Interview s Robertem Hirschem - Odmítání ropného zlomu

9. 9. 2009

KD│ Robert L. Hirsch je hlavním autorem klíčové studie -- Peaking of World Oil Production: Impacts, Mitigation & Risk Management --- zpracované pro Národní laboratoř energetických technologií amerického ministerstva energetiky a vydané počátkem roku 2005. O otázky spojené s problematikou ropného zlomu se nadále aktivně zajímá. Spolupracovník Association for Study of Peak Oil&Gas-USA (ASPO-USA) Steve Andrews mu minulý týden položil několik otázek ohledně této zprávy a současné situace.

Steve Andrews: Na jaké oblasti jste se během své kariéry energetika primárně zaměřil?
Robert Hirsch: Začal jsem jadernou energií. Pak jsem pokračoval výzkumem jaderné fúze a později jsem řídil vládní program v této oblasti. V průběhu let jsem strávil jsem spoustu času obnovitelnými zdroji energie, včetně řízením federálního programu obnovitelných zdrojů. Odsud jsem přešel do ropného průmyslu, kde jsem řídil dlouhodobý výzkum rafinace a pak program syntetických paliv. Ještě později jsem řídil program průzkumu a těžby ropy a plynu. A ještě později jsem strávil určitý čas v průmyslu výroby elektrické energie, kde jsem se zabýval všemi aspekty této problematiky. A pak jsem se věnoval energetickým studiím, což jsem dělal několik let pro RAND, SAIC a nyní pro MISI. Tak je tomu zhruba z pracovního hlediska; z jiného hlediska jsem se od roku 1979 podílel na energetických studiích National Academies of Science, buď jako člen komise nebo jako předseda výboru pro energetické a environmentální systémy.

Steve Andrews: Kdy jste se poprvé dozvěděl o ropném zlomu?
Robert Hirsch: Dozvěděl jsem se o něm poté, co jsem opustil ropný průmysl, protože když jsem tam pracoval, tak se tam o tom v zásadě nemluvilo. Po roce 2000 jsem studoval postup ministerstva energetiky v oblasti dlouhodobého plánování výzkumu a vývoje v energetice. Jedním z šesti hlavních podnětů, na něž jsem narazil, byl ropný zlom; předtím jsem o tom opravdu nepřemýšlel. Je to cosi jako návnada, jakmile si na to jednou sáhnete, nemůžete to už pustit. Když těžba ropy klesne, bude to pro lidstvo klíčový problém. Takže jsem se šest či sedm let věnoval analyzování ropného zlomu a adaptace na něj.
Steve Andrews: Jak vznikla Vaše studie pro ministerstvo energetiky z roku 2005?
Robert Hirsch: V zásadě to bylo moje dílo. Pracoval jsem v té době pro Národní laboratoř energetických technologií (NETL), což mi poskytlo obrovskou příležitost nahlédnout do důležitých oblastí. Cítil jsem, že ropný zlom je mimořádně důležitý, takže jsem ho sám trochu studoval a pak předložil laboratoři návrh na zpracování mnohem rozsáhlejší studie s Rogerem Bezdekem a Bobem Wendlingem, kteří jsou mimořádně schopní a pragmatičtí. Laboratoř návrh přijala. Už jsem pro ni tehdy pracoval, takže přibyli ještě Roger a Bob.
Studovali jsme problém v úzké spolupráci s laboratoří, takže její vedení mělo naše vstupy k dispozici a vědělo, co se chystá. Ale když viděli závěrečnou zprávu, šokovala je, i když závěry mohli předem odhadnout. Tím nechci říci o lidech z NETL nic negativního, ale když většinu času přemýšlíte o jiných věcech, špatné zprávy nutně nemusí okamžitě přitáhnout vaši pozornost.
Když byla zpráva hotová, management laboratoře opravdu nevěděl, co s ní, protože byla tak šokující a implikace byly tak důležité. Nakonec se ředitelka rozhodla, že ji podepíše, údajně protože šla do důchodu a nemohlo se jí už nic stát. Zpráva nebyla široce publikována. Nějak se dostala na jednu kalifornskou střední školu; nakonec ji NETL pověsila na své stránky. Pro lidi v laboratoři --- a byli to opravdu dobří lidé --- spočíval problém v tom, že byli pod velkým tlakem, aby se nestali posly špatných zpráv.
Steve Andrews: Pod tlakem z jaké strany?
Robert Hirsch: Od lidí v hierachii ministerstva energetiky. To se týkalo Republikánských i Demokratických administrativ. Podle mě pro to existují jasné doklady, a někteří lidé na ministerstvu zašli tak daleko, že výslovně prohlásili, že lidé v hierachii ministerstva v době úřadování obou administrativ chápali o jak velký problém jde, a potlačovali práci na tomto výzkumném poli. Za prezidenta Bushe jsme byli s to zpracovat nejen úvodní studii, ale i následnou studii věnovanou hospodářské adaptaci. Poté byla věc tak zřejmá, že NETL dostala signál, aby zastavila jakýkoliv další výzkum v oblasti ropného zlomu.
Ano, to bylo strašné. A šlo čistě o politiku a politicky dosazené figury --- nedovedl jsem si představit, jak daleko mohou věci za obou administrativ (nynější i předchozí) zajít. Lidé v Clintonově administrativě o ropném zlomu hovořili, včetně prezidenta Clintona a viceprezidenta Gora, totéž platilo o Bushově administrativě, a podle mého nejlepšího vědomí to platí i pro administrativu prezidenta Obamy.
Kauza ropného zlomu je nepochybně špatnou zprávou. Není žádný způsob, jak ji podat bezbolestně, ledaže byste udělali totéž co jednou já, tedy řekli, že kolem roku 2050 už bude po všem a recese způsobená ropným zlomem bude za námi --- dost pravděpodobně velice hluboká recese. V jistém okamžiku se z toho dostaneme, protože jsme lidské bytosti a nevzdáváme se. A já rozhodně v lidi věřím. Ale je to špatná zpráva a každý, kdo se zvedne a začne hovořit o špatné zprávě a nachází se přitom v zodpovědné vládní pozici, potřebuje pak hned okamžitě říci "uděláme s tím to a to" --- a zdá se, že na tohle nikdo nebyl připraven.
Ropný zlom je větším problémem než zdravotnictví, než federální rozpočtový deficit, a tak dále. Hovoříme o něčem, co je kdesi uprostřed mezi Armageddonem a bezstarostným optimismem některých lidí, a co Spojené státy i ekonomiky celého světa na velmi dlouhou dobu mimořádným způsobem poškodí. Neexistují rychlá řešení.
Steve Andrews: Jak byste popsal klíčová omezení, která vyplynula z Vaší studie z roku 2005?
Robert Hirsch: Studovali jsme celosvětový program havarijní adaptace. Zajímalo nás to úplně nejlepší, co bylo lidsky možné. To byl jeden limitující faktor. Existuje řada důvodů, proč věci ani za těch nejlepších podmínek nejdou a nemohou postupovat tak rychle, jak jsme předpokládali. Od počátku jsme věděli, že energetický systém je enormně rozsáhlý a že množství vybavení spotřebovávajícího ropné produkty je enormní. Věděli jsme, že nemůže být rychle vyměněno, a že v řadě případů je ani není čím nahradit -- prostě k tekutým palivům není žádná alternativa.
Věděli jsme také, že energetická účinnost může udělat hodně, ale překvapilo nás, že zlepšit ekonomičnost motorových vozidel potrvá mnohem déle, než jsme si před analýzou představovali. Zjistili jsme, že kvůli míře poklesu světové těžby ropy v rozsahu několika procent ročně potrvá velice dlouho, než bude adaptace dokončena. V zásadě jsme zjistili, že nejlepšího výsledku by se dosáhlo v případě spuštění celosvětového havarijního programu dvacet let před tím, než se problém stane skutečně vážným. Pokud začnete s desetiletým předstihem, budete mít hodně problémů; a pokud budete čekat až do poslední chvíle, než bude problém zřejmý, budete mít velké problémy po dobu výrazně delší než dekádu. Jak to dnes vypadá, nemáme už k dispozici dvacet ani deset let... dojde k tomu někdy během příštích pěti let.
Steve Andrews: Vzhledem k tomu jak na tom jsme, co byste dělal, pokud byste řídil ministerstvo energetiky?
Robert Hirsch: Velmi důrazně bych se snažil přesvědčit prezidenta, že se v této věci musí ujmout národního i mezinárodního vedení... někdo musí vstát a říci, že císař je nahý. To bude velice těžké, protože lidé neradi slyší špatné zprávy, a tohle je strašná zpráva, trhy poklesnou a bude to mít za následek bezprostřední reakci v podobě recese, neboť lidé si uvědomí, že jde o tak ohromný problém, že pozitivní výhled v oblasti zaměstnanosti a ekonomiky je prostě nerealistický... Nezískáme pozornost veřejnosti dříve, než ceny ropy opět vyskočí nahoru a lidi to bude bolet... Lidé se v těchto dnech soustřeďují na recesi a nepřejí si slyšet další špatné zprávy k těm, s nimiž se už musejí vyrovnávat. Přál bych si, abych mohl být optimistou a říci, že existuje něco jako kouzelná hůlka, která to vyřeší -- ale pokud opravdu existuje, netuším, co by to mělo být.

Celý článek v angličtině:ZDE

Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 9.9. 2009