Možná jsem nedouk... II.

11. 9. 2009 / Ladislav Žák

Po vyslechnutí zdůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu včetně krátkého brífinku po jeho jednání, jsem nabyl dojmu, že možná nejsem tak úplně sám, kdo z hlediska narušení ústavních pravidel platných pro současné volební období nevidí rozdíl mezi zkrácením volebního zákona ústavním zákonem ad hoc a obecně platným ústavním zákonem, jak jsem se to snažil popsat v příspěvku "Možná jsem nedouk..."

Minimálně se mi zdá pravděpodobné, že volby nebudou ani na konci října ani na začátku listopadu, protože po přijetí obecně platného ústavního zákona bude následovat ústavní stížnost a to z hlediska politiků v nejméně vhodném termínu. Zdá se mi i pravděpodobné, že v tomto případě nebude jednat Ústavní soud tak rychle jako nyní. Výsledkem může být jediné. Nebudeme mít nic. Ani volby ani rozpočet ani legislativu. Budeme mít jen hromadu ústavních činitelů, kteří budou odmítat cokoliv konat, protože jim Ústavní soud hodil hračky do kanálu. Nicnedělání si ovšem nechají královsky zaplatit a také si ještě pořádně projedou svět, protože, kdo by byl v těch sychravých dnech v Čechách, to by byl věru blázen.

Možná by bylo načase začít něco dělat s tím, co máme. Ostatně, přes veškeré naděje do voleb vkládané, je při pohledu na kandidátky patrné, že si moc jiných poslanců nevybereme. Pokud připustíme nečinnost těch současných ústavních činitelů, pak bude zcela lhostejné, zda někde ve světě zuří nějaká krize, protože my si pořídíme svoji vlastní, originální a opravdu pořádnou. Nezbude než sundat fangličky, volební guláš rozdat potřebným a jít pořádně máknout. Bojím se toho, že se mnozí na rozpočtové provizorium přímo klepou, protože to jim umožní efektivněji manipulovat veřejnými penězi.

Mám i dva náměty, jak ušetřit na budoucí volební kampani. Ten první spočívá v analogii aplikace zákazu klamavé reklamy a druhý v zákazu předvolebních slibů. Prostě by volební kampaň musela stát jen na prokázaných skutečnostech, co ta či ona strana, ten či onen kandidát již skutečně vykonal. Na samý závěr bych chtěl konstatovat, že pokrok nelze zastavit, protože před 20 lety bylo třeba jít proti jedné státostraně do ulic, zatímco nyní proti dvěma státostranám stačí poslat pár papírů do Brna...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 11.9. 2009