Malé srovnání

11. 5. 2010 / Petr Wagner

Je zvláštní jak zacházíme s vlastní historií. Jak máme problém jí prostě vidět tak jak byla bez zbytečných adjektiv a "vysvětlování". Jen se podívejme třeba do Vídně. Náš soused nemá problém mít ve středu města velkolepý památník osvobození Vídně Rudou armádou. Obrovská zakomponovaná socha rudoarmejce má pozlacenou přílbu a štít. Na něm srp, kladivo a pěticípou hvězdu - ne symbol pentagramu, ale znak Sovětského svazu. Součástí je i Stalinův rozkaz k osvobození Vídně. Po vyhlášení neutrality v roce 1955 odešla cizí vojska a Rakušané o tomto dni mluví jako o konci okupace - vojsky Rudé armády, Spojených států amerických, Velké Británie a Francie. Komentovat vojenskou přehlídku na Rudém náměstí nebudu. Cítil bych se asi stejně jako bych znásilněné říkal, že je nesmysl aby byla smutná. Moje kompetence a osobní prožitek by byl asi na stejné úrovni. Sovětský svaz vyhrál druhou světovou válku. Nikoliv náhodou, ale prostě proto, že byl schopen shromáždit větší síly a prostředky než Hitler i s celou obsazenou Evropou. Náhodou lze snad vyhrát bitvu, ne válku. Netuším proč s tímto prostým faktem mají někteří problém a cítí potřebu ho nějak oslabit, či komentovat. Ostatně se zdá, že to je jen a pouze český obyčej. Jinde v Evropě s tím problém nemají.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 11.5. 2010