Proč budu idiotem

7. 9. 2009 / Bohumil Kartous

S blížícími se volbami je nutné klást si otázku, koho volit. Vždycky se dá najít nějaký důvod, proč volit tuhle stranu a tuhle ne. S trochou námahy by ale člověk mohl své preference zcela obrátit a argumentovat i volit zcela opačně. Pak ale postrádá taková volba smysl a racionální opodstatnění. Je tu ale i řada těch, kdo se domnívají, že nevolit je i přesto horší. Mají to za formu idiotie v původním slova smyslu. Přiznám se, že asi budu idiotem, protože mi nic jiného nezbývá. Přišel jsem na to tak, že jsem se snažil konfrontovat základní ideové principy politických stran usilujících o vstup do sněmovny s vlastními názory a postoji. Výsledek je překvapivý: se všemi -- až na výjimky - bych se dokázal ztotožnit. V čem je tedy problém?

Unikátní převrat po česku: nadnárodní korporace systémově dotovány z veřejných zdrojů

7. 9. 2009 / Jan Matonoha

Nedávno v deníku E15 ekonom Matěj Šuster z Liberálního institutu velice odvážně zhodnotil na základě názvů několika (mých) studií relevanci celé oblasti literární teorie. Odvaha, s níž si velmi rázně a apodikticky podrobil teritorium, k jehož hodnocení mu myslím podle všeho chybí kvalifikace, je záviděníhodná a svou velikostí nepřímo úměrná argumentační nasycenosti jeho textu. Tuto odvahu se mu zde pokusím kolegiálně oplatit několika impresemi ze širších souvislostí současné kauzy likvidace Akademie věd, které se mi zdají nápadné. Dopustím se tedy -- stejně jako on -- několika čistě laických dojmů z problematiky, v níž má kvalifikace neleží, konkrétně dojmů z toho, co vnímám jako velmi zvláštní (či pro českou "kulturu" příznačný) paradox ekonomických vztahů veřejného a privátního sektoru.

Czech Republic infringes the Lisbon Agenda:

International corporations are being subsidised from public resources

7. 9. 2009 / Jan Matonoha

Matěj Šuster of the Prague-based "Liberal Institute" has recently, on the basis of a few titles of my academic articles, courageously rejected the relevance of the whole subject of literary theory. His courage is admirable, and I will try to repay the favour by writing a few impressions regarding the current effort of the Czech authorities to liquidate the Czech Academy of Sciences. I admit that I am not a qualified economist, yet I would like to discuss here what I see as the very strange paradox of economic relations between the private and the public sector in the Czech Republic today.

A Czech version of this article is HERE

Facebooková generace?

7. 9. 2009 / Lukáš Zelenka

Není to tak dávno, co leckdo klikal na internetu, že je proti americké radarové základně. I Britské listy to nezapomenou leckdy a leckde říci, že proti radaru bylo tolik a tolik lidí. I mnoho studentů o tom na internetu rozhořčeně psalo. Ale byl jsem se podívat na demonstraci. V poměru k počtu obyvatel této země nedemonstroval nikdo. Opakuji: NIKDO! A proto ať tu klidně stojí, národu za trest jako pomník stupidity, slabosti a občanské apatie.

Vždycky jsem trochu pohrdal řečmi o tom, že se v té demokracii musíme nejdřív naučit žít. Ukazuje se ale, že to asi doopravdy neumíme, protože když svět není černobílý, je to hned komplikace. U takzvaně mladých je to zarážející dost...

Tak jsem součástí facebookové generace. Co to ale znamená? Nikdo neví. Pro některé novináře to znamená, že se každodenně přihlašuji na www.facebook.com a spřádám tam sociální sítě, pro jiné to znamená, že mi ještě nebylo třicet nebo kolik a nebyl jsem osouložen v pracovním procesu (pro ty, kdo ještě neviděli britskou adolescentní serenádu o drogách Human Traffic (1999), hlavní hrdina je tu v práci pomyslně "ojebáván" nadřízeným s hitlerovským vzezřením za to, že špatně skládá trička do regálů), de facto to má znamenat, že jsem takzvaně "mladý".

Michael Moore

Kapitalismus: Milostný příběh: Dojemný, hluboce podvratný film, který vás naplní energií

7. 9. 2009

Nejnovější dokumentární film Michaela Moora vyvolal v neděli večer na filmovém festivalu v Benátkách bouřlivý potlesk. Vyplyvá z toho, že Moore neztratil nic ze svých schopností vyvolat reakci, píše recenzent deníku Guardian Xan Brooks. Jestliže Moorovu filmu nakonec chybí ostrý jasný záběr, jaký měl jeho film i>Fahrenheit 9/11, je to zřejmě jen proto, že kriminální scéna, kterou líčí, je tak obrovská a viníků je tak velké množství.

Moore nicméně neohroženě ukazuje prstem na všechny, od Reagana až k Bushovi junioru, od Hanka Paulsona až po Alana Greenspana. Protáhne diváka podrostem pojišťovacích podvodů, bublin na subprimárním trhu a na trhu s deriváty, který je tak zlovolně nesrozumitelný, že ani experti nedokážou vysvětlit, jak to funguje.

Michael Moore

Světová premiéra: Kapitalismus: Milostný příběh. Dnes večer!

6. 9. 2009 / Michael Moore

Přátelé, tak teď jde do tuhého!

Dnes večer na filmovém festivalu v Benátkách, se bude konat premiéra mého nového filmu Kapitalismus: Milostný příběh (Capitalism: A Love Story). Po šestnácti měsících výroby jsem hrdý, že vám mohu předložit toto své dílo. Naprosto se to odlišuje od čehokoliv, co letos uvidíte na stříbrném plátně.

Tento týden před dvaceti lety jsem uspořádal premiéru svého prvního filmu Roger a já (Roger and me). Dnes bude můj film mít premiéru na nejstarším filmovém festivalu na světě, v italských Benátkách. Je to pro nás neuvěřitelná čest a cítíme se nesmírně poctěni, že máme možnost předvést Kapitalismus: Milostný příběh dnes večer v Benátkách. Ředitel festivalu řekl, že náš film je "neuvěřitelně symfonický" a že ho dojímají jeho charakteristiky eposu. Panebože, tihle Italové! Všechno je pro ně opera!

POZVÁNKA

911: Je konspirační teorií ta oficiální?

7. 9. 2009

Zítra 20:00 ČT1 dokument BBC "Konspirační teorie o 11. září 2001"

Konspirační teorie o 11. září 2001 - investigatívní dokument BBC pátrající po tajemném pozadí útoku na newyorská "dvojčata". Konspirativní teorie shromáždily desítky informací, které s patřičným výkladem vedly k závěrům o pojistných podvodech, tajných řízených demolicích budovy č. 7, což vše vedlo k vládnímu spiknutí a válce v Iráku a Afghánistánu. Na internetu zhlédly filmy typu Loose Change stamiliony lidí.

Tým autorů dokumentu rozebírá krok za krokem spletitý vývoj událostí a přináší nová svědectví. Jiný film na toto téma, dvoudílný film "Po stopách 11. září" vysílala Česká televize v sobotu 5. 9. a druhý díl vysílá v sobotu 12. 9. 2009 v 00:05 po půlnoci na ČT1. Druhá část snímku získala Cenu Emmy za nejlepší střih a celý film má na svém kontě dalších šest nominací (mj. za casting, kameru, hudbu a zvláštní efekty). Další dvoudílnou dokumentární rekonstrukci BBC pod názvem "11. září" vysílá ČT ve středu 2. 9. 2009 v 15:10 na ČT2 a druhý díl ve středu 9. 9. 2009.

Konspirační teorie o 11. září 2001 ZDE

Po stopách 11. září (2/2) ZDE
11. září ZDE

Česká reklamní krize, krize, KRIZE !

7. 9. 2009

ŠOK│ Podle významné agentury OMD klesnou v letech 2009 a 2010 výnosy reklamního trhu v ČR o 36% (konkrétně o 25% letos a o 14% příští rok -- součty logicky nesedí, jde o navazující poklesy). Nejvíce bude zasažen tisk: skoro o polovinu (48%), o 37% přijde televize, a dokonce si o nějaké procentíčko pohorší i Internet. To alespoň tvrdí odborný novinář z oblasti informačních a komunikačních technologií Jiří Hlavenka, bývalý generální ředitel a spolumajitel vydavatelství Computer Press.

K TOMU: 5. 8. 2009 The Economist konstatuje masivní pokles reklamy za první čtvrtletí roku 2009 ZDE

8.12.2008, Štěpán Kotrba: Dopady realitní a finanční krize na průmysl ITC budou fatální ZDE
26.1.2009, Štěpán Kotrba: Krize, krize, krize kam se podíváš ZDE

Obklíčíme poslaneckou sněmovnu

7. 9. 2009

Tisková zpráva Iniciativy Ne základnám

Iniciativa Ne základnám uspořádá v úterý 8. září od 8 do 14h happeningový protest před Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. Cílem této akce je poukázat na blížící se volby a na fakt, že budoucí poslanci budou rozhodovat o obou proradarových smlouvách. Iniciativa Ne základnám je přesvědčena o tom, že toto téma bude jedním z klíčových i přesto, že se jej media snaží již rok ignorovat.

Iniciativa Ne základnám připravuje na září a říjen další akce v souvislosti s volbami.

Piráti v Karviné - foto Robert Adámek, facebook

NOVÁ STRANA MÍRNÉHO POKROKU

Lídr pirátů v Ostravě: u městské policie máme celkově velkou podporu, jsou to taky piráti

7. 9. 2009 / Štěpán Kotrba

◄ Piráti v Karviné - foto Robert Adámek, facebook

Roberta Adámka, lídra České pirátské strany v Moravskoslezském kraji a jeho přátele vyhostili 4 městští policisté, když sbírali ve vlastním stánku na parkovišti vedle kostela v Karviné podpisy pod petici za zrušení autorských poplatků za nenahrané datové nosiče (CD-R a DVD-R). "Oni řekli, že to není petiční stánek, že je to propagace politické strany kvůli těm transparentům a že na to musíme mít povolení a zábor. Do toho se přidal ten farář, že před kostelem se mu nelíbí vlajky se zkříženými hnáty, a nejmenovaní zastupitelé, že je to předvolební boj.... Diskutovali jsme tam s nimi více než hodinu", konstatuje plačtivě na Facebooku představitel pirátské strany. "V zásadě nás nejprve nechali stánek přesunout mimo parkoviště, protože i když tam byly jen naše auta, tak se to prý neslučovalo s tím "nesmí dojít k omezení provozu" no a to že to pobuřovalo faráře, tak to bylo asi to "rušení veřejného pořádku".

Lekce pro Čechy?

Britové o své národní totožnosti: Nikdy jsme se neměli líp, přestože pořád bědujeme

7. 9. 2009

70. výročí vypuknutí druhé světové války vyvolalo v Británii proud nostalgie, s kterým by se mělo okamžitě přestat, píše v deníku Independent spisovatel Tom Lott. Představa, že dřív to bylo lepší, je falešná.

Ti, kdo žili v Británii v padesátých letech, často nostalgicky vzpomínají na zlatý věk bez zločinnosti, dobu, kdy vládla slušnost, respekt, střízlivost a národní hrdost. Zapomínají, že poválečná léta byla charakterizována chudobou a nemožností volby. Nebyla zločinnost, protože nebylo co ukrást. Nebyl nepořádek, protože nikdo neměl peníze, aby si mohl vyjít na flám. Neexistovala povrchnost dnešního konzumerismu, protože nebylo co koupit a nikdo stejně neměl peníze. Jídlo bylo strašné, počasí bylo ještě horší, vytápění bylo nedostatečné a toaletní papír byl děsný.

Nejlepší kultura v Evropě

7. 9. 2009 / Tomáš Koloc, Jan Čulík

Tomovi Lottovi, který uvažuje o britské národní totožnosti takto: "Naši dramatikové, naši umělci, naši filmaři a naši spisovatelé jsou nejméně tak zajímaví - a většinou lepší - než umělci z jakéhokoliv jiného evropského národa." bych poradil, aby se naučil pár jazyků evropských národů. Za příklad by mu mohl posloužit americký spisovatel Greg Evans, který v rozhovoru pro Britské listy nedávno prohlásil, že se do České republiky vydal, protože "se mu nechtělo být monolingvním Američanem". Jinak s jeho názorem o nebývalé inspirovanosti britské kultury mohu jedině souhlasit. Z britských umělců, kteří ovlivnili můj život si vážím především G. B. Shawa (původem z Irska), George Mikese (z Maďarska), Freddieho Mercuryho (ze Zanzibaru), Terryho Gilliama (ze Spojených států), Harolda Pintera a Neila Gaimana (původem z Polska) a Toma Stopparda (z České republiky:-)V tomto ohledu byl nejvýznamnějším spisovatelem, který kdy vlastnil československé občanství, německý expresionista Heinrich Mann...

Pozn. JČ: Právě. Ale to je na tom to nejlepší, že se přistěhovalci z druhé nebo třetí generace stávají ministry či vrcholnými zjevy britské kultury, a ta se z nich raduje. Dneska svět takový prostě je. Dovedete si představit, že by se Češi takovýmto způsobem radovali z mezinárodního úspěchu českého Vietnamce, nebo Němce či Američana? Nebo že by se Rom stal ministerským předsedou? Bývalý šéf britské Konzervativní strany v letech 2003-2005 Michael Howard je synem rumunského otce, majitele obchůdku Bernarda Hechta. Když bylo malému Michaelovi šest let, rodiče změnili jeho příjmení z "Hecht" na "Howard". Mohl by být šéfem ODS Vietnamec? To je právě ta unity in diversity, jednota v mnohosti.

Kolem roku 2000 natočil v ČR velmi zajímavý český film islandský režisér Borkur Gunnarson Silný kafe (recenze ZDE). Většina diváků ho odmítla, že je to prý "takové cizí".

Havel, Hegel and New Age philosophy:

Hauser doesn't know what he is talking about

7. 9. 2009 / Karel Dolejší

Michael Hauser finds it important to criticise Václav Havel's philosophical legacy. A criticism of his philosophical argumentation, written by a member of the Czech academic establishment, is surprising. It wouldn't be surprising in the times when Havel held the post of the Czech president and the media were interested in his various whims. But now Havel, the representative of the de-legitimised and moribund tradition of the "Velvet Revolution", is in political retirement. So it is difficult to understand why it is worth while to criticise his ideas. Is Havel well-known these days for anything other than his political influence from behind the scenes, which is based on his private connections?

A Czech version of this article is HERE

Kde berete tu smělost, pane Liško?

7. 9. 2009 / Petr Kužvart

Odpověď Petra Kužvarta na otevřený dopis Ondřeje Lišky

Vážený pane Ondřeji Liško, neznám Vás osobně, ale mnohé jsem během času vyslechl od Vašich spolustraníků. A tak znám i historku, jež se týká Vašeho postupu v době, kdy se rozhodovalo mezi Beránkovým vedením strany a velmi ambiciózní skupinou kolem dr. Bursíka. A dále: byl jste členem vlády, jež zaváděla protilidové "reformy" neoliberálního stylu a dokonce přímo na Vámi řízeném ministerstvu za Vašeho působení byla připravena a zveřejněna "Bílá kniha terciárního vzdělávání", tedy pamflet předznamenávající neoliberální degradaci vysokých škol. Zjevy jako Petr Matějů pod Vaším vedením tento veskrze rošťácký, destruktivní dáreček snaživě připravovaly k uskutečnění. Vaše lavírování kolem radaru v Brdech je rovněž všeobecně známé.

Kde berete smělost mi dnes svým e-mailovým dopisem nabízet nápravu politického klimatu, kterému jste se tak dokonale a chtivě sám přizpůsobil?

Chudým brát a bohatým dávat?

7. 9. 2009 / Josef Liška

Mnozí občané si jistě vzpomenou, jak v roce 2006 před červnovými volbami do poslanecké sněmovny obdivovali s bezstarostným úsměvem na některých místech naší republiky jeden zvlášť pěkně vyvedený billboard. Znázorňoval tančícího, juchajícího Mirka Topolánka, jak v pestrém kroji zbojníka Jánošíka mává s valaškou nad hlavou a slibuje voličům :

"Budeme chudým brát a bohatým dávat."

Počátek éry nedostatkového průmyslu

7. 9. 2009 / Jindřich Kalous

John Michael Greer ve svém dalším článku na blogu The Archdruid Report upozorňuje na dvě skutečnosti, které v mediálním prostoru téměř zapadly, a vyvozuje z nich obecnější závěry pro další vývoj světové ekonomiky a globálních politicko-ekonomických vztahů.

První z nich je zpráva, že čínská vláda chce zakázat vývoz prvků ze skupiny vzácných zemin. Od baterií mobilních telefonů přes větrné turbíny až po hybridní vozy a elektromobily - ve všech těchto aplikacích lze nalézt součásti používající prvky jako lanthan nebo neodymium. Čína jich v současné době těží přes 90% světové spotřeby.

Solární tepelné elektrárny zažívají boom

7. 9. 2009

KD│ Na základě expertízy německé nadace Desertec jsou nyní budovány solární tepelné elektrárny, podle serveru SpiegelOnline levnější a méně náročné na údržbu než "klasická" fotovoltaika. Jen v samotném Španělsku mají být v příštím roce uvedeny do provozu kapacity s instalovaným výkonem 800 MW, přičemž výrobní cena jedné kilowatthodiny proudu dle údajů Desertecu činí jen 0,27 Euro (necelých 7 Kč).

Válka proti narkotikům je nemorální idiotství. Potřebujeme odvahu Argentiny

6. 9. 2009

Jihoamerické země dekriminalizovaly drogy. Evropa je dál zakazuje, což působí obrovské lidské utrpení, píše v deníku Guardian známý komentátor Simon Jenkins:

Největším společenským nebezpečím nového století není terorismus, ale jsou jím drogy. Globální obchod zakázanými narkotiky ničí životy bohatých i chudých. Plní věznice, korumpuje politiky a trápí národy. Financuje války od Afghánistánu až po Kolumbii. Je naprosto šílený.

foto Independent

Afghánský student tajně propuštěn z vězení

7. 9. 2009

Rok trvalo britskému deníku Independent a 100 000 jeho čtenářů, než dosáhli propuštění Sayeda Perveze Kambakshe, čtyřiadvacetiletého afghánského studenta žurnalistiky, který byl odsouzen k smrti za to, že si z internetu stáhl informace o právech žen. Deník Independent nyní zjistil, že Kambaksh žije v zahraničí, poté, co mu prezident Karzai tajně dal milost.

Ortodoxní islamisté, včetně řady politiků blízkých Hamidu Karzaiovi, opakovaně požadovali, aby byl Kambaksh popraven, a ostře kritizovali rozhodnutí soudu původní trest smrti změnit na dvacetileté vězení.

Paradox lákavých, klidných, čistých míst

7. 9. 2009 / Boris Cvek

Představte si útulnou osadu uprostřed lesa, asi 5 km od města okresního typu, osadu s výstavnými německými domy, na jejímž konci (dále už je jenom les) stojí bývalý vznosný hotel, který tu postavil německý podnikatel kdysi pro turistické účely.

Celá oblast byla však po desítky let mimo zájem měšťanů i turistů, a tak tam byl svatý klid.

Sportovní televizní programy pro pejska a kočičku

7. 9. 2009 / Jiří Baťa

Nic proti tomu, že se nám nabídka televizních programů rozšířila (a asi tomu ještě není konec), ale proč ne, máme demokracii. Proti bývalému období do roku 1989 je to přímo atak na diváka, který se dnes v programech už sotva vyzná. Je na něm, na co se chce či nechce dívat. Ale přesto, ne každý program má své uplatnění, opodstatněnost a hlavně sledovanost. Mám tím na mysli programy, které jsou českému divákovi jaksi nepatřičné, netypické a snad i nepotřebné, leč koho to zajímá z vedení těch TV stanic, které takové programy českému televiznímu divákovi předkládají. Jde především o naplnění programového plánu a v tom případě se jim hodí cokoliv, i když výsledek sledovanosti by jim asi mnoho radosti neudělal.

Proč dnes Češi nic nedělají

4. 9. 2009 / Petr Kužvart

Vážený autore, máte mé sympatie a Váš text k Několika větám pod 20 letech je psán pěkně, úderně a decentně. Nepíšu Vám proto, abych Vás znectil a kvality toho provolání zpochybňoval. Daleko spíše mi jde o doplnění toho, co v něm chybí a také o pokus rozproudit debatu občanů o podstatných otázkách dneška. Proto je také tento můj ohlas otevřeným dopisem a proto jej spolu s vaším textem (viz níže) posílám do Britských listů. Očekávám jak Vaši reakci, tak i reakce čtenářů. Myslím, že veřejné debaty nad ožehavostmi dneška je nám teď velice zapotřebí.

K spornému autorství textu "Několik vět 2009 a k jeho analýze též ZDE ZDE

Naučená bezmocnost

7. 9. 2009

Čtu "Několik vět 2009" a napadá mě velké "ALE", píše čtenář Richard Bébr:

Mělo by být také jasně řečeno, že teď už se nedá dělat vůbec nic. Lidé bojovali proti Němcům, ale většina to nějak odnesla. A v roce 1948 stejně skončila demokracie a přišla další totalita, tentokrát horší o to, že ji tvořili naši lidé. V roce 1968 se lidé angažovali proti té temnotě, ale přišla ještě horší (zas od našich lidí) a spousta slušných a poctivých lidí (i jejich dětí) ten "odboj" zase odnesla. V roce 1989 lidé masivně zvonili klíči, jásali a doufali, utahovali si opasky - a přišlo něco strašného, co jsme si ani nedovedli představit. A zase to dělají naši "lidé" a ti slušní a poctiví to zase odnášejí.

Český parlament hloupne

7. 9. 2009 / Ivan Větvička

Když se bývalá ministryně školství za ČSSD Petra Buzková rozhodla odejít z vysoké politiky, řekla o situaci ve Sněmovně: "Po roce '89 došlo k velkému vývoji. V prvních parlamentech byli lidé, kteří uměli mluvit a byli schopní hájit svoji myšlenku, i když byla nepopulární. Dokonce tam byly souboje i mezi jednotlivými osobnostmi v rámci poslaneckého klubu, velmi často bojovali za myšlenku vyplývající z filosofického pohledu na problém. A tohle z parlamentu bohužel vyprchalo."

BISka vypráví pohádku

6. 9. 2009

prohlášení iniciativy Ne základnám

Všichni známe některé z těchto pohádek od dětství: o Smolíčkovi pacholíčkovi a zlých jezinkách, Budulínkovi a zlomyslné lišce, o neposlušných kůzlátkách a hladovém vlkovi. Nabádaly k opatrnosti: nikomu nevěřit, nikoho nepouštět dovnitř. Působily také rozkoš, protože je tak příjemné bát se. Učily děti poslouchat. A učily vědomí, že děti ve své slabosti najdou vždy zachránce, pokud budou poslouchat - jelena Zlaté parohy, babičku s dědečkem, mocnou Matku Kozu.

Dodnes se podobné pohádky často využívají v politice. BIS právě zopakovala jejich variantu módní dnes u nás: o zlém ruském medvědovi a jeho naivních nevědomých pomahačích.

Mikiho mementa

6. 9. 2009 / Ladislav Žák

Zjevení jménem Mikuláš Kopas je skvělým modem operandi, jak sdělit občanům, co je v budoucnosti čeká. Jednoduché pravdy, jednoduché otázky a jednoduchá řešení. Je to přirozená reakce na to, že dnešní politici dokážou i z té nejjednodušší záležitosti udělat obrovský rébus, ve kterém se nejprve utopí spousta času, potom spousta peněz a nakonec se ztratí i jakákoliv odpovědnost a titíž packalové s plnými kapsami vyrážejí radostně řešit nový problém.

Článek o dvanáctiletém stoupenci ODS ZDE

Vojenské umění a la Afghánistán

6. 9. 2009 / Petr Wagner

V cizí zemi jsou za válečné situace ukradeny dvě cisterny s benzínem. Při jejich transportu uvíznou v bahně řeky, tj. nejsou schopné pohybu. Zloději vybídnou místní lidi k odčerpání benzínu ve stylu "Jánošík" -- bohatým beru, chudým dávám. Německý velitel místní kompanie ISAF usoudí, že cisterny se jaksi vyprostí a budou použity k atentátu na jeho vojáky. Jsou totiž velmi nenápadné a jejich koordinovaný nájezd na německou základnu by mohl ujít pozornosti bdělých profesionálně nejprofesionálnějších specialistů. Zároveň usoudí, že zmocnit se těchto cisteren bude nejlepší leteckým náletem. Ten totiž neohrozí životy jeho vojáků. Ostatní na místě jsou nezajímaví. Sice se přijde o cca 40 000 litrů benzínu a pár "domorodců", ale specielní jednotky se takto vozidel přece zmocňují běžně....

A tak je proveden nálet. Cisterny jsou i s obsahem a okolo přítomnými zcela zničeny.

Takže součet. Mnoho mrtvých "domorodců". Zcela zničené cisterny i s obsahem. Zcela zničené veřejné mínění a poslední zbytky náklonnosti naší (NATO) okupace země.

Skutečně exemplární ukázka vysoce odborné práce těch nejlepších vojenských specialistů. Proboha, co přijde příště? Jakou ještě větší hovadinu tam budeme muset udělat než někomu dojde, že je to celé hloupost a je na čase jít domů.

Neville Chamberlain zachránil evropskou civilizaci před zničením

5. 9. 2009

Z mnoha částí Evropy dál přicházejí návrhy jak uctít nějakou konkrétní formou pana Nevilla Chamberlaina za jeho velké služby míru. Francouzský národ se nyní soustřeďuje na to, jak se odvděčit "největšímu mírovému zprostředkovateli".

Francouzský tisk publikuje četné návrhy na přejmenování ulic po Nevillu Chamberlainovi, na zakládání fondů a na stavění soch. List Le Figaro napsal, že by měl být britský premiér okamžitě pozván do Paříže, aby mu tam mohli všichni vzdát poctu. Jedny francouzské noviny doporučují, aby byl založen fond, který by financoval stavbu památníků a soch "zachránci moderní Evropy" ve všech hlavních městech světa. Štrasburk přes noc přejmenoval své ulice: Avenue de la Paix se nyní jmenuje Avenue Neville Chamberlain.

Návrh, aby pan Chamberlain dostal Nobelovu cenu míru, přinesl stockholmský list Tidningen a vřele ho podporují všude ve Švédsku, v Norsku i v Anglii. Mahmond Pasha, egyptský premiér, poslal panu Chamberlainovi jménem egyptské vlády a lidu díky za to, že odvrátil válku. Telegram končí větou: "Vaše jméno se dostane do historie jako jméno státníka, který zachránil civilizaci před zničením."

Observer, 2. října 1938

Zdroj v angličtině ZDE

Gandiniho Videokracie

4. 9. 2009

Silvio Berlusconi je zvyklý na to, že jeho sexuální a jiné skandály dostávají širokou publicitu v zahraničí. Francouzský časopis Nouvel Observateur nedávno otiskl o Berlusconim článek nazvaný Sex, moc a lži. Španělský deník El Pais zveřejnil fotografie nahých dívek (a nahého premiéra Topolánka ZDEZDE, připomíná Darina Martykánová) v Berlusconiho vile na Sardinii.

V Itálii však média Berlusconiho eskapády příliš intenzivně nesledují. Když však nyní italská státní televize odmítla odvysílat upoutávku, která obviňuje Berlusconiho, že v zemi vytvořil frivolní mediální kulturu plnou "polonahých žen" a šovinistických obrazů (Berlusconi vlastní tři italské komerční televizní stanice), režísér filmu to označil za cenzuru.

▲ Upoutávka na Gandiniho dokument Videokracie, který odmítla odvysílat italská státní i soukromá televize

Novinář je povinen nepřipustit, aby domněnka byla vydávána za ověřený fakt

5. 9. 2009

Podněty iniciativy Ne základnám Etické komisi Syndikátu novinářů ČR

Tiskoví mluvčí Ne základnám podali v těchto dnech celkem sedm podnětů ke Komisi pro etiku při Syndikátu novinářů České republiky (SN ČR). Iniciativa se tak brání proti tendenčním i vyloženě pomlouvačným článkům a reportážím uveřejněným zejména v posledních několika týdnech.

Rusové, vajíčka a kamení

4. 9. 2009 / Alex Koenigsmark

Někde jsem nedávno v jednom bulváru takový titulek spatřil - asi ne přesně v tomto znění, ale na tom nesejde, stejně jako na jménu autora a nebudu ho tu uvádět - a přiměl mě k pozastavení se: jak to hergot spolu souvisí? Nu, nesouvisí, ale stalo se to výhodným materiálem k myšlenkové armatuře.

(Typickým myšlenkovým lešenářem byl kdysi Václav Kopecký -- ve službách stranickému světonázoru vždycky uchopil několik pojmů, sestavil z nich armaturu a vyplnil tlachem, světonázor podporujícím. Podobně jako celé řadě dnešních politických komentátorů se mu dařilo spíš dokazovat pravý opak.)

Možná jsem nedouk...

4. 9. 2009 / Ladislav Žák

Tedy určitě jsem nedouk, ale zdá se mi, že se naši legislativní ústavní kutilové dopouštějí ve své argumentaci o čistotě postupu v případě obecné trvalé změny Ústavy ČR zásadního pochybení. Podle mého názoru je klíčovým argumentem podání Miloše Melčáka ta skutečnost, že někdo mění pravidla hry v jejím průběhu, konkrétně zkrátil v průběhu čtyřletého mandátu jeho trvání jiným než předem známým ústavním prostředkem. Je tedy podle mého názoru zcela lhostejné, zda půjde o zákon ad hoc nebo o trvalou změnu ústavy, pokud bude použit již na aktuálně probíhající volební období.

Francouzská revoluce, Goebbels a konzervativní ofenzíva

3. 9. 2009 / Darina Martykánová

Jsem ráda, že pan David sdílí mé přesvědčení, že nelze k historickým událostem přistupovat z podobně demagogických a faktograficky zcela vyšinutých pozic, jak to činí pan Václavek. Zde se shodneme na tom, že kde začínají výmysly a manipulace, přestává věcná debata.

Sofistikovaná věcná argumentace pana Davida si samozřejmě zaslouží odpověď podrobnější. Především, historikové nejsou soudci.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2009

1. 9. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V srpnu 2009 přispělo celkem 183 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 771.45 Kč, příjem z reklamy byl 3000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 8. 2009 částku 7846.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a