Jen reklamní tanečky kolem chřipky, anebo dokonce "spiknutí"?

11. 9. 2009 / Miloš Dokulil

Ta chřipka, zvaná také "prasečí" (A/H1N1), měla teď svou zimní sezónu na jižní polokouli. Přitom už od jara 2009 bylo známo, že Tamiflu jako možný lék proti chřipce nebyl v některých zemích zvažován jako přijatelně uplatnitelný, ať už obecně, anebo pro některé věkové kategorie, anebo s ohledem na svou sníženou účinnost. Přesto byl s nutkavou "bezprostředností" inzerován českou televizí ještě zcela nedávno i v rámci zpravodajství. Cudně bylo někdy konstatováno, jak je důležité včas zasáhnout léky a že ani tradiční očkování proti chřipce není k zahození. Skoro zároveň se objevilo na webu nemálo zpráv, jako kdyby někdo poslal virus prasečí chřipky do světa s komerčním záměrem. Některé z těch údajných informací sebevědomě dokonce prohlašovaly, že tu existuje nějaký plán na redukci počtu obyvatelstva naší planety (!). V ČR se zatím ví, že nedostatečně prověřený nový lék bude k dispozici jen pro vybrané kategorie obyvatelstva.

Co se činilo zatím, aby byly vakcíny k dispozici? Především bylo zatím vždycky potřeba mít dost času na to, aby odpovídající živý virus se mohl rozmnožit v oplodněném slepičím vajíčku. 2. září 2009 internetový Scientific American zveřejnil zprávu, že společnost Novavax se přiblížila řešení dvojjediného úkolu, tj. jak dodávat vakcíny proti chřipce, tak také jak vyvinout účinnou vakcínu proti H1N1. Autor textu: L. Greenemeier. ZDE

Běžně se zatím k získání vakcín používalo oplodněné slepičí vajíčko. Po naklepnutí skořápky byl naočkován virus požadovaného typu chřipky do tekutiny obklopující embryo. Nato začal proces namnožení viru. Po několikadenní inkubaci se naočkovaná dávka vyňala, vyčistila a připravila k zhotovení vakcíny. Pokud by se mělo získat tímto postupem 300 milionů dávek, bylo by ovšem třeba mít k dispozici 900 milionů vajíček! V případě nějaké specifické epidemie by nebylo možné mít dost rychle požadované množství vajec.

Shora zmíněná společnost se pokusila celé toto stadium obejít zcela odlišným postupem. Tak, že se vyrobí viru podobné částice s odpovídajícími proteiny na povrchu, a také tím, že by v těch jednotlivých dávkách byly protilátky ve větším počtu (A/H3N2, A/H1N1, a také pro viry typu B, i když zde s menší účinností); ty, které se vyskytovaly již roku 2008. (Původně -- ve zprávě z 29. 4. 2009 - se nepředpokládalo, že by mezi chystanými protilátkami v sezónně orientované vakcíně byla také ochrana před prasečí chřipkou.)

Samozřejmě zatím ještě neproběhly běžně nezbytné testy. Přinejmenším však je podle výrobce zřejmé, že už zatím navrhovaný postup a metoda umožňují jak zrychlený postup výroby, tak také nesrovnatelně větší objemy žádaného produktu. Kompetentní americký orgán ke schválení léku (FDA) je zatím opatrný. Nejsou známy možné reakce pacientů na injekce. Zatím na vakcíny naznačeného nového typu (ale pro jiné onemocnění!) získala firma Merck.

Výchozí informace uváděly mj.:

ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 11.9. 2009