Skupina 1: Subsidiarita

• rovnováha pravomoci by měla být posunuta směrem k národním parlamentům;
• národní poslanci by mohli odmítat zákony navržené Komisí, jestliže by byli přesvědčeni, že dané záležitosti by se daly lépe vyřešit na národní úrovni;
• měl by být vytvořen "systém včasného varování" pro národní parlamenty pro zajištění toho, aby Komise nepřekračovala svůj mandát;
• Komise by měla zasílat návrhy zákonů národním parlamentům, které by rozhodly, zda by daná otázka měla být projednávána na úrovni EU či národní úrovni;
• Evropský soudní dvůr by mohl být v případě rozporů požádán o arbitráž.

Skupina 2: Charta základních práv

• Charta by měla mít právně závazný charakter;
• měla by být začleněna do ústavní smlouvy jako první kapitola;
• obsah Charty nebude znovu otevřen, ale je třeba některých technických úprav horizontálních článků;
• Evropská unie by měla přistoupit k Evropské úmluvě o lidských právech RE.

Skupina 3: Právní subjektivita

• právní struktura Evropské unie by měla být zjednodušena;
• Smlouva o Evropském společenství a Smlouva o Evropské unii by měly být sloučeny do jedné smlouvy a měla by být vytvořena jediná právnická osoba;
• Evropská unie by měla být zplnomocněna k podpisu mezinárodních smluv a zastoupena v mezinárodních organizacích jako je např. OSN.
• nová ústavní smlouva by měla umožnit EU vyjadřovat na světové scéně jednotné postoje a být zastupována jednou delegací.

Skupina 4: Národní parlamenty

• budoucí ústavní smlouva by měla obsahovat zvláštní formulaci uznávající význam aktivního zapojení národních parlamentů do činností EU;
• parlamenty by měly zajistit kontrolu činnosti vlád v Radě, včetně monitorování dodržování principů subsidiarity a proporcionality;
• ve všech případech, kdy Rada jedná ve své legislativní funkci, by mělo být její jednání veřejné;
• koordinace politik i další činnosti by měly být vedeny co nejvíce "s otevřenými dveřmi";
• budou-li uzavřené schůze považovány za nezbytné, mělo by to být jasně zdůvodněno;
• záznamy jednání Rady by měly být zaslány do deseti dnů Evropskému parlamentu a národním parlamentům, paralelně s jejich předáním vládám.

Skupina 5: Dodatečné kompetence

• definice "dodatečných kompetencí" by měla být nahrazena "podpůrnými opatřeními";
• v budoucí Smlouvě by měla být zvláštní kapitola o kompetencích a tam by měly být definovány jejich tři kategorie, a to výhradní, sdílené a podpůrná opatření;
• mezi oblasti politiky považované za záležitosti pro podpůrná opatření by měla patřit zaměstnanost, vzdělávání a odborné školení, kultura, veřejné zdraví, transevropské sítě, průmysl, výzkum a vývoj;
• podpůrná opatření by mohla mít formu finanční podpory, správní spolupráce, pilotních projektů, směrnic (guidelines) a mnoha dalších, včetně otevřené metody koordinace;
• protože se podpůrná opatření týkají oblastí politiky, kde členské státy nepřevedly kompetence na EU, nelze přijímat nařízení a směrnice (directives), pokud tak není stanoveno ve Smlouvě;
• výraz "stále těsnější Unie" v článku 1 Smlouvy o EU by měl být přeformulován či vyjasněn, s cílem vyhnout se dojmu, že přesun kompetencí na EU je cílem sám o sobě;

Skupina 6: Ekonomické řízení a správa (governance)

V této skupině se nedospělo k žádnému konsensu. Nicméně z diskuse ve skupině vzešly následující návrhy:

• většina členů je proti změně stávajícího mandátu Evropské centrální banky, či úpravě Paktu stability a růstu;
• velká většina je pro posílení role Komise v definování Širokých směrnic ekonomické politiky a v monitorování Paktu stability;
• existuje široká podpora pro posílení nebo dokonce institucionalizování "otevřené metody koordinace" a pro větší autonomii "Euroskupiny" (ministři financí zemí eurozóny);
• Konvent také výrazně podpořil myšlenku vytvoření pracovní skupiny k sociálním otázkám.