30. 1. 2003
Geopolitické paradoxy |
Myslím, že má zřejmě pravdu Timothy Garton Ash, když argumentuje v aktuálním vydání časopisu New York Review of Books > , že došlo od ukončení studené války koncem osmdesátých let - kdy zmizela hrozba ruského komunismu - k postupné výrazné divergenci politických i hodnotových systémů evropského "Západu" a Spojených států. Připomínám si přitom rozhovor s jedním britským univerzitním odborníkem na střední Evropu, politologem, původem Polákem (ale už z druhé nebo třetí generace), který se mnou mluvil, poté, co jsme oba, stejně asi jako mnozí ostatní přítomní, minulý čtvrtek nevěřícně poslouchali v senátní komoře neogotické hlavní budovy Glasgow University "přednášku" čelného představitele poslední pravicové vlády v Maďarsku. Ta byla směsicí banalit, nudy a nekritického oslavování "Západu", Spojených států a NATO. Kolega se mi pak svěřil: "Nejhorší je, že až středoevropské země vstoupí do Evropské unie, ony tam budou hrát - proti Evropě - roli páté kolony Spojených států." Jenže historie je asi ještě úsměvnější. Tento týden mi líčil podrobně jiný kolega, rusista, peripetie ruské zahraniční politiky posledních dvou let. Argumentoval velmi přesvědčivě, že Putinovo Rusko má dnes daleko blíže k Bushovým Spojeným státům než k Evropské unii a západní Evropě. Evropská unie neváhá Rusko dál kritizovat za zvěrstva, která jeho vojáci páchají v Čečensku, Spojené státy "bojují proti terorismu", stejně jako nyní Putin v Čečně, a Bushovi je jedno, jestli někde při kácení lesa létají nějaké třísky. Spojené státy se nikdy výslovně o demokracii v jiných zemích světa nezasazovaly, pokud to přímo nenapomáhalo jejich vlastním zahraničněpolitickým zájmům. Nejdůležitější jsou zjevně pro USA i Rusko geopolitický boj o mezinárodní vliv a obě bývalé velmoci zjistily, že je pro ně spolupráce daleko výhodnější než jejich někdejší soupeření. Takže proč by obě země nemohly spolupracovat těsněji než zrovna s ("degenerovanou") západní Evropou? A ať jdou jakási lidská práva kamsi... Otázka ovšem je, zda je spolupráce Ruska a USA dobrá pro ostatní svět... Je paradoxní, že někteří středoevropští "pravicoví" politikové o novém srozumění USA - Rusko nevědí anebo nechtějí vědět. (Tento týden Putin překvapivě podpořil prezidenta Bushe v otázce Iráku.) Středoevropští "pravičáci" dnes nekriticky oslavují spolupráci se Spojenými státy - a tím možná paradoxně v dlouhodobější perspektivě napomáhají i ruské zahraniční politice. Nebo ne? |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 1. 2003 | Bush by stále dal přednost tomu, aby Saddám odstoupil, ale není si jist, v které vládne zemi | ||
30. 1. 2003 | Aznarův dopis Bushovi "odhalil neshody v Evropě" | ||
30. 1. 2003 | ČR opět používá zákon, který je totalitním přežitkem | Jan Čulík | |
30. 1. 2003 | Geopolitické paradoxy | Jan Čulík | |
30. 1. 2003 | Günter Grass: Oni tuto válku chtějí | ||
30. 1. 2003 | Pán Tragáčik a Fantomas | Tomáš Forró | |
30. 1. 2003 | Je Dzurinda zodpovednejší ako Chirac či Schröder? | Ivan Štefunko | |
29. 1. 2003 | Hrozba nanotechnologie? | ||
29. 1. 2003 | Pravděpodobnost zásahu Země asteroidem je 100 procent | ||
29. 1. 2003 | Na počest Alexandra Sticha | Jan Čulík | |
29. 1. 2003 | K prezidentské volbě: Máme stále šanci změnit naši zemi! | Jiří Lobkowicz | |
29. 1. 2003 | Daily Mirror: "Tony Blair s krvavýma rukama" | ||
29. 1. 2003 | Evropský antiamerikanismus je důsledkem problémů v EU | ||
29. 1. 2003 | Má vesmír smysl? | ||
29. 1. 2003 | Praha: poklidná demonstrace proti válce s Irákem | Štěpán Kotrba |