro ty čtenáře, kteří nečtou root.cz či by knihu jinde obtížně hledali. │RED

Mezinárodní burzy reagovaly pozitivně na sanační balík Evropské unie

10. 5. 2010

Mezinárodní finanční trhy přijaly pozitivně obří ozdravný balík Evropské unie v hodnotě 750 miliard euro. Došlo k nejvyššímu růstu. Evropští ministři financí, ústřední bankéři a Mezinárodní měnový fond se o víkendu během jedenáctihodinového jednání dohodli na největším ozdravném balíku pro země v eurozóně od kolapsu banky Lehman Brothers r. 2008. Německá kancléřka Angela Merkelová řekl v pondělí, že dohoda dokazuje, že se "Evropa dokáže sjednotit na obranu naší společné měny proti útokům."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Finanční balík EU zachrání euro, k odstranění dluhu a obnově růstu nepřispěje

11. 5. 2010

Miliardy eur vynaložených Bruselem na zastavení finanční paniky zmrazily v pondělí pokles eura a vyslaly po mnoha týdnech přešlapování na místě trhům jasný signál o tom, že existuje politická vůle bránit projekt společné měny. Finanční injekce však zřejmě nepostačí k napravení dysfunkcí v samotném jádru měnové unie: Vlády dosud mohou nekontrolovaně utrácet a výsledek přitom dopadne i na jejich partnery.

Britský premiér Gordon Brown odstoupí

10. 5. 2010

Labouristický premiér Gordon Brown oznámil v pondělí v podvečer, že odstoupí z funkce šéfa Labouristické strany. Do podzimního stranického sjezdu by měli mít labouristé nového šéfa. Zároveň Gordon Brown uvedl, že po čtvrtečních nerozhodných parlamentních volbách zahájila třetí britská politická strana Liberálních demokratů oficiálně vyjednávání o možném utvoření koaliční vlády i s labouristy. S konzervativci vyjednávají o utvoření vlády liberálné demokraté už od víkendu.

Ve čtvrtečních parlamentních volbách získali konzervativci 306 křesel, labouristé 258 křesel a liberální demokraté 57 křesel. Majoritní vláda musí mít podporu 326 poslanců v parlamentě. Labouristé by byli schopni utvořit vládu s liberálními demokraty pouze za pomoci celé řady menších stran a nezávislých kandidátů, takže koalice s nimi vypadá dost nepravděpodobná. Labouristé však liberálním demokratům navrhují reformu většinového volebního systému v proporční, jaký existuje všude jinde v Evropě; konzervativci tak daleko nezašli a argumentují, že parlament by volební reformu neschválil. Jednání pokračují.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Bohatí nemohou žít v ožebračené společnosti

10. 5. 2010 / Boris Cvek

Nad nedělními značně odbornými a nesrozumitelnými Otázkami V. Moravce, v nichž se stále hovořilo o číslech, rozpočtu, ekonomice, nezaměstnanosti, mně napadlo, že všichni zúčastnění (Pilip, Janota, Zelený i šéf největší odborové centrály) vlastně hájí požadavky středních až vyšších vrstev.

Nelze žít s komunisty zkreslenou verzí historie

10. 5. 2010 / Boris Cvek

Milý pane Kalábe,

mnoho lidí reagovalo na mou noticku a Vy jste jediný, na kterého budu reagovat. Jste o tři roky mladší než můj otec (Dušan Cvek, 8. června 1926) a mohu Vás ujistit o tom, že o druhé světové válce u nás, o pobytu Rudé armády zde atd. znám leccos z vyprávění (a nejen mého otce). Váš názor je jeden z mnoha a je jako názor všech, kteří něco přímo prožili v dané době, zaujatý. Nepochybuji o tom, že většina Čechů Sověty vítala, o čemž svědčí i to, že v roce 1946 v Čechách vyhráli volby komunisté. Nepochybuji ani o tom, že nacisté chtěli český národ vyhladit a že jsme porážce Třetí říše vděčni za svou existenci. Když se však řekne "A", mělo by se říci i "B". Mělo by se mluvit o uměle vyvolaných hladomorech na Ukrajině (víc obětí nhež celý holokaust), o stalinských stěhováních národů, o gulazích a o 40 letech zotročení mnoha evropských národů sovětským režimem.

Brněnští muslimové vyjadřují zármutek nad smrti ombudsmana Otakara Motejla

10. 5. 2010

Jménem Libertas Independent Agency o.s., sdružující brněnské muslimy a přátele muslimských národů, vyjadřujeme upřímnou soustrast rodině pana Otakara Motejla. Prosíme Boha, aby ulehčil pozůstalým jejich bolest nad smrti jejich milovaného a pomohl jim překonat jeho ztrátu.

Češi, Němci, nacisté, zabíjení a válka

9. 5. 2010 / Stanislav A. Hošek

Jak tak pozoruji, pan Dvořák si zvolil špatný pseudonym, když začal psát pod jménem Nevařil. Rozvíří svými články vůči němu vždy ostře odmítavou debatu. Mají však jeden obrovský klad, který postrádám u současné publicistiky. Každý jeho písemný projev je nejen stranící, a dokonce tak zřetelně, že každý čtenář lehce pochopí, jaká je autorova pozice ve všelidském světě. Ale především se vědomě nevydává za to, čím ani nemůže být, totiž za názor jedině pravdivý, ba dokonce jakýsi nadlidsky objektivní.

Člověčí příběh Vojtěcha Filipa aneb čtení nejen pro komunisty

10. 5. 2010 / Daniel Strož

Kniha Vojtěcha Filipa s názvem "Umím žít i jinak" je jednou z těch, o kterých se říká, že je čtenář přečte na jediný zátah. Nebo že se od knihy odtrhne teprve až na poslední stránce. Pětapadesátiletý předseda Komunistické strany Čech a Moravy se tu vyhýbá veškerým propagandistickým frázím a s velkou porcí otevřenosti vypovídá o svém dosavadním osobním životě.

"Objevení" Janáčkova Broučka v opeře v Glasgow

10. 5. 2010

Před nedávnem jsem viděl interview s Janem Čulíkem v pořadu Před půlnocí a velice mě zaujala vzpomínka na 80. léta o pronikání české kultury na Britské ostrovy, píše Tomáš Tauber. V souvislosti s tím bych se chtěl zeptat, zda Jan Čulík tento rok zaznamenal nárůst popularity Janáčkovy tvorby. Kromě Výletů pana Broučka uvedla Scottish Opera ještě Káťu Kabanovou, před nedávnem Edinburgh Studio Opera hrála Příběhy lišky Bystroušky. Není to ale jen Skotsko, The Royal Opera House v Londýně také měla v repertoáru Příběhy lišky Bystroušky, English National Opera odehrála Káťu Kabanovou a oznámila Věc Makropulos na příští sezonu. A mohl bych pokračovat...

O rostoucím zájmu o Janáčkovy opery dokonce psali v Heraldu.

Jít nebo nejít volit? A komu dát hlas?

10. 5. 2010 / Petr Kužvart

Víme všichni velmi dobře, jaké jsou slabiny parlamentních i těch dalších voleb. Jejich pravidla jsou nastavena tak, aby byly pouze podporou neměnnosti nynějších zavrženíhodných společenských pořádků. Od voleb nelze čekat žádnou nápravu. Dost by znamenalo, pokud by nová politická reprezentace jenom zamezila dalším škodám a nevratným procesům, jež soustavně a promyšleně prosazují různé politické partaje a nátlakové skupiny. Je nutno zastavit proces destrukce veřejných služeb, jejich zesoukromění a rozprodej, zašantročení veřejného majetku, sloužícího všem. Jeho navrácení je totiž poté už téměř nemožné! Právě na tom staví zdejší neoliberální ekonomové a jejich političtí reprezentanti svou taktiku.

Magistrát, soudy a detektivové

10. 5. 2010 / Stanislav Křeček

Hodlám se v tomto článku zabývat činností pražského magistrátu, který si najímá soukromou detektivní kancelář, aby mu obstarala informace o občanech, v tomto případě o nájemcích bytů, které pražský magistrát spravuje. A aby bylo hned na počátku jasné, aby mi to nemuseli moji četní „příznivci“, projevující až hysterický nesouhlas se vším, co o bydlení zde napíši, připomínat, prohlašuji rovnou:

• Souhlasím s tím, že pronajímatel má právo mít přiměřené informace o tom, co se v jeho domě děje, jak se zde chovají nájemci bytů.
• Uznávám, že uzavírání nájemních smluv na dobu určitou je vhodnou ochranou pronajímatele proti neřádným nájemcům, pokud ovšem po uplynutí času má řádný nájemce právo na opakování doby nájmu za stejných podmínek, tedy na jeho přiměřené prodloužení.

Topografie teroru v Berlíně

10. 5. 2010 / Richard Seemann

Německý spolkový prezident Horst Köhler a berlínský vrchní starosta Klaus Wowereit otevřeli dokumentační centrum nacionálního socialismu nazvaného "Topografie teroru". "Po prvé po 65 letech od konce druhé světové války bylo tak v Německu přímo na místě činu proti lidskosti otevřeno ústřední muzeum. Žádné jiné místo nebylo tak spojeno se zločiny nacionálního socialismu," konstatoval ve svém projevu Köhler. Stalo se tak po 17 letech, kdy byly zahájeny práce na tomto projektu, jehož smyslem je ukázat, že po zkušenostech s nacistickými zločiny není svoboda, lidská důstojnost, tolerance a demokracie samozřejmostí. Podle nejvyššího představitele Německa musí být současně zachována historická odpovědnost země za tuto éru. Jeho projevu předcházelo interview spolkové kancléřky Angely Merkelové k výročí konce války. Varovala v něm před nebezpečím štvaní proti cizincům. "Antisemitismus již jen v náznaku musíme potírat, protože jde o celospolečenské téma," prohlásila v rozhovoru se "Süddeutschen Zeitung".

Průvodce nerozhodného voliče pro volby 2010

10. 5. 2010 / Jindřich Kalous

Jako před každými volbami kdekoli v naší části světa, i letos jsou nejdůležitější pro další směřování společnosti ty skutečnosti a děje, o nichž se mlčí nebo jejichž hlasatelé nemají dost síly, aby je bylo slyšet.

Znak bolševiků a nechutné pocity

9. 5. 2010 / Boris Cvek

Vidím, že Britské listy se i tím, že si zrovna dnes daly do čela znak bolševiků, přihlásily k ruským oslavám konce druhé světové války. Aniž bych chtěl zpochybňovat roli stalinského SSSR (podporovaného materiálně obrovskými konvoji ze strany západních spojenců) v porážce Třetí říše, vyvolává ve mně ruská hrdost na roli v oné válce vždy nechutné pocity. Rusové by měli na prvním místě odsoudit Stalina jako zločince, oproti němuž byl Ivan Hrozný nevinné dítě.

Zneužitá Kmetíněveská výzva

8. 5. 2010 / Zdeněk Jemelík

V předvolebním rumraji se k honbě na voliče hodí úplně všecko. Desítky tisíc signatářů Kmetíněveské výzvy jsou neodolatelnou návnadou pro jejich lovce. O jejich přízeň se ucházejí obě velké politické strany. V podstatě přejaly názor ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové, která hned na začátku vystoupení kmetíněveských občanů a jejich sympatizantů vyslovila dosti odvážný námět k úvahám o budoucí právní úpravě trestněprávní odpovědnosti dětí: projevila pochopení pro myšlenku, že je na místě prolomit spodní věkovou hranici trestní odpovědnosti pro nejzávažnější trestné činy, a pro potřebnost zajištění dohledu, popřípadě izolace delikventních dětí po ukončení ochranné léčby.

Digitální materiály o české kultuře, historii, filmu a literatuře na serveru britských univerzit

7. 5. 2010

Britské university provozují nový digitální akademický zdroj informací o jednotlivých evropských zemích a kulturách. Jmenuje se Humbox (Humanities Box).

Server obsahuje čtyři videorozhovory se základními informacemi o české historii, ekonomice a literatuře:

• Rozhovor s Martinem Pilařem o české literatuře 19.století je ZDE
• Rozhovor s Martinem Myantem o české ekonomice je ZDE
• Rozhovor s Janem Čulíkem o české historii od středověku do současnosti je ZDE
• Rozhovor s Janem Čulíkem o české literatuře dvacátého století je ZDE

Celkem je na česká témata v Humboxu přes čtyřicet nejrůznějších zdrojů, od videorozhovorů, přes powerpointy až po wordové dokumenty. Odkaz je ZDE

Nejsem senior, důchodce, ani klient zdravotníků. Jsem jenom starý

7. 5. 2010 / Stanislav A. Hošek

Dlouho jsem se rozmýšlel, zda mám zveřejňovat tak subjektivní názory, jaké představuje následující text. Poučen dlouhým životem dávno už vím, že objektivita není nic jiného než odborná sumarizace mnoha subjektivit. A jelikož se v poslední době začalo i v Britských listech otvírat téma mezigeneračních vztahů, dovoluji si k takové  debatě přispět osobním stanoviskem.

Mádl, Issová, Zelenka a "deteritorializovaná kultura"

8. 5. 2010

Textové analýzy klipu od Mádla, Issové a Zelenky a jeho srovnání s klipem americké komičky Sarah Silvermanové využil Jan Čulík v sobotu 8.5. v přednášce na Manchester University v rámci konference o "deteritorializované kultuře", tedy kultuře údajně existující mimo konkrétní území (např. na internetu). Argumentoval, že pojem "deteritorializované kultury" je omylem, jehož obětí jsou lidé, užívající angličtinu. Ve skutečnosti je každá kultura přísně definována svým jazykem, který udržuje po dlouhá desetiletí místní kulturní zvyklosti a předsudky - ty se mění jen nesmírně pomalu. Každá - menší - jazyková kultura, a o české to platí stoprocentně, přijímá zvnějšku do svého prostředí z cizího kulturního materiálu jen ty prvky, které už v ní existují. Ostatní pomíjí.

Velmi vděčným materiálem pro studium tohoto procesu je právě Zelenkův klip a jeho srovnání s americkým originálem od Sarah Silvermanové.

Čulíkova přednáška je v angličtině ZDE

Vraždění v Praze

10. 5. 2010

Pro M. Daniela - co mi vadí na vzpomínkách. Letos snad poprvé byli v Plzni připomenuti lutyšští střelci, ale účast Rumunské královské armády a Polské armády, jakož i Ostravská operace se tak nějak přehlížejí. Jo, a mojeho dědečka před popravou na Smíchově zdivočelými naci mládežníky zachránili vlasovci, příslušníci ROA.

Po válce mne pak dlouho ukazoval kandelábr u hl. pošty, kam Pražané pověsili osobu německy hovořící - Švýcara od Červeného kříže. Jako protektorátní policista se tomu zdivočelému davu sám nemohl s pistolí a posledním nábojem v komoře postavit, píše Alois Benadik.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2010

2. 5. 2010

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.