BRITSKÉ LISTY PROTESTUJÍ PROTI OBVINĚNÍ NOVINÁŘE

Policie obvinila reportéra iDnes, jako by byl squatter

13. 9. 2009 / Štěpán Kotrba

Naprosto bezprecedentní je krok policie, která spolu se 24 squattery zadržela v neděli po půlnoci reportéra internetového serveru iDNES.cz Pavla Eichlera. Ten s demonstrujícími pobýval v obsazeném domě v ulici Apolinářské po celý den a v 1:40 po půlnoci z něj sám na výzvu policie vyšel. Eichler, který se dlouhodobě věnuje problematice pravicového extremismu, alternativním komunitám a kultuře, přitom ze squatu podával informace svému listu - čili pracoval zde jako novinář.

Podle serveru iDnes od samého rána sháněla redakce iDnes od policie jakoukoli zprávu o osudu svého spolupracovníka. Marně. Poslední nadějí byl advokát, kterého za ním vyslalo vydavatelství Mafra. Ani ten ale neměl moc šancí. Policie nikomu neřekne ani to, kam zadrženého umístila.

An English version of this article is in CLICK HERE

DEMOKRACIE:

Dokáže síla "kolektivního vědomí" předpovědět výsledek s pravděpodobností 14 milionů ku jedné?

12. 9. 2009 / Jan Čulík

To, zdá se, tvrdil "kouzelník" a vynikající, bulvární psychologický manipulátor Derren Brown ve svých pořadech v televizi Channel Four tento týden. Ve středu 9. září přesně předpověděl v živém vysílání výsledky všech šesti čísel tažených v britské celostátní loterii - kdyby mu bývala televize dovolila koupit si tiket, vyhrál by miliony liber. V pátek večer pak "vysvětloval", jak k výsledkům došel. Protože jde o bulvární pořad, v němž jde v první řadě o zábavu, o "rajcování lidí", nikoliv o poznání, v závěru pořadu své vysvětlení zpochybnil konstatováním, že možná všechno, co divákům právě vysvětlil, je nesmysl, a třeba přesné "předpovědi" loterijních čísel dosáhl podvodem. Nevíme. Přesto však byl pořad v jedné věci zajímavý. Poukázal totiž na nespornou věc, na tzv. moudrost davu, sílu kolektivního podvědomí. Upozornil na předchozí studie, při nichž bylo zjištěno, že soubor individuálních úsudků příslušníků davu bývá ve svém součtu - za určitých podmínek - daleko přesnější než úsudek jednotlivce.

O moudrosti davu: Proč je skupina chytřejší než jednotlivci

13. 9. 2009 / Jan Čulík

Zajímavé je, že důležitá je diverzita skupiny. Scott Page, politolog z University v Michiganu, zjistil, že skupiny, které se skládají zároveň z chytrých lidí a z ne zrovna chytrých lidí, mají vždycky lepší výsledky než skupiny, které se skládají jen z chytrých lidí. Potíž totiž je, že inteligence sama nedokáže zajistit přítomnost různých pohledů na zkoumaný problém. Potíž je, že inteligentní lidé mají tendenci reagovat podobně. To znamená, že skupina jako celek ví méně, než by jinak mohla vědět.

Přičleníte-li do skupiny pár jedinců, kteří jsou méně inteligentní, ale mají jiné schopnosti a zkušenosti, zlepší to její výkon. Homogenní skupiny nejsou dost schopné na to, aby dokázaly zkoumat alternativní řešení. Je velmi cenné přivádět do společnosti nové lidi, i když jsou méně zkušení a méně schopní, protože to málo, co takový nový člen přinese, je jiné.

Několik čtenářů namítlo, že údajná "moudrost davu" je jen statistický trik. Někdo by měl přeložit a vydat Jamese Surowieckého. Zde je několik dalších myšlenek z úvodních kapitol jeho knihy The Wisdom of Crowds: Why the Many are Smarter Than the Few. Vyplývá z nich, že jde o daleko složitější fenomén než "statistický trik":

Socioložka K.H. Gordonová požádala dvě stě studentů, aby uspořádali předměty podle váhy, a zjistila, že skupinový "odhad" byl přesný na 94 procent, lepší výsledek mělo jen 5 z těch 200 studentů. Profesor finančních studií Jack Treynor provedl experiment se sklenicí, která obsahovala 850 bonbonů, studenti měli odhadovat, kolik jich ve sklenici je. Nejlepší skupinový odhad byl 871, jen jeden z 56 lidí ve skupině to odhadl lépe.

Důležité je, aby členové skupiny spolu nespolupracovali, nehovořili a neřešili problém společně. Odhad několika málo jednotlivých členů skupiny bude vždy lepší než průměrný odhad celé skupiny. Při opakování experimentů však bylo zjištěno, že lepší "odhadci" nejsou vždycky titíž lidé. Po deseti experimentech je vždycky odhad celé skupiny lepší než odhad jednotlivců.

Jak Václav Klaus varoval před internetem

13. 9. 2009

Pan Čulík navíc dává jako vědě stejný význam Internetu (jak nedávno někdo vtipně řekl "infernetu" - podotýkám od slova inferno, nikoli od slova fernet)

Václav Klaus, Lidové noviny, 31. 5. 1997

Nespoléhejme jen na Internet, teletext a počítače, orientaci skýtá i tradiční svět knihoven.

Je mi většinou málo rozuměno. Je to asi proto, že se nemohu připojit k těm, kteří vidí v Internetu, v satelitních televizích, v teletextech, v celulárních telefonech a v dalších podobných vynálezech novou éru lidstva, nový lepší svět.

Václav Klaus, Lidové noviny, 5. 4. 1997

Při četbě argumentace Jamese Surowieckého o slavných absurdních výrocích podnikatelů jsem si vzpomněl, jak Václav Klaus varoval před internetem, píše Jan Čulík. Viz níže:

Jak Derren Brown mohl provést svůj trik

12. 9. 2009

Přečetl jsem si Váš článek o triku Derrena Browna a možná Vám mohu nabídnout technické řešení jak toto lze provést - stačí před losováním vybrat šest čistě bílých míčků a umístit je na podstavec "čísly" k zákulisí. Po vlastním tahu jsou již známá čísla vypálena ze vzdálenosti několika metrů ze zákulisí infračerveným či ultrafialovým laserem na fotocitlivý povrch míčků - ten změní barvu v místě dopadu neviditelného laserového paprsku a tak postupně vykreslí požadovaný znak, píše čtenář Pavel Šimůnek.

příprava na squating - Apolinářská ulice, 2008

Nakolik je squatting méně veřejným zájmem než výstavba dálnice ?

13. 9. 2009 / Vítězslav "Vitex" Dvořák

Dům na rohu Apolinářské ulice a ulice Na Slupi v Praze byl již zhruba před rokem v rámci akce "Jdi a daruj život všem mrtvým domům" označen transparentem stejného názvu. Nic nenasvědčovalo tomu, že by majitel vzal toto "varování" na vědomí. Od té doby se víceméně nic nezměnilo než to, že dům je o rok starší a v přiměřeně horším stavu. Je tedy ve stavu, kdy leží ladem. Tou samou dobou nám v parlamentu zahlceném schvalováním těch nejpotřebnějších zákonů ku prospěchu této země a lidí této země bublala debata, že tou dobou již přes rok schválený vyvlastňovací zákon se nedá použít na jeden konkrétní případ a bude potřeba jej trochou toho znovelizováním přiostřit.

Nuže a já se ptám: Nakolik je je squatting méně veřejným zájmem než výstavba dálnice ?

Squatteři obsadili dům na Praze 2

12. 9. 2009

V těchto chvílích probíhá obsazení domu na nároží ulic Apolinářská a Na Slupi, na Praze 2. Squatování právě tohoto domu má několik důvodů: je dlouhá léta opuštěný, nevyužívaný a ponechaný svému osudu, bez minimálních úprav, které by zabránily jeho dalšímu chátrání, jako např. oprava střechy, do které teče. Dveře a okna jsou naproti tomu pečlivě zazděna, aby ho nemohl nikdo obývat. Tento dům je podle dražební zprávy "ideální pro vybudování luxusních bytových jednotek a komerčních prostor", což je dalším příkladem vítězství peněz nad reálnými potřebami obyvatel Prahy, kteří kolem sebe pozorují růst luxusních bytových domů, ale potřeba středně drahého nebo levného bydlení jakoby neexistovala.

Je třeba znovu definovat pravomoci prezidenta republiky

11. 9. 2009 / Milan Daniel

Protože Ústava ČR není trhací kalendář, měly by být uvažované změny základního zákona promyšlené, komplexní a především ku prospěchu občanů této země.

Václav Klaus je oficiální hlavou státu a z porovnání jeho osobních vlastností a pravomocí daných Ústavou tato potřeba jednoznačně vyplývá.

Pohrdám těmi, kdo pohrdají Ústavním soudem

11. 9. 2009 / Ondřej Hausenblas

Média nás pilně informovala, jak se politici snaží vybřednout z kaše, kterou si natropili tím, že nemyslí a nejednají řádně -- tedy v souladu s nějakým solidním obecně platným a hluboce ukotveným řádem. Jediné, co v dnešní nahnilé demokracii tak řádného máme, je Ústava. Ale o její zásadní roli pro svobodu se v novinách nepíše.

Sliny a bláto z žabomyší vojny v politice už jsou tak husté, že mohou zaslepovat oči a rozum i lidem vně politiky. Dost jasně naštěstí dr. Kalvoda v MFD v pondělí 31.8. vyložil, že není únosné, aby si poslanci pomáhali od následků své politické nestydatosti narychlo slátanými zákony. Včera 10.9. se Ústavní soud rozhodl a podal k tomu tak jasné odůvodnění, že by mělo být studováno v základní škole.

Ruský prezident: Rusko je "zaostalé a zkorumpované"

11. 9. 2009

"Rusko je zaostalé a zkorumpované," konstatoval ruský prezident Dmitrij Medveděv ve čtvrtek v přednášce pro list Gazeta.ru a dodal, že Rusům chybí iniciativa. Rusko podle Medveděva trpí "primitivní" ekonomikou a "slabou demokracií".

Rusku se podle Medveděva za posledních dvacet let nepodařilo osvobodit se od "pokořující závislosti na přírodních zdrojích" a podobně jako za sovětské éry ignoruje ruská ekonomika potřeby lidí.

Putin nechce konkurovat v dalších volbách Medveděvovi

11. 9. 2009

ŠOK│Premiér Vladimír Putin oznámil, že nebude soutěžit s prezidentem Dmitrijem Medveděvem v prezidentských volbách v roce 2012 jako v roce 2008, řekl RIA Novosti ředitel ruského a eurasijského programu Ústavu pro světovou bezpečnost ve Washingtonu, Nikolaj Zlobin. Zlobin se účastnil mezinárodního diskuzního klubu Valdaj 2009, pořádaného pod názvem "Rusko a Západ: Back to the Future" ve spolupráci s agenturou RIA Novosti, spolu s Radou pro zahraniční a obrannou politiku (SWAP), novinami Moscow News, Россия в глобальной политике a Russia Profile.

RIAN: Путин заявил, что не будет конкурировать с Медведевым на выборах-2012 ZDE

Клуб "Валдай 2008" ZDE

FFUK: Studenti, jezděte na stáže do zahraničí, ale plaťte si to sami

11. 9. 2009

  • Vzhledem k tomu, že kvalifikační podmínky programu LLP/Erasmus umožňují, aby student realizoval svůj pobyt nebo jeho část v zahraničí bez finanční podpory (tzv. Zero Grant Student), doporučujeme studentům využívat dalších možností financovaní zahraničních pobytů.
  • Vyběrové řízení na dosud neobsazená místa na letní semestr 2009/10 nebude provedeno (do odvolání).

Zdroj: "Opatření děkana č. 16/2009 k čerpání finančních prostředků na mobility programu LLP/Erasmus na akademický rok 2009/10"

Otázka do pranice: co stimuluje ekonomiku víc, inteligentní a vzdělaní lidé se zkušeností studia v zahraničí, nebo šrotovné a podobná technokratická ,,řešení"? ptá se Lukáš Zelenka.

Jak to s tou retroaktivitou vlastně je?

11. 9. 2009 / Jan Hradil

Ve svém dnešním článku jsem se opomněl vyjádřit k druhému nosnému pilíři argumentace ÚS ve věci ústavní stížnosti Miloše Melčáka. Jedná se o argument, že přijatý ústavní zákon byl nejen zastřeným individuálním konkrétním aktem (k tomu viz můj komentář ), ale rovněž, že byl aktem retroaktivním.

Právní či mocenská lekce národu

11. 9. 2009 / Miroslav Polreich

Nebylo snad ani vhodné utvrdit se v přímém přenosu o tom, jaká je právní erudice a intelektuální potenciál této instituce v praxi. Mnozí znalí věděli již dříve. Dnes bohužel všichni. Ústavní soud má však i zastánce, opírající se o vlastní vnímání práva. Snažme se je pochopit.

Pravda vítězí!

11. 9. 2009 / Michal Vimmer

Vážení,

vzpomeňme v tento památný den, že žijeme v nejlepším z možných světů: říkejme mu třeba "právní stát." Svátek má sv. Pravda a Spravedlnost. Posledním domácím důkazem přítomnosti Boží budiž zjevení neposkvrněné Ústavy skrze spravedlivého Kalvodu (Melčáka). Naše demokracie má pevný právní rámec, o tom není pochyb. Poutním místem věřících v Pravdu a Spravedlnost světového významu již 7 let je tábor v Guantánamu. Dnes ráno se přímo z tropické svatyně přihlásil Vít Pohanka, zpravodaj Českého rozhlasu, aby posluchače ranního Radiožurnálu informoval, jak to na místě vypadá.

Do vrzotu cikád zaznívá nerušeně muslimská modlitba. "Decentní" strážci se zdržují v "diskrétní" vzdálenosti a chovají se "korektně", ujišťuje Pohanka. Na to, aby se s teroristy zacházelo na jejich kulturní úrovni, dohlíží původem jordánský expert Zaki.

Al Kajda je v krizi

11. 9. 2009

Osm let po 11. září se Američanům stále nepodařilo zajmout Usámu bin Ladina, ale al Kajda skomírá: má nedostatek bojovníků a ideologických stoupenců.

Al Kajda, jejíž aktivisté se soustřeďují v těžko přístupných oblastech v Pákistánu, má potíže při verbování nových členů a není schopna páchat atentáty v západních zemích. Vyplývá to z informací západních odborníků na terorismus. Podle nich čelí al Kajda vážné krizi, která ochromuje její schopnost nalézat nové bojovníky. Al Kajda má vzdálené spolupracovníky v Jemenu a v severní Africe, ale vazby na "centrum" v Pákistánu jsou nepevné, buňky v Jemenu a v Africe málokdo podporuje a nedaří se jim organizovat žádné atentáty.

Málokdy souhlasím s prezidentem Klausem

11. 9. 2009 / Štěpán Kotrba

Nicméně musím souhlasit se stanoviskem prezidenta republiky, které rozeslal médiím včera po rozhodnutí Ústavního soudu:

Ústavní soud - v den 16. výročí svého založení - svým rozhodnutím vědomě a záměrně prohlubuje politickou krizi v naší zemi. Chceme-li se dnes i do budoucna vyhnout podobným situacím, které hrozí chaosem a ohrožují celou společnost, blíží se chvíle, kdy bude nutno přijmout novou ústavní definici pravomocí Ústavního soudu.

Nepamatuji se, že bych někdy souhlasil s Klausem

11. 9. 2009 / Petr Wagner

Ústavní soud je soud. Tečka. Nějak rozhodne. Někdy se mi to může líbit, jindy ne. Ale akceptovat to musím. Pokud rozhodne a mně se to nelíbí, řešením opravdu není změna zákona. V tomto případě specielně. Popravdě žádnou politickou krizi nevidím. To, co vidím, je dojemná snaha a schopnost znepřátelených politiků se dohodnout, když JIM - ne nám - teče do bot! Tak ať nechají vládu, dohodnou se na rozpočtu a je po problému. Jaká krize? Natož ústavní? Já žádnou nevidím. Dobře, tak si odehrají svoje nové volby. A copak tak asi se změní? Bez ohledu na výsledek. NIC! Stupně volnosti jakékoliv vlády jsou momentálně nulové. Maximálně se změní personální složení a obsazení té tragikomedie, které v Čechách říkáme politika.

Pan prezident Klaus říká leccos. O globálním oteplování, o ničení přírody, o eurofederaci, o ústavním soudu. Naštěstí jeho řeči nikdo neposlouchá, maximálně jako vtip. Jsou pro běh světa zcela irelevantní a doufám, že tomu tak i zůstane.

DOKUMENT

Ekonomická krize -- pohled odborů III

11. 9. 2009

Dnes snad již nikdo v české veřejnosti – zejména pak ve vládní administrativě – nepopírá, že je česká ekonomika zasažena celosvětovou hospodářskou krizí. Přesto tomu dlouhou dobu bylo naopak a teprve rapidně se zhoršující data o vývoji hlavních ekonomických ukazatelů v prvních měsících letošního roku přiměla tyto instituce vzít krizi na vědomí.

Právě o tom, jak hodnotit tuto krizi, se dlouhou dobu vedl v odborné veřejnosti spor. Na jedné straně byli ti, kteří zejména v počátečních fázích dopady celosvětové krize na českou ekonomiku popírali a zlehčovali. Na druhé straně pak menšina těch, kteří s nástupem krize počítali a před jejím dopadem na českou ekonomiku varovali.

Možná jsem nedouk... II.

11. 9. 2009 / Ladislav Žák

Po vyslechnutí zdůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu včetně krátkého brífinku po jeho jednání, jsem nabyl dojmu, že možná nejsem tak úplně sám, kdo z hlediska narušení ústavních pravidel platných pro současné volební období nevidí rozdíl mezi zkrácením volebního zákona ústavním zákonem ad hoc a obecně platným ústavním zákonem, jak jsem se to snažil popsat v příspěvku "Možná jsem nedouk..."

Založili Akademii věd ČR komunisti?

11. 9. 2009 / František Řezáč

Nehodlám fušovat do debaty o české Akademii věd. Ani v hospodě, kam pravidelně chodím, jsem toto téma "pro všechny nediskutoval" ( Boris Cvek ), my tam jen zpíváme a hodujeme. Nicméně po přečtení článku "Českou Akademii věd nezaložili komunisti", mi napadlo, že by měly být slyšeny i názory, které kdysi vyslovil profesor Václav Černý. Kromě níže citované pasáže z jeho pamětí je možné na dané téma čerpat i z Literárních listů z roku 1968, například z čísla 19, kde se Černý odvolává na protestní rozklad o nutnosti nápravy v našem vědeckém životě a také (nejen v LL ) lze číst rozkladem vyvolané polemiky. Myslím si, že tvrzení o kontinuitě nynější české Akademie věd s oněmi zmiňovanými dávnými učenými společnostmi může takto dostat vážné trhliny. Ostatně sám Černý kdesi psal o těch českých stále opakovaných začátcích jakoby na zelené louce, nejen ve vědě...

Petice za odpovědnou reformu vědeckého výzkumu a vysokoškolského vzdělávání

11. 9. 2009

tisková zpráva

Lidé sdružení kolem iniciativy akademických senátů vysokých škol Pro vzdělanost a fóra akademických pracovníků a pracovnic kolem fóra Věda žije! vyhlašují petici "Za odpovědnou reformu" jakožto společnou akci zaměstnanců a zaměstnankyň ve vysokém školství a výzkumu znepokojených vědní a vzdělanostní politikou posledních vlád.

Mezi prvními desítkami signatářů petice jsou známí čeští vědci a učitelé: astronom Jiří Grygar, filozof a bývalý ministr školství profesor Jan Sokol, profesor práva na Cardiffské univerzitě Jiří Přibáň, brněnský logik profesor Pavel Materna, fyzik profesor Jiří Bičák, kognitivní vědec docent Ivan M. Havel a celá řada dalších. (Průběžně aktualizovaný seznam signatářů je k dispozici na stránkách petice ZDE.

PÍŠÍ NÁM Z BRATISLAVY

Z předsedy OS Media Hubičky udělal idiota už i ředitel zpravodajství STV

11. 9. 2009 / Štěpán Kotrba

Boj mediálních odborářů s nastupujícím ředitelem Radimem Hrehou v ČTK začal ihned, když byl zvolen tajným hlasováním do funkce a neustal, ani když se vůči denunciačnímu dopisu OS Media a článku Respektu Hreha zas a znovu vyjádřili generální ředitel STV Štefan Nižňanský i odboráři z Bratislavy. Sám fakt shody názorů managementu a odborů v STV napovídá hodně... Britské listy analyzovaly počínající kampaň v článku ""Aféra Hreha": skandál, nebo čára přes rozpočet potenciálním privatizátorům ČTK?" Předsedkyně Rady ČTK Pavla Valčáková tvrdí, že Rada se dopisy odborářů bude zabývat na svém zasedání příští týden. Předseda OS Media Jiří Hubička ovšem vzápětí "doplnil" svůj původní dopis o další nepravdivá a absurdní tvrzení na adresu Hrehy. Teď už se z Bratislavy cítí povinen ozvat i ředitel zpravodajství STV Ján Šmihula. Ten usvědčuje Hubičku z další lži.

Seriál ČT "Vyprávěj": Fikce a realita

Jak to opravdu vypadalo na studentských kolejích začátkem šedesátých let

11. 9. 2009 / Ladislav Brzobohatý

Před týdnem jsem popsal některé své dojmy k 1.dílu seriálu ČT Vyprávěj. Nedalo mi to, a tak si dovoluji sdělit něco ze svého pohledu na díl druhý, vysílaný 7. 09. 2009. Poznámka pro odborníky: nepíšu recenzi k seriálu, ale srovnávám scény ze seriálu s tím, co jsem osobně zažil a považuji tudíž za tehdejší realitu.

Bude, bude objeven a oceněn

11. 9. 2009 / Milan Blahynka

Pavel Jansa, Akce Muslim, Jota, Brno, 2009, 250 stran, 223 Kč

Komu bylo dáno v české literatuře žít stendhalovský osud, to je trpce zažívat nechápavost současných médií a arbitrů elegantiarum a dočkat se (osobně už nedočkat) pozdějšího velkého uznání a slávy, ne-li básníku Máje ? Ostudnému osudu esteticky plně kvalifikovaných, kriticky však zcela krátkozrakých kritiků Máje usilují recenzenti už dávno uniknout opatrnickým, obojakým a přímo pythickým způsobem posuzování díla anebo (a to je praxe stále častější, zaštiťovaná výmluvou na zničující počet vycházejících knih, na referování o nichž všech přece není čas a místo) nejodpornější metodou, jak odrovnat nepochopitelné a(nebo) nežádoucí, totiž mlčením.

Život za Velké recese a po ní

11. 9. 2009

KD│ Američané, kteří jsou konfrontováni s tím, co je označováno za největší hospodářskou katastrofu od Velké deprese, uznávají, že do jejich životů poprvé zasáhly dějiny. Začínají být úzkostní, ba dokonce vystrašení, z toho co to může znamenat pro jejich každodenní život a sny --- a také pro životy a sny jejich dětí. Kvůli tomuto bezpříkladnému a všudypřítomnému znepokojení se většina Američanů ve snaze porozumět své zkušenosti odvolává na Velkou depresi. Samozřejmě, Velká deprese byla téměř po všech stránkách nesrovnatelně horší než dnešní Velká recese, i když pesimisté připomínají, že i v roce 1930 si Wall Street užívala nadějí "medvědího trhu" (fáze, kdy trhy klesají; nejprve se sice zdá, že hospodářství se začíná dařit, očekávání jsou však postupně zklamávána a nakonec převládne pesimismus) a stejně jako dnes Obama, i Hoover a Roosevelt stále viděli známky oživení, zatímco většina společnosti spolehlivě věděla, že se nachází na samém dně, napsal Benjamin Schwarz pro The Atlantic.

Skandál v Německu: Průzkum úložiště jaderného odpadu v Gorlebenu byl politicky manipulován

10. 9. 2009

KD│ List Süddeutsche Zeitung v Německu vyvolal skandál, když zveřejnil další doklady o tom, že vláda německého kancléře Kohla (CDU/CSU) v roce 1983 prostřednictvím dvou ministerstev ovlivňovala průzkum solného dolu Gorleben, kde se nyní nachází dočasné úložiště radioaktivního odpadu z německých elektráren. Posouzení fyzikálně-technických podmínek v lokalitě ukázalo na vážné problémy, avšak vládní úřady se je snažily zatušovat a schválit zřízení konečného úložiště v této lokalitě navzdory rizikům - což se jim nakonec i podařilo. Ministr životního prostředí Sigmar Gabriel (SPD) označil bývalou Kohlovu vládu za prodlouženou ruku jaderného průmyslu a vyzval kancléřku Merkelovou, aby se od svého předchůdce distancovala.

Solženicynovo Souostroví Gulag se stává v ruských školách povinnou četbou

10. 9. 2009

Ruský premiér Vladimir Putin dal popud k tomu, aby se hlavní dílo Alexandera Solženicyna Souostroví Gulag pojednávající o drastických poměrech v komunistických koncentračních táborech stalo povinnou četbou na ruských středních školách. V Sovětském svazu ta kniha byla zakázána.

Ruský ministr školství Andrej Fursenko nařídil ve středu oficiálním příkazem, že se středoškoláci budou muset povinně zabývat Solženicynovým vylíčením sovětského teroru ve Stalinových koncentračních táborech.

Podrobnosti v němčině ZDE

Věda není ve službách politiky

10. 9. 2009 / Hynek Bíla

Přiznám se, že mě poněkud znepokojil článek Jana Matonohy "Bělohradského hlas na poušti". Pohled na vědu jako pokračování politiky, který se zdá být Matonohou prosazován, je mi velmi cizí. Je pravda, že možné námitky proti zmíněnému stanovisku závisejí do značné míry na jeho interpretaci, či jsou to často námitky proti určité konkrétní interpretaci, u které si nejsem jist, zda ji Matonoha zamýšlel, ale co se dá dělat. Pokusím se trochu konkrétněji rozebrat, oč mi jde.

Google připravuje systém jak zpoplatnit články v novinách

11. 9. 2009

Firma Google přiznala, že vyvíjí technologii, která by měla pomoci tisku vydělávat na internetu. Informace přichází měsíc poté, co mediální magnát Rupert Murdoch konstatoval, že všechny jeho deníky budou do června 2010 zpoplatněny.

Denní tisk by chtěl vydělávat na internetu, ale zároveň neodradit své čtenáře. Jedinými deníky, které zpoplatňují své internetové stránky, jsou hospodářské listy Financial Times a Wall Street Journal, i když i ony nabízejí občasným čtenářům přístup zdarma.

Firma Google připravuje systém mikroplateb, v jejichž rámci by každý čtenář platil za individuální články, potenciálně za exkluzivní informace, dlouhé analýzy či redakční koemntáře. Platby by byly součástí existujícího systému plateb Google Checkout, který je konkurencí systému PayPal.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Poslední trumf zelených

10. 9. 2009 / Jan Keller

Zastupující předseda Strany zelených Ondřej Liška vyzval otevřeným dopisem širokou veřejnost, aby dala jeho straně další šanci, protože se poučili, zmoudřeli a jsou tak jednotní jako nikdy dříve. Ekologický právník Petr Kužvart reagoval na tento otevřený dopis a otázal se stejnou formou Ondřeje Lišky, jakou sebereflexi vlastně jeho strana provedla, že si nyní troufá tvrdit, že je jiná a lepší. Pokud vím, Ondřej Liška si ve shonu předvolební kampaně zatím ještě nenašel čas, aby Petru Kužvartovi na jeho naléhavé dotazy odpověděl.

Interview s Robertem Hirschem - Odmítání ropného zlomu

9. 9. 2009

KD│ Robert L. Hirsch je hlavním autorem klíčové studie -- Peaking of World Oil Production: Impacts, Mitigation & Risk Management --- zpracované pro Národní laboratoř energetických technologií amerického ministerstva energetiky a vydané počátkem roku 2005. O otázky spojené s problematikou ropného zlomu se nadále aktivně zajímá. Spolupracovník Association for Study of Peak Oil&Gas-USA (ASPO-USA) Steve Andrews mu minulý týden položil několik otázek ohledně této zprávy a současné situace.

Steve Andrews: Na jaké oblasti jste se během své kariéry energetika primárně zaměřil?
Robert Hirsch: Začal jsem jadernou energií. Pak jsem pokračoval výzkumem jaderné fúze a později jsem řídil vládní program v této oblasti. V průběhu let jsem strávil jsem spoustu času obnovitelnými zdroji energie, včetně řízením federálního programu obnovitelných zdrojů. Odsud jsem přešel do ropného průmyslu, kde jsem řídil dlouhodobý výzkum rafinace a pak program syntetických paliv. Ještě později jsem řídil program průzkumu a těžby ropy a plynu. A ještě později jsem strávil určitý čas v průmyslu výroby elektrické energie, kde jsem se zabýval všemi aspekty této problematiky. A pak jsem se věnoval energetickým studiím, což jsem dělal několik let pro RAND, SAIC a nyní pro MISI. Tak je tomu zhruba z pracovního hlediska; z jiného hlediska jsem se od roku 1979 podílel na energetických studiích National Academies of Science, buď jako člen komise nebo jako předseda výboru pro energetické a environmentální systémy.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Taky nevíte, kam s jaderným odpadem? neboli Co bylo najednou z toho podivného předvolebního klidu

11. 9. 2009 / Uwe Ladwig

Dvě události z posledních dnů budou mít vliv na německé volby do federálního parlamentu v Berlíně: Vláda bývalého německého kancléře Helmuta Kohla nutila vědce, aby změnili svou zprávu o výsledcích průzkumu jistoty solních ložisek v Gorlebenu, do nichž měl být v případě spolehlivosti uskladňován atomový odpad. Helmut Kohl chtěl, aby nevyšlo najevo, že se tamější místo k ukládání vyhořelého jaderného paliva vůbec nehodí (též ZDE).

Tož tak nějak to u nás chodí

11. 9. 2009 / Jiří Baťa

Bývaly časy, kdy jsme se zalíbením obraceli svou pozornost na západ, především k vyspělým kapitalistickým státům. Bejvávalo. Dnešní pozornost těmto ekonomickým mocnostem obrací jen soudný člověk, který se nestačí divit, jakou odborností, chytrostí, přehledem a citem pro své postavení a odpovědnost oplývají naši politici. Jestliže jsme dříve západu záviděli (viděno z všeobecného pohledu) jejich racionální a cílevědomé uvažování a řešení poválečných národohospodářských problémů, později vyspělost ekonomiky, precizní zákony a legislativu, cit pro sociální potřeby obyvatelstva a jiné postupy v řízení svých států, dnes (z pohledu našich politických představitelů) o tyto zažité, praxí osvědčené poznatky a zkušenosti je absolutní nezájem, s výjimkou nestranného občana, který se těmto skutečnostem nestačí divit. Máme totiž svou generalitu, oplývající originalitou, ale i genialitou a svéráznými přístupy ke všemu, co už bohužel dávno existuje, s čím jsou zkušenosti, co je prakticky vyzkoušeno a ověřeno v dlouholeté praxi na západ od nás (viz jako příklad poplatky u lékařů, v lékárnách, nemocnicích, zákonné normy, bezpečnost apod.).

Jen reklamní tanečky kolem chřipky, anebo dokonce "spiknutí"?

11. 9. 2009 / Miloš Dokulil

Ta chřipka, zvaná také "prasečí" (A/H1N1), měla teď svou zimní sezónu na jižní polokouli. Přitom už od jara 2009 bylo známo, že Tamiflu jako možný lék proti chřipce nebyl v některých zemích zvažován jako přijatelně uplatnitelný, ať už obecně, anebo pro některé věkové kategorie, anebo s ohledem na svou sníženou účinnost. Přesto byl s nutkavou "bezprostředností" inzerován českou televizí ještě zcela nedávno i v rámci zpravodajství. Cudně bylo někdy konstatováno, jak je důležité včas zasáhnout léky a že ani tradiční očkování proti chřipce není k zahození. Skoro zároveň se objevilo na webu nemálo zpráv, jako kdyby někdo poslal virus prasečí chřipky do světa s komerčním záměrem. Některé z těch údajných informací sebevědomě dokonce prohlašovaly, že tu existuje nějaký plán na redukci počtu obyvatelstva naší planety (!). V ČR se zatím ví, že nedostatečně prověřený nový lék bude k dispozici jen pro vybrané kategorie obyvatelstva.

Ministerstvo životního prostředí nepodporuje pěstování invazních rostlin

11. 9. 2009

tisková zpráva Ministerstva životního prostředí

Vážené novinářky, vážení novináři, rád bych jménem Ministerstva životního prostředí dementoval některá tvrzení, obsažená v článku "Pod dozorem státu sází zemědělci plevel", publikovaného ve čtvrtečním vydání Lidových novin (viz níže v e-mailu) pro případ, že by někdo z Vás chtěl informace, obsažené v článku, citovat, píše Jakub Kašpar.

Jan Stejskal nevznesl "nepravdivá obvinění proti MŠMT"

Opatření MŠMT pro romské děti jsou nedostatečná

11. 9. 2009

Prohlášení koalice Společně do školy k informacím vydaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Koalice NNO "Společně do školy" nesouhlasí s informacemi, které zveřejnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR na svých webových stránkách v příspěvku: "Reakce MŠMT na nepravdivá obvinění ze strany Jana Stejskala", uvedeném dne 7.9.2009. Ministerstvo zde zároveň vyzývá jednotlivé organizace sdružené v této koalici, aby se k prohlášením Jana Stejskala vyjádřily. Jako členové koalice "Společně do školy" k reakci MŠMT uvádíme následující:

Českou Akademii věd nezaložili komunisti

10. 9. 2009

Akademie věd ČR (dále jen Akademie) k nám nespadla ze Sovětského svazu, jak se často lživě tvrdí. Její počátky spadají do 2. poloviny 18. století, kdy vznikla Královská česká společnost nauk. Koncepci vytvoření české samosprávné neuniverzitní vědecké instituce, která by sdružovala vědecké ústavy reprezentující hlavní obory tehdejší vědy, navrhl světoznámý český přírodovědec Jan Evangelista Purkyně, pod jehož vlivem došlo v roce 1890 k založení České akademie věd a umění. Úkolem této instituce byla podpora vědy a literatury pěstované v českém jazyce a českého umění, přičemž nejvýznačnějším polem její působnosti byla činnost publikační. Purkyněho realizovaná myšlenka instituce věnující se interdisciplinárnímu výzkumu je velmi blízká koncepci a struktuře dnešní Akademie věd, píše biogeochemik Jan Borovička.

Málokdo ví, že Česká akademie věd a umění byla založena především díky mimořádné finanční podpoře českého podnikatele, architekta a stavitele Josefa Hlávky. Všimněte si, že zatímco dnes vystupují někteří lobbisté a průmyslníci, jmenovitě Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy ČR, proti Akademii, dříve instituce jejího typu zakládali a podporovali.

Kompletní článek ZDE

Nekorektní ovlivňování manipulací a propagandou by asi mělo být trestné

10. 9. 2009

Pane Čulíku,

máte pravdu, že trest lidi nepřesvědčí. Asi ale nejde o přesvědčování, spíš o odstrašování. Šíření některých idejí může být společensky vysoce nebezpečné. A šiřitelům na skutečnosti vůbec nemusí záležet.

Nekorektní sociální ovlivňování typu propagandy, indoktrinace apod. je nepřijatelné a v některých případech by asi mělo být i trestné, míní Vojtěch Polák

Neexistuje důvod, proč by tázání mělo být trestné

10. 9. 2009 / Jiří Drašnar

Zdá se, že v okamžiku, kdy se někoho jakékoliv téma osobně/emocionálně dotkne, ztratí schopnost přemýšlet. (Ono se to ve skutečnosti nezdá, to je stará pravda.) Nechme na chvíli stranou svobodu tisku a právo na vlastní názor, byť i třeba mylný, to jenom odvádí pozornost od toho co se tady skutečně stalo...

Může mi někdo (třeba Uwe Ladwig) vysvětlit, jak z aktu překladu článku, který tvrdí, že v koncentrácích nezahynulo 6 milionů židů, ale 4 miliony, vyplývá popírání genocidy nebo práva na to, aby se nelhalo o něčí smrti? Jsou snad 4 miliony málo? Mám tomu tak rozumět? Je tam nějaká magická hranice, pod kterou je to omluvitelné?

Září 2009: zákonodárci imunní vůči ústavě

10. 9. 2009 / Boris Cvek

Naprosto skandální je vyjadřování se různých katedrových odborníků k tomu, zda Ústavní soud rozhodl správně. Ti pánové by měli vědět, že ani při rozhodnutí soudu nejnižší instance není opravným prostředkem to, že nepravomocně odsouzený zajde na právnickou fakultu a děda šéf katedry mu napíše, že je nevinný.

Když jsem nedávno seděl v hospodě a diskutoval jsem pro všechny v tu dobu překvapivé rozhodnutí Ústavního soudu pozastavit volby, kamarád podnikatel mi řekl: konečně to lejno padlo i na jejich hlavu! Myslel tím naše zákonodárce, kteří vytvářejí paskvily zákonů, čímž otravují lidem život, ale jich samých se to netýká. Důvěra v Parlament je mezi veřejností trvale nízká a vůbec se tomu nedivím, stačí slyšet poslance a senátory mluvit (tím spíše mluvit ve Sněmovně nebo v Senátu). Ano, všichni bychom měli mít pocit zadostiučinění, že pitomost a lenost a arogantní přehlížení všech pravidel se teď obrátily proti zákonodárcům samotným.

Jan Pilař za nacistické okupace očima Zdeňka Urbánka

10. 9. 2009 / Josef Štochl

Jsem vděčným čtenářem spisů loni zemřelého docenta Zdeňka Urbánka, neznám však jeho dílo v úplnosti. Je velice pravděpodobné, že nikde neobsahuje následující vzpomínku tohoto hrdiny z dob obou totalit, vzpomínku týkající se totality nacistické. Ve Stvořitelích světa není, ba ani v jakémsi negativním nekrologu "Jeden z nich" (Literární noviny , ročník 8, 1997, číslo 4, s. 7 /dál jen: Urbánek 1997/), v němž pisatel s jednou výhradou uznává inteligenci zemřelého: "Kdyby Jan Pilař byl o rozhodující stupínek méně chytrý, než jak na sebe prozrazoval, mohl si tu vysloužit vlídnější referát."

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2009

1. 9. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V srpnu 2009 přispělo celkem 183 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 771.45 Kč, příjem z reklamy byl 3000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 8. 2009 částku 7846.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a