Lawrence Lessing: Svobodná kultura

Lawrence Lessing: Svobodná kultura

11. 5. 2010 / Lawrence Lessing

Kultura je svobodná, pokud má veřejnost možnost volně nakládat s kreativním obsahem jako jsou knihy, hudba, filmy nebo výtvarné umění, přetvářet ho a šířit.

Adam Hazdra, Root.cz

"V knize Free Culture (česky Svobodná kultura) se Lawrence Lessing, nyní profesor práva na Harvard Law School, zabývá udržitelností stávající podoby práva duševního vlastnictví v době poznamenané nástupem internetu. Autorský zákon nebyl podle něj vytvořený pro situaci, v níž technologie umožnují hromadné kopírování, stahování a sdílení obsahu, a proto jeho nynější úprava vyžaduje změnu. Lessig zkoumá historický vývoj omezování kreativity prostřednictvím autorských zákonů a rozlišuje několik druhů aktivit, které se dnes označují souhrnně jako pirátství. Poukazuje také na to, že místo opatření ve prospěch etablovaných mediálních korporací je potřeba důsledně zvážit příležitosti i hrozby nových technologií, aby se veřejnosti zbytečně neomezoval přístup ke kreativnímu obsahu a tím nebrzdil rozvoj kultury. V závěru navrhuje jednoduchou alternativu k současnému systému, která je založená na oficiální registraci a prodlužování autorské ochrany."

Nekomerční otevřený překlad do češtiny probíhal v období květen 2007 až duben 2010. V červnu 2007 ho zaštítil Root.cz a věnoval mu pracovní wiki, kde nyní najdete HTML verzi knihy. "Na překladu se podílela dlouhá řada lidí, kterým patří velký dík za korektury, opravy, diskuse, formátování atp. Mimo jiných to jsou Ondřej Sláma, Seeker, Zdeněk Farana, Ondřej Bílek, Hynek Fabian, Petr Vysloužil, Radek Semrád, Martin Doucha, Dominik Opatrný, Miro, Jakub Vrána, Michaela Tetřevová, M. Chvalina, BLECH, francesco3, Radim, troolix, sirius, jezovec, Beret, HajdaM, uiii, pedro, lyon; poděkování patří i početné skupině anonymních přispěvatelů. A samozřejmě poděkování Root.cz, zejména šéfredaktoru Petru Krčmářovi, za podporu v průběhu projektu", říká Adam Hazdra na serveru, který je této knize věnován.

Britské listy využívají možnosti, dané licencí Creative commons Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně 2.0 (dostupná i v češtině), která umožňuje její kopírování a úpravy (včetně překladu), pokud se nejedná o komerční využití a pokud je uveden autor. Zveřejňujeme na pokračování toto dílo, vysvětlující klíčové myšlenky mezinárodního hnutí Creative Commons i pro ty čtenáře, kteří nečtou root.cz či by knihu jinde obtížně hledali. │RED

Předmluva

David Pogue, uznávaný spisovatel a autor bezpočtu odborných textů o technice a počítačích, zakončil svou recenzi mé první knihy Code: And Other Laws of Cyberspace následovně:

"Zatímco platné právo disponuje nástroji, kterými trestá provinilce, internetový software nic takového nezná. Neovlivňuje ty, kteří nejsou online (a těch, kteří jsou, je zanedbatelně málo vzhledem k celé populaci). Pokud se vám nelíbí, jak to na internetu chodí, vždy máte možnost se odpojit."1

Pogue byl skeptický k základnímu argumentu mé knihy -- totiž že software, nebo kód, chcete-li, funguje podobně jako zákon. Z jeho recenze vyznělo, že když se život ve virtuálním světě nějak zvrhne, jediným kliknutím se z něj vydělíte. Vypnete modem, vytáhnete kabel a veškerá trápení světa Internetu se vás dále netýkají.

Moc se mi to nezdá, ale možná měl pravdu. Přesto i kdyby ji tenkrát (v roce 1999) měl, situace se od té doby změnila. Svobodná kultura je knihou o problémech, které Internet způsobuje celé společnosti. Ukazuje, jak současné internetové šarvátky postihují i ty, kteří nejsou online. Dnes už není žádný vypínač, který by nás ochránil před vlivem Internetu.

Ve srovnání s mou první knihou nekladu nyní takový důraz na Internet samotný. Jde mi spíš o to ukázat, jaký vliv má na naši tradici, což je podstatnější a -- i když to fanoušci Internetu nebudou chtít uznat -- důležitější.

Tradicí myslím způsob, jakým se utváří naše kultura. Jak vysvětluji na následujících stránkách, naše společnost je založena na tradici "svobodné kultury," tedy na svobodě projevu, svobodném trhu a obchodu, svobodném podnikání, svobodné vůli a svobodných volbách.2 Svobodná kultura podporuje a ochraňuje tvůrce a inovátory jak přímo přiznáním práv duševního vlastnictví, tak i nepřímo omezováním rozsahu těchto práv, aby zajistila dalším generacím co největší svobodu a zbavila je pout minulosti. Svobodná kultura neznamená svět bez vlastnictví, stejně jako volný trh neznamená trh, kde je vše zdarma. Opakem svobodné kultury je "kultura povolení": svět, v němž člověk může tvořit pouze s povolením mocných, či s povolením tvůrců minulosti.

Kdybychom tuto změnu chápali, věřím, že bychom jí začali vzdorovat. Teď nemyslím my levičáci, nebo my pravičáci; myslím my, kteří nejsme zainteresovaní v činnosti těch kulturních odvětví, která "stvořila" dvacáté století. Pokud jste v tomto smyslu nezaujatí, můj příběh vás znepokojí, ať už jste napravo či nalevo, jelikož změny, které popisuji, jsou pro obě strany naší politické kultury zcela zásadní.

Na počátku léta 2003 jsme mohli pozorovat takové oboustranné rozhořčení. Vládní komise FCC uvažovala tou dobou o změnách směrnic zmírňujících limity koncentrace vlastnictví médií. Pozoruhodná koalice, která se utvořila, aby proti tomu protestovala, shromáždila přes 700 tisíc dopisů. Když William Safire popisoval, jak nepříjemné bylo protestovat "po boku sdružení CodePink Women for Peace a členů National Rifle Association, mezi liberálkou Olympií Snoweovou a konzervativcem Tedem Stevensem," vyjádřil asi nejjednodušeji, o co vlastně šlo: o soustředění moci. Safire se ptal:

"Připadá vám to nekonzervativní? Mně ani trochu. Soustředění moci, ať už politické, korporační, mediální, nebo kulturní by mělo být pro konzervativce nepřípustné. Rozmělnění moci prostřednictvím místních orgánů, čímž se podpoří individuální spoluúčast, je základem federalismu a nejlepším vyjádřením demokracie."3

Tato myšlenka prostupuje celou knihou, ačkoli se nezaměřuji jen na soustředění moci skrze vlastnictví, nýbrž i na soustředění moci skrze rozšíření působnosti práva. To sice není zdaleka tak patrné, přesto velmi významné. Právo se mění a tato změna upravuje i onen způsob tvorby kultury. Tahle změna by vám měla dělat starosti nezávisle na tom, zda se zajímáte o Internet či ne.

Inspirací pro název a pro velkou část obsahu knihy mi byla práce Richarda Stallmana a Free Software Foundation. Vlastně jsem si znovu přečetl Stallmanovy eseje, zejména ve Free Software, Free Society, a seznal jsem, že veškeré teoretické poznatky, které zde rozvádím, Stallman popsal už před několika desetiletími. Můžete mě tudíž nařknout, že má práce je "pouhou" odvozeninou.

Přijímám tuto kritiku. Přesto každý počin právníka je vždy nepůvodní a já zamýšlím touto knihou jen připomenout tradici, která je naší kultuře odpradávna vlastní. Obhajuji tradici na základě hodnot, jako to udělal Stallman. Také věřím, že to jsou hodnoty představující svobodu. A jako Stallman, i já mám za to, že hodnoty minulosti budou potřebovat zastánce v budoucnosti. Kultura svobody je dědictvím minulosti, které vydrží pouze, když změníme cestu, po níž právě jdeme.

Podobně jako Stallmanovy argumenty pro svobodný software i argumenty pro svobodnou kulturu zápasí s problémem, kterému se těžko vyhýbá a který lze ještě obtížněji pochopit. Svobodná kultura není kulturou bez vlastnictví, není to svět, kde umělec nedostane zaplaceno. Kultura, v níž se toto děje, je anarchie a anarchie rozhodně není to, oč se tu snažím.

Svobodná kultura, kterou zde obhajuji, je rovnováhou mezi anarchií a regulacemi. Svobodná kultura, stejně jako volný trh, je vyplněná vlastnictvím. Zakládá se též na vlastnictví a uzavírání smluv, jejichž dodržování vynucuje stát. A stejně jako v případě volného trhu, když se soukromé vlastnictví mění na feudální, i svobodná kultura může upadnout do osidel zhoubného rozšiřování vlastnických práv, která ji utvářejí. To je to, čeho se obávám. Tuto knihu jsem napsal proti extremismu.

Poznámky editora:

  • David Pogue (1963 - ) je americký spisovatel, novinář, komentátor, který se zabývá technologiemi. Více o autorovi na Wikipedii.
  • Code and Other Laws of Cyberspace je první Lessigova kniha z roku 2000. Více na Wikipedii. Oficiální stránky knihy zde.
  • Federal Commnunication Commision je americká vládní komise, která reguluje nevládní použití radiového spektra (včetně TV) a telekomunikace. Více na Wikipedii.
  • William Safire (1929 - 2009) byl americký autor, novinář a poradce (speechwriter) prezidenta. Psal politické sloupky pro The New York Times (NYT) a přispíval do etymologické rubriky O jazyce ("On Language") v NYT Magazine. V roce 1978 obdržel Pulitzerovu cenu a v roce 2006 Presidential Medal of Freedom. Více na Wikipedii.
  • Richard Matthew Stallman (1953 -) je zakladatel hnutí svobodného softwaru, projektu GNU a také Free Software Foundation. Více na české Wikipedii.
  • Free Software Foundation, česky Nadace pro svobodný software, podporuje od roku 1985, kdy vznikla, vývoj svobodného softwaru a práva uživatelů vzhledem k používání počítačových programů. Více na české Wikipedii.

Příště: Úvod

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 11.5. 2010