Výsledky první části Konventu šly mnohem dál, než jsme doufali. Dává nám to zprávu o efektivitě prováděné metody. Tyto výsledky posílily, do jisté míry, obraz Konventu a vedly vlády ke skutečnému zájmu o práci, neboť na něm byly zastoupeny svými opravdu "těžkými váhami".

Jaké jsou tedy výsledky?

Nabídnout nejprve politickou kontrolu subsidiarity, to znamená garantovat, aby Evropská unie nezasahovala -- a musím napsat: nezasahovala více -- mimo nezbytný výkon svých pravomocí, místo členských států a jejich lokálních zastupitelů, jelikož právě oni jsou kvalifikovaní k vedení této činnosti. Nesmíme již více slyšet stížnosti typu "Proč se Evropa do všechno plete?", protože bude stačit, aby národní parlamenty vykonávaly kontrolu. Dávám jim k tomu svou důvěru.

Druhý výsledek: zjednodušení smlouvy. Místo čtyř obtížně čitelných smluv, komplikované mnoha protokoly, jediná ústavní smlouva -- Evropská ústava -- s malým počtem dodatků.

Toto zjednodušení bude rozšířeno takovým způsobem, aby EU přijala a tato rozhodnutí aplikovala. Zatímco dnes existuje deset kategorií rozličných nástrojů, tento počet bude snížen na pět, aby odpovídal termínům s nimiž je veřejné mínění seznámeno: evropské právo, aplikovatelné v celé unii; právní prostředí, které musí být zaneseno do národních legislativ; aplikační texty; jednoduché vyhlášky; a konečně individuální rozhodnutí ve chvíli, kdy unie přímo aplikuje své kompetence, například v oblasti konkurence. Takto můžeme nakonec vědět "kdo co dělá v Evropě".

Co se týče citlivého problému boje proti mezinárodní kriminalitě a organizovanému obchodu, Konvent navrhuje zanést do Ústavy definici vážné a přeshraniční kriminality. To umožní propracovat trestní komunitární legislativu, aplikovatelnou na tyto typy zločinů. Bude mnohem efektivnější než existující národní legislativy, jichž mezer a rozdílů dokáží kriminální sítě umně využívat.

A nakonec Konvent nabídne posílit ústavní sílu Chartou základní práv, jíž mohou využívat všichni občané Evropy.

Obraz tím ale není úplný. Zůstávají témata, s nimiž musí Konvent ještě pokročit, například v oblasti ekonomické a sociální Evropy. Ale na jednom bodu jsme se již shodli: měnová kompetence je v kompetenci unie, ekonomické kompetence zůstávají u členských států. Je zapotřebí ještě posoudit mechanismus koordinace a nezbytné ochrany, abychom zajistili ucelenost mezi unijním výkonem v oblasti měnových kompetencí a ekonomických politik členských států.

Významné výsledky se dají vysvětlit metodou, kterou jsme si v Konventu zvolili: hledání konsensu, tedy shody co největšího počtu, bez toho, aby se nechali zablokovat většinou. V mnoha bodech, o kterých jsme se zmínil, jsme získali souhlas co největšího počtu, ale pokud bychom chtěli dodržet pravidlo většiny, nikdy by se nám to nepodařilo! Tento bod je velmi důležitý, neboť práce Konventu bude pokračovat mezivládní konferencí, která bude mít na starosti přijetí ústavy. A ta bude rozhodnuta podle pravidla většiny. Chtěl jsem tím říct, jakou důležitost přikládám tomu, že jsme dokázali jít v přípravě uzavřených rozhodnutí, co nejdále jsme mohli.

Získané výsledky, zdá se, posílily obraz Konventu. Sympatická pozornost, ovšem z odstupu, kterou vyjadřovaly některé vlády, se proměnila ve zvýšený zájem. Byla vyjádřena v okamžiku národních voleb, které vedly ke změně vládních zastupitelů: Konvent se dočkal zvýšeného počtu ministru zahraničních věcí nebo důležitých osobností národního politického života. Dokonce účastníci -- zástupci Konventu, politické strany, zástupci států --se cítili vůči Konventu zavázáni. Evropská komise vyjádřila svůj vztah ve zprávě, kterou sám předseda Romano Prodi přednesl v Konventu.

Vývoj by neměl vést k mylné interpretaci, že jde o sklouznutí k maskované mezivládní konferenci, při níž vlády vyjednávají mezi Konvent. Konvent je demokratický rámec. Je to místo, kde se odehrává debata a bude se vést až do konce. Budou to zástupci v Konventu, kteří v ní budou pokračovat s velkou rozvahou, ponížeností před dějinami a vůči již přijatým a protlačovaných myšlenkách, v hledání konsensu o nejlepší možné Ústavě pro Evropu.

2. část přineseme ve středečním vydání Britských listů.