Možná jsem nedouk...

4. 9. 2009 / Ladislav Žák

Tedy určitě jsem nedouk, ale zdá se mi, že se naši legislativní ústavní kutilové dopouštějí ve své argumentaci o čistotě postupu v případě obecné trvalé změny Ústavy ČR zásadního pochybení. Podle mého názoru je klíčovým argumentem podání Miloše Melčáka ta skutečnost, že někdo mění pravidla hry v jejím průběhu, konkrétně zkrátil v průběhu čtyřletého mandátu jeho trvání jiným než předem známým ústavním prostředkem. Je tedy podle mého názoru zcela lhostejné, zda půjde o zákon ad hoc nebo o trvalou změnu ústavy, pokud bude použit již na aktuálně probíhající volební období.

Všechny ostatní ústavní spory a názory ponechám na odbornících a hlavně politicích, ale v tomto momentě nevidím z hlediska klíčové myšlenky podání Miloše Melčáka mezi ústavním zákonem ad hoc a trvalou změnou Ústavy žádný rozdíl. Mám dokonce pocit, že dlouhodobá úprava je horší, protože postrádá punc mimořádnosti a dává poslancům nebezpečnou možnost manipulace s délkou jejich mandátu. Věřím, že se mezi čtenáři Britských listů najde někdo, kdo mi to vysvětlí, i když jsem si vědom známého výroku Jaroslava Bureše, že v legislativě je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. To ostatně vidíme docela jasně všichni...

Ostatně bylo moc hezké, kdyby si alespoň někdo z našich vyvolených před tím, než začne hlásat do éteru nebo na papír ústavní moudra, naši Ústavu zkusil alespoň přečíst...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 4.9. 2009