Jediným závazkem České televize vůči filmařské obci prostřednictvím Státního fondu kinematografie, byla a zůstává finanční příspěvek, odvozený Z OBJEMU REKLAMY a TELESHOPINGU. Té reklamy, která se postupně utlumuje, a která je i příčinou, proč se stáel ještě Česká televize chová více jako komerční subjekt, než jako instituce veřejné služby. Není pravdou, že vzhledem k úpravám textu zákona, k nimž došlo během legislativního procesu, stavěl návrh novely zákona Českou televizi do ještě nevýhodnějšího postavení než komerční vysílatele, jak tvrdí Martin Krafl.

I kdyby Česká televize platila víc, než komerční vysílatelé. Protože potřeby České televize na činnost jí určené zákonem jsou dlouhodobě saturovány zvýšenými koncesionářskými poplatky. Poplatek do Státního fondu kinematografie se týká pouze výnosů z komerční činnosti - prodeje reklamy a teleshopingu, takže do několika let by se stejně platby České televize do fondu utlumily v souladu se zněním zákona o koncesionářských poplatcích. Česká televize navíc dostala do vínku nastupující digitalizace jistotu participace na multiplexu veřejné služby a tím i jistotu možnosti rozvíjet nový obsah veřejné služby ze zákona. Bez nutnosti žádat o licence, jako komerční vysílatelé.

Čeští filmaři většinou chtějí granty podpořit ty filmy, které si samy na sebe nevydělají - a to nebývají filmy vhodné pro komerční televize, ale spíše pro televizi veřejnoprávní. Janeček by tak z peněz České televize podpořil většinu filmů, které by tak jako tak skončily vysílány v České televizi.

Janečkovi to nejspíše nestačí. Mít plnou kontrolu nad veškerými prostředky znamená mít neomezenou moc. Když už televize, zaštiťující se veřejnou službou, žere, neměl by přitom její ředitel ale mlaskat. Rada České televize, která zastupuje koncesionáře, by měla zvážit, jestli je generální ředitel mužem na svém místě a jestli by mu nebylo lépe v komerčním sektoru. Možná by potom televize i ušetřila. A možná by získala poněkud inteligentnější vedení. Protože toto vedení vidí strategii rozvoje v plytké zábavě více, než ve vzdělání a objektivních informacích.

Autor je členem Rady Českého rozhalsu