Předběžně také konstatujme, že jeden kandidát (raději teď jenom "VK") ve dvou volbách zůstal vždy nakonec s nejlepší bilancí. A koaliční tábor v obou volbách se pokoušel---vinou zřejmě nedomyšleného a nedůsledně realizovaného plánu nejsilnější vládní strany---problematicky taktizovat. Hned v první volbě nebyla koalice jednotná, což zopakovala i jako scénář pro druhou volbu. Je stěží zodpověditelnou otázkou, co si tím slibovala za "zisk". Teprve pro třetí volbu je konečně navenek příslib jednotného zaštítění kandidáta koalice (zde "KK"). Naopak by se dalo říci, že šance KK jsou možná mnohem lepší; alespoň v Senátu (odkud by prošel do 2. kola). Jaká je situace pro KK ve Sněmovně? Není jisté, kolik skutečných hlasů v tajné volbě dostane hned v 1. kole od poslanců ČSSD; i když snad převážná většina hlasů lidoveckých a unionistických mu bude přízniva. Tohle si ovšem dozajista přepočítávají ve všech politických stranách. Při větší disciplíně v řadách poslanců ČSSD by nakonec mohl mít KK více hlasů ve Sněmovně, takže by vyšachoval VK hned v 1. kole. Komunisté ve Sněmovně nemusí mít v oblibě VK (ani KK). Jistě si uvědomí, že jejich hlasy už by nemusely po 1. kole o ničem rozhodovat. Pokud by ale nějaký příslibný "signál" mohl jasnou kalkulaci výlučně ve prospěch KK zvrátit, jsou to komunistické hlasy ve prospěch VK (aniž by se musel o ty hlasy prosit). Neboť by VK zůstal "ve hře" pro další kolo a případné nové kalkulace v obou navrhovatelských táborech (a volky-nevolky včetně nezbytnosti dalšího kalkulování také s komunisty!). Za stávajícího rozložení sil a zkušeností z obou voleb předchozích se zdá, že těch 20% komunistických hlasů by mohlo mít rozhodující sílu pro druhé kolo. Už proto, že ČSSD---jak to zatím vypadá---stoprocentně přesvědčena o nutnosti KK volit není. Tím ČSSD otevírá průchod k růstu sebevědomí a případných nároků KSČM na další "zviditelnění". Zatím je předčasné do detailu uvažovat dál. Je ale touto třetí volbou "ve hře" jak---se štěstím "na doraz"---triumfální úspěch KK, tak krach celé volby směrem k všenárodní volbě. (Lze pochybovat o tom, že by koalice klidně spala s VK na Hradě.) Ve všelidovém hlasování by se situace opakovala. VK jako rozhodně zatím nejlépe "bodující" kandidát by asi hladce prošel při jednokolovém principu. Poněvadž v této "hře" jsou některé výchozí záměry ("tahy"?) známy, koalice by jistě chtěla prosadit dvoukolovou volbu. A pak opět nikoli tolik volbu "koho", ale "proti komu". Jako by už vůbec nešlo o "lesk" té volby. A pak zbývá nutkavá a ošidná otázka: Když už by se přeorávala Ústava ČR, proč když se některým politickým táborům tak obtížně "vyprofilovává" zcela nesporný kandidát, neupravit celý systém tak trochu jakoby na "kancléřský" (nejde mi teď o pravomoci předsedy vlády); s tím, že by "prezident" zítřka byl pak už skutečně jen---v dobrém smyslu---"úředník" a perzonifikovaný "reprezentant" státu, ale už bez fanfár z Libuše. Neboť ten již odabsolvovaný povyk kolem těch voleb jako kdyby pořád měl znamenat, že na Hrad se dostane málem republikánský panovník (i když z milosti předjímavého politického kalkulu těch, kteří v tom umějí chodit). Úplně jiný příběh by tu byl, kdyby předcházely historicky přelomové okamžiky. Za našich současných poměrů nejde přece ani o neadresnou politickou kvalifikaci, ani o mediální známost; a neměly by rozhodovat ani významné kontakty či lobbing. (Nezapomínejme, že v prvním kole třetí volby může významně brnknout na klíče od Hradu KSČM!) Stačí nám snad dnes prezident slušný, občansky a politicky odpovědný, laskavý, samozřejmě moudrý, a asi i na pohled sympatický, že? (Psáno 48 hodin před 3. volbou prezidenta.) |