Tam se k získání zápočtu píše "Referát", požadavky na nějž definuje škola takto:

Smyslem je podat zprávu o tématu a záměru textu. To obnáší úvodní určení tohoto tématu a záměru a následné postupné vyložení argumentace, která odpovídá výkladu v původním textu. Nestačí pouhé výpisky, ale požaduje se vlastní samostatné předvedení hlavní argumentace výkladu, přičemž se má zachytit vše podstatné z původního textu. Předpokládaný rozsah práce je cca. 150 až 200 řádků.

Pak se píší "Reflexe", které jsou "samostatným" opisováním přednášek:

Smyslem je předvést své porozumění sledované přednášce. To obnáší určení hlavního tématu a záměru přednášky a postupné vyložení jeho argumentace, která odpovídá výkladu přednášky. Nejde o zápis všeho řečeného, ale o vlastní souvislé vyložení hlavní linie výkladu. Pouhé zápisky či přepis záznamu nestačí. Předpokládaný rozsah práce je cca. 60 řádků.

Nebo se píší, ale až od poloviny kursu, "Úvahy":

Smyslem je vlastním způsobem pojednat motiv daného textu. To obnáší především základní vymezení tématu výchozího textu a jeho výklad, načež následuje vlastní navázání ve výkladu za pomoci další literatury.

Student také může psát "Interpretace":

Smyslem je samostatně vyložit téma textu z textu sama (sic!), to obnáší určení hlavního tématu, záměru výkladu, jeho předpoklady, od kterých argumentace vychází, postup vlastní argumentace a její závěry. Předpokládaný rozsah práce je cca. 60 řádků.

Anebo může student psát "Konspekty":

Smyslem je si z daného textu pořídit takový výtah motivů a jejich základních výkladů, který při nějaké další práci s těmito motivy umožní rychlou orientaci v problematice a rychlé oživení argumentace výkladu. Práce může mít formu vlastního souvislého výkladu daných témat a jejich argumentace nebo formu výpisků.

Chápeme úzkostlivost učitelů na této škole, kteří chtějí v první řadě zajistit, aby jejich studenti pochopili základní povinné učební texty. Memorovat přijatý kánon myšlenek, případně je "opakovat vlastními slovy", se však zdá být pro vysokoškolskou výuku trochu málo.

To se mi zdá podivné. Mám zkušenosti jen s těmi českými studenty, které každoročně měsíc učím na Ostravské univerzitě, případně s těmi, které z Karlovy univerzity, z brněnské Masarykovy a z ostravské univerzity jezdí studovat každoročně do Glasgowa. Většina z nich dosud byla vynikající a opisovat přednášky či dělat "konspekty" z knih by bylo pod jejich úroveň.

Čímpak to tedy je, že údajně vynikající přijímací zkoušky, které v Britských listech Jan Sokol loni tak vehementně hájil, viz ZDE, v reakci na kritiku přijímacích zkoušek na FHS UK v Jinonicích od Jana Čulíka viz ZDE a ZDE, vedou k přijímání tak slabých studentů, že se snad nezmohou na nic jiného, než je pokus o vyjádření toho, co se říká v předepsané literatuře či na přednáškách.