Při vzniku Konventu v prosinci 2001 si někteří mysleli, že charakter diskuse o budoucnosti Evropy je příliš velký luxus a předsedu Konventu vnímali spíše jako unaveného politického koketu bez reálné moci a kreativity. Kdo si ale všiml, jak velké "haló" vyvolal jeho jediný článek o Turecku v EU, pochopil, že VGE významně podcenili. Poslední měsíce a dny se hrálo hlavně o Evropskou ústavu. Česká diplomacie bude moci přesvědčit, zda má k některým klíčovým otázkách vypracovaná opravdu kvalitní stanoviska...
Na cestě k Evropské ústavě
Ano, zdá se, že z evropského Konventu vyjde projekt Evropské ústavy vítězně. A to i přes lví odpor některých významných politiků, kteří zavalili Konvent svými připomínkami. Své si řekl prominentní politici: francouzský konstitucionalista Robert Badinter, německý křesťanský demokrat Almar Brok i britský liberál Andrew Duff. O projekt ústavy, proti němuž se ještě před rokem sám VGE trochu teatrálně stavěl, rozhodne mezivládní konference 25 členských států. Dnes to vypadá, že VGE neprošel nápad přejmenovat EU na Spojenou Evropu (United Europe), ani Velký kongres národních a evropských poslanců, zato se mu za tu dobu, co Konventu předsedá, podařilo dát o sobě v Evropě pořádně vědět.
Schopnost komunikace tohoto muže je totiž obdivuhodná. Jeden jeho článek o Konventu tisknout vzápětí čtyři evropské deníky, jediná jeho poznámka, v které srovná práci Konventu s přípravou americké ústavy v roce 1787, hned všichni opakují. Další jeho silnou stránkou byl samotný fakt budování evropského konsensu, praktické odstranění konfliktního hlasování, a pečlivá práce na dotažených námětech, vzešlých z fáze "poslechu a redakce". Na jejich kvalitě se podíleli tolik zatracovaní "evropští byrokraté", což věci prospělo více, než přehlídka nesourodých návrhů a rezolucí.
Na konci ledna má prezídium Konventu představit první osnovu projektu Evropské ústavy, složenou ze dvou částí: první, která s zabývá budoucností institucionální architektury, druhou, která popisuje charakter unijní politiky -- nebo spíše politik. Mezi kapitolami, které připravovalo deset pracovních skupin, hrají obsáhlé pasáže, jež se týkají role národních parlamentů, základních práv, ekonomického řízení, vnějších vztahů, obrany, subsidiarity, práva a bezpečnosti -- to vše se záměrem vyhnout se nesrozumitelnému eurojazyku, který tak často občany mate nejen v EU. Deset skupin by mělo ukončit svou práci koncem letošního roku. Již na počátku října by mělo dojít k řešení otázek subsidiarity a právní podoby budoucí Evropské unie. Právě spojením mezi několika smlouvami (Euratom, Římská smlouva, Jednotný akt, Maastrichtská smlouva, Amsterdamská smlouva), které v dějinách tvořily klíčové etapy vývoje Evropy, by měl Konvent dosáhnout ke koruně Evropské ústavy.
To by ale nebylo možné, kdyby na jejím čele nestála osobnost VGE. Ne nadarmo je tento veterán politiky détente považován za brilantního znalce salónů, pro potřeby Konventu zvláště těch francouzsko-německých. Paříž a Berlín hrají hru, která se na sklonku roku promítla do několika společných návrhů. Také Londýn chytil druhý dech. Příchod Joschky Fischera a Dominique de Villepina do Konventu posílil statut "tvrdého jádra". To ale neznamená, že by společné návrhy dokázaly překonat dlouhodobé trendy (zejména mezi eurofederalisty vs euronacionalisty): a právě zde by mohla Česká republika najít vhodnou diplomatickou platformu.
Rozšíření, který se ČR bytostně dotýká, nabízí v Konventu výjimečnou šanci. Ví ale ČR, co chce v Konventu prosazovat? Současní čeští zástupci Jan Zahradil (ODS), Josef Zieleniec (nezávislý za 4K) a nyní -- po udivující demisi Jana Kavana - i Jan Kohout (ČSSD) o tom zatím na veřejnosti spíše diskrétně mlčí. Několik jejich povrchních úvah, které lze najít na internetu, celou věc spíše diskreditují (mistr oboru je vskutku nepřekonatelný Jan Zahradil!). Problémy stíhat má čas od času i server www.euroskop.cz, který ještě dnes, na počátku nového roku, v rubrice Konventu pozapomněl, že se od 10. května 2002 složení účastníků dost podstatně změnilo -- právě o zástupce Německa a Francie.
Chybí český lev salónů
Český lev by měl ale především už dnes dokázat, že umí chodit i v evropských salónech. Proč například, když už tam nemůže jít (z důvodů stranického klíče) šéf diplomacie Cyril Svoboda, neposlat do Konventu místo šedivých přísedících, například výrazného Jaroslava Šedivého, bývalého ministra zahraničí a velvyslance v Paříži, Bruselu a Bernu, znalce hned několika evropských předsálí? Přemýšlel o tom někdo? Česká republika, která dokázala za poslední roky vyniknout v souboji technokratů - taková byla vysoce ceněná hra Pavla Teličky, bývalého vyjednavače s EU; byl nejlepším z českých byrokratů, to mu nelze upřít - mohla by tím mohla získat v politické hře.
Svobodovi lidé mají nyní obrovskou příležitost využít současného stavu hry na více frontách. Právě nešedivý Šedivý by mohl i tím mužem, který by zvládl roli komunikátora nejen dovnitř, ale i navenek, směrem k české veřejnosti. Co vlastně nyní o Konventu víme?
Proč nikdo ze slovutných zástupců Konventu o něm slyšitelně nemluví? Proč ke Konventu nikdo nesvolal jedinou tiskovou konferenci? Vždyť právě současná podoba návrhů Evropské ústavy, ústavní smlouvy -- je minimálně na jednu tiskovou konferenci. Jaký je dnes vlastně názor české vlády? Dokáže česká elita zřetelně zformulovat svá stanoviska VGE do očí? Například návrh ustanovit předsedu Evropské komise a Evropské rady, kteří by disponovali dlouhodobým mandátem: Jaký je názor české vlády? Spor je dnes o způsob volby: má rozhodnout Evropská komise, nebo evropský parlament? Některé státy jako Velká Británie, Německo, Španělsko nebo Itálie jsou pro. Menší státy jsou proti. Jaký je názor české vlády? V Konventu svá stanoviska Jan Kohout rámuje singulárem. Ano, chybí tu jasná společná stanoviska...
Jak jinak mají totiž občané, dlouhodobě otřeseni v důvěře vůči establishmentu, věřit Evropské unii? Jak mají věřit tomu, že chceme hrát v Evropě aktivní roli? Protože občané -- ano, již 15. a 16. června 2003 -- to budou nakonec oni, kteří se už nebudou ptát - budou totiž v referendu sami odpovídat. Nejde nakonec o dost podstatnou věc budoucnosti této země? Jak to na podzim řekl, tehdy ještě český alternant v Konventu, sociální demokrat Jan Kohout: "A právě důvěru potřebujeme, abychom se neutopili v moři podezření. Všechny důležité myšlenky je třeba ukázat na světle dříve, než budou předvařeny v nějaké černé kuchyni..."
Sem s těmi myšlenkami! Pusťte Zahradila, Zieleniece a Kohouta na světlo z evropské černé kuchyně!
Užitečné odkazy:
- Osobní stránky VGE: www.giscarddestaing.com
- Stránky Konventu ve 12 jazycích, kde najdete draft Evropské ústavy, složení skupin a zástupce států, projevy a mnohé jiné včetně zprávy o příjezdu VGE do Prahy: http://european-convention.eu.int
- Stránky Euroskop, oficiální stránky MZV, které přinášejí informace o vztazích České republiky a Evropské unie, podává v rubrice Konvent ty nejnutnější informace o charakteru Konventu včetně některých postojů Jana Kohouta: www.euroskop.cz
- O informace občanské veřejnosti se svým způsobem snaží Senát ČR v odkazu Senát a budoucnost Evropy, který nabízí základní informace a diskusní Národní fórum, kam je třeba se přihlásit: www.senat.cz
- Na svých Senátorských listech se zástupce Senátu ČR Josef Zieleniec Konventu věnuje v několika příspěvcích, polemicky z poloviny prosince, fakticky naposledy v listopadu: www.zieleniec.cz
- Stránky Jana Zahradila www.zahradil.cz jsou spíše jeho osobní prezentací, o Konventu se lze dočíst například v příspěvku Od Kodaně ke Kodani, 20.12.2002, kde Evropskou ústavu nazývá "podvodem": http://www.zahradil.cz/html/publikace/new/clanky/autorske/cep201202.htm
- Zřejmě nejobsáhleji se v českém jazyce věnuje Konventu server INTEGRACE
Budoucnost Evropské unie - reforma politik a institucí
ze zdrojů Konventu EU doplnila redakce
Evropský konvent vytvořený 28. února 2002 připravuje zásadní reformu politik a institucí EU, která by měla vést k přijetí nové Smlouvy o EU či Ústavy v roce 2004.
Konvent by měl do června roku 2003 vytvořit návrh Ústavy EU. K přijetí Ústavy bude svolána Mezivládní konference členských států EU. Předseda italské vlády Silvio Berlusconi by byl rád, kdyby nová smlouva byla uzavřena za předsednictví jeho země na zasedání Evropské rady v Římě v roce 2003.
Klíčové otázky
Ústava
Existuje široký konsensus, že by EU měla mít novou ústavní smlouvu nebo Ústavu, která by zjednodušila stávající smlouvy.
- Na zasedání Konvent 28. října byla předložena první osnova Ústavy.
- Konečný návrh má být předložen v červnu 2003.
- Návrh Konventu posoudí vůdci EU na Mezivládní konferenci, která bude svolána na konci roku 2003 či za začátku roku 2004.
Předseda Evropské rady ("prezident EU")
- Britský předseda vlády Tony Blair a francouzský prezident Jacques Chirac chtějí, aby namísto šestiměsíční rotace předsednictví stál v čele Rady silný předseda. Tento jejich návrh podporuje Španělsko a Itálie.
- Předseda Rady by byl politickou hnací silou EU a reprezentoval by ji ve světě.
- Německý kancléř Gerhard Schröder nezávazně podpořil francouzsko britskou iniciativu. Podporuje však také silnou Komisi, která by zajistila, aby menší členské státy měly patřičné slovo v procesu rozhodování EU.
- Menší členské státy a kandidátské země odmítají návrh na prezidenta EU, kterého považují za ohrožení svých zájmů.
- Francie s cílem získat menší státy navrhla, že by první prezident EU mohl být vybrán z jejich řad.
- Stanovisko Německa by mohlo vést k možnosti volit jak předsedu Komise, tak i předsedu Rady.
Úloha národních parlamentů
- Existuje několik návrhů, aby byl dán národním parlamentům větší prostor v řízení EU.
- Předseda Konventu Valéry Giscard d'Estaing navrhl ustavení Kongresu, který by se skládal z národních parlamentů a Evropského parlamentu a který by měl za úkol dohlížel na tvorbu politiky EU.
- Skupina Konventu pro subsidiaritu navrhla, aby národní parlamenty mohly odmítnout zákony navržené Komisí, jestliže si myslí, že by dané otázky mohly být lépe řešeny na národní úrovni.
- To navozuje tendenci navracet pravomoci národním státům.
Úloha Komise
- Komise chce posílit svoji pozici a zavést více "metody společenství" na poli koordinace hospodářské politiky, justice a vnitřních záležitostí (zejména imigrace) a společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
- Její návrhy z května 2002 zahrnují:
- více rozhodnutí přijímaných kvalifikovanou většinou v oblasti společných politik,
- využívání procedury spolurozhodování při veškeré legislativní práci,
- decentralizaci implementace společných politik,
- pravomoc předkládat návrhy v oblasti Širokých směrnic hospodářské politiky a stanovisek k programům stability,
- vytvoření formace rady ECOFIN pro eurozónu a jednotného hlasu eurozóny,
- pravomoc předkládat návrhy v oblasti justice a vnitra,
- sloučení funkcí vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a komisaře pro vnější vztahy, dát této funkci politickou iniciativu a začlenit ji do Komise.
- Dokument Komise o institucionálních reformách bude zpracován do konce listopadu.
- Existují návrhy, aby Komise své výlučné právo legislativní iniciativy v EU sdílela s Radou a Evropským parlamentem. To by mohlo Komisi vážně poškodit.
- Komise se obává, že vytvoření funkce nového silného předsedy Rady by snížilo vliv Komise a přeměnilo ji na administrativu sloužící Radě.
- Do dnešní doby neproběhla diskuse o velikosti Komise. Německo navrhlo, že by funkce v Komisi mohly být spojeny s předsedáním jednotlivým formacím Rady. To by řešilo nechuť malých států vzdát se svého komisaře. To by zajistilo menší Komisi a zrušilo šestiměsíční rotaci předsednictví Rady.
- Německo chce dát Komisi větší legitimitu tím, že by její předseda byl volen Evropským parlamentem.
Rada
- Částečná reforma Rady byla řešena mimo Konvent na zasedání Evropské rady v Seville v červnu 2002. Byl snížen počet formací Rady, některá legislativní zasedání nyní probíhají veřejně a Evropská rada prosazuje svoji vedoucí roli ve stanovování strategických pracovních programů EU.
- Do dnešní doby neproběhla diskuse o vážení hlasů v Radě.
- Konvent se přiklání k podpoře značného rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou v Radě. To by umožnilo velkým členským státům centralizovat kontrolu v Radě, aniž by se musely zabývat vety malých států.
- Široce přijatelná je myšlenka zrušení šestiměsíční rotace předsednictví. Rotující předsednictví by mohlo být nahrazeno stálejším předsednictvím každého jednotlivého útvaru Rady.
- Velká Británie a Francie navrhly stálého předsedu Evropské rady. Tuto myšlenku podporuje Španělsko a Itálie. Možná ji podpoří i Německo. Německo ale trvá na tom, že by posílena měla být také Komise, aby chránila zájmy malých členských států.
Kongres EU
- Předseda Konventu Valéry Giscard d`Estaing navrhl zřídit "Kongres evropských národů", který by zahrnoval poslance národních parlamentů a Evropského parlamentu.
- Kongres by se scházel jednou ročně a byl by pověřen konáním potvrzovacích slyšení, pokud jde o klíčové posty v EU, konzultacemi o rozšíření EU, rozhodoval by o větších pravomocích institucí EU a každoročně by vyslechl výroční zprávy předsedů Rady a Komise.
- Kongres by mohl účinně řešit frustraci národních parlamentů, které se cítí odtrženy od rozhodovacího procesu EU.
Subsidiarita
- Konvent potvrdil závěry své Pracovní skupiny k principu subsidiarity, která doporučila posun rovnováhy sil v EU k národním parlamentům.
- Podle tohoto návrhu by národní poslanci mohli odmítnout zákony navržené Komisí, pokud by byli přesvědčeni, že by dané otázky mohly být lépe řešeny na národní úrovni.
- Závěry také volají po "systému včasného varování", jehož pomocí by národní parlamenty mohly zajistit, aby Komise nepřekračovala svůj mandát.
- Skupina navrhuje, že by Komise měla zasílat navržené zákony národním parlamentům, které by rozhodly, zda tyto otázky projednávat na evropské či národní úrovni.
- Evropský soudní dvůr by mohl být arbitrem v případě neshod.
- Britská vláda navrhuje vytvořit "hlídače subsidiarity", nový orgán EU odpovědný za dohled nad implementací principu subsidiarity.
Právní subjektivita
- Konvent podpořil závěry své Pracovní skupiny k právní subjektivitě, která navrhla zjednodušení právní struktury EU založené na složitém systému tří pilířů.
- Podle tohoto návrhu by Smlouva o Evropském Společenství a Smlouva o Evropské unii měly být sloučeny do jedné smlouvy s jednou právní subjektivitou.
- To by mělo zplnomocnit EU k podpisu mezinárodních dohod a k zastupování v mezinárodních organizacích jako je OSN.
- Nová smlouva by měla umožnit EU, aby mohla vyjadřovat jednotné stanovisko na světové scéně a být zastupována jedinou delegací.
- Předseda Konventu navrhl, aby si současné Evropské společenství a Evropská unie zvolily jediné nové jméno, jako například Spojená Evropa či Spojené státy evropské.
Zjednodušení EU
Existuje všeobecný konsensus, že EU by měla být zjednodušena integrováním různých smluv a právních postupů do jedné ústavní smlouvy nebo ústavy.
- Cílem tohoto zjednodušení je, aby EU byla srozumitelná pro své obyvatele, a tak legitimizovala svou existenci.
- Existují návrhy na zjednodušení EU rozšířením spolurozhodovacích pravomocí na Evropský parlament tak, aby byl zrovnoprávněn s Radou ministrů.
Zahraniční politika
- Komise chce více pravomocí pro navrhování politických iniciativ v této oblasti.
- Členské státy, které v této oblasti často mají vzájemně si konkurující národní zájmy, jsou rozhodnuty zachovat si kontrolu nad zahraniční politikou.
- Volá se po silnějším jednotném hlasu a mezinárodní roli EU, ale není konsensus jak toho dosáhnout. Konkurenční návrhy zahrnují zavedení nové funkce předsedy Evropské rady nebo sloučení funkcí komisaře pro vnější vztahy a vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Tato funkce by mohla patřit do Komise či Rady.
Justice a vnitro
- Existuje vzrůstající souhlas, že některé otázky, jako je azylová a imigrační politika a problematika přeshraničního zločinu, by měly být řešeny na úrovni EU.
Ekonomické řízení a správa
- Komise by ráda měla větší úlohu v oblasti hospodářských záležitostí, včetně předkládání návrhů (nejen doporučení) týkajících se Širokých směrnic hospodářské politiky a stanovisek k programům stability.
- Volá se po lepší hospodářské koordinaci EU, včetně udělení formálních pravomocí neformální euro-skupině ministrů dvanácti zemí eurozóny.
Charta základních práv
- Velká většina je nakloněna začlenění Charty do budoucí ústavy.
- Existuje určitá opozice, zejména z Velké Británie, proti tomu, aby Charta byla právně závazná a vymahatelná u soudu.
|
